Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan

Kurátorky: Sandra Baborovská, Barbara Vujanović

Chorvatský sochař Ivan Meštrović (1883, Chorvatsko – 1962, Indiana, USA) zanechal svým komplexním dílem a tvůrčí dráhou nesmazatelnou stopu na mezinárodní umělecké scéně. Spolu s pevným ukotvením v antické a středomořské tradici si zároveň osvojil dominantní prvky archaičnosti, Vídeňské secese, symbolismu, impresionismu, art deca, neoklasicismu a pozdního realismu, jimž pokaždé dokázal vtisknout vlastní nezaměnitelnou pečeť.

Ivan Meštrović, Portrét Tomáše G. Masaryka, Lány, 1923, sádra, 58×50,5×31 cm, Muzeum Ivana Meštroviće

Během šesti desetiletí jeho kariéry nacházely námětové okruhy, které jej zajímaly především – zahrnující řadu náboženských motivů, figurálních studií, portrétů a monumentálních soch – významné potvrzení na výstavách pořádaných doma i v zahraničí. Meštrović často využíval svého mezinárodního věhlasu a popularity k tomu, aby široké veřejnosti představil své umělecké i politické ideály, jež – v souladu s jeho životní zkušeností – podléhaly změnám. Například Meštrovićovo přátelství s rodinou Masaryků mu poskytlo příležitost vyjádřit své rozčarování nad poměry v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Království Jugoslávie, na jehož vzniku se sám podílel a které svým dílem reprezentoval.

Meštrović si vytvořil mimořádně rozsáhlou síť kontaktů, mezi něž patřili i mnozí českoslovenští umělci a politici. Názorově a účastí v protirakouském zahraničním odboji za 1. světové války byl spřízněn s Tomášem Garriguem Masarykem. Blízké přátelství navázal se sochařem Bohumilem Kafkou (1878–1942). Oba sochaři si mezi léty 1907–1909 pravidelně dopisovali. Meštrović současně v roce 1908 Kafku portrétoval. Jejich vztah byl oboustranně přínosný; díky němu se mimo jiné Meštrović stal členem České akademie věd a umění a zasloužil se o to, aby se komise pro zřízení Žižkova pomníku na Vítkově nakonec rozhodla pro Kafkův návrh (1933).

Okouzlení futuristickou malířkou Růženou Zátkovou (1885–1923), Meštrovićovou důvěrnou společnicí v bouřlivých dobách 1. světové války, výrazně poznamenalo jeho soukromý život i tvorbu, zejména v paradigmatických dílech Vestálka (1917) a Mauzoleum rodiny Račićů (1920–1922).

Výstava mimo jiné poukazuje na Meštrovićova setkání s dalšími významnými osobnostmi, včetně Augusta Rodina (1840–1917), a na způsob, jakým se všichni navzájem ovlivňovali. Tyto vztahy byly navíc geograficky značně rozsáhlé a zahrnovaly bezpočet evropských a amerických měst. Zásadní je také připomenout výstavy, které definovaly a následně redefinovaly Meštrovićovo umělecké a společenské postavení. Od roku 1903, kdy se sochař poprvé představil pražské veřejnosti na skupinové výstavě chorvatských umělců pořádané Spolkem výtvarných umělců Mánes, až do roku 1933, kdy se pod záštitou československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka konala za velkého zájmu veřejnosti a médií rozsáhlá prezentace umělcova díla v Letohrádku královny Anny. Ivan Meštrović zde zazářil jako jeden z nejvýznamnějších evropských sochařů své generace.

Spojení s Československem, ale i dalšími evropskými, severoamerickými a jihoamerickými zeměmi dokládá, že Meštrović byl pravý světoobčan. V mnohotvárnosti a šíři jeho vlivu je nicméně třeba vyzdvihnout slovanskou, středoevropskou kulturní a politickou identitu, jež nacházela svůj odraz v dialozích s českými politiky, umělkyněmi a umělci, kterých si hluboce vážil.

Výstava nově kriticky zhodnocuje tvorbu Ivana Meštroviće ve středoevropském kontextu. Poslední velká souborná výstava v Čechách se uskutečnila v tehdejší Oblastní galerii Olomouc v roce 1970 a ještě téhož roku, osm let po sochařově smrti, také ve Valdštejnské jízdárně. Jednalo se o putovní výstavu, která započala svoji cestu v Musée Rodin v Paříži 1969. Aktuální pražská retrospektiva zhodnocuje Meštrovićovu tvorbu od rakousko-uherského mocnářství až po konec druhé světové války. Je pojata jako mapa Evropy, v jejímž rámci Meštrović vystavoval a tvořil (Praha, Vídeň, Paříž, Londýn, Řím, Záhřeb, Bělehrad, Split, Cavtat…). Kromě Evropy pracoval Meštrović i ve Spojených státech amerických.

pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček
Obr- Fialova-68
Obr- Fialova-59

Info

Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan

od: 24. 11. 2022
do: 26. 2. 2023

Kurátorky: Sandra Baborovská, Barbara Vujanović

 

Ve spolupráci s Muzeem Ivana Meštroviće

Záštitu převzali ministr kultury České republiky Mgr. Martin Baxa
a
ministryně kultury a médií Chorvatské republiky Dr. Nina Obuljen Koržinek.

tisková zpráva

Adresa
Městská knihovna, 2. patro
Mariánské náměstí 98/1
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Otevřeno
út-ne 10–18 h
čt 10–20 h

Budova má bezbariérový přístup.

Vstupné

plné 150 Kč
snížené 60 Kč
držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, průvodce držitele průkazu ZTP/P vstup zdarma

Speciální vstupné a zvláštní slevy

pokladna T (+420)  222 310 489

Bookshop