Květa Pacovská: Utíkejte na konec

Adresa
GHMP Colloredo-Mansfeld
Karlova 189/2
110 00 Praha 1
Mapa

Budova nemá bezbariérový přístup

Otevřeno
út-ne 10–18h

plné 60 Kč
snížené 30 Kč

Kurátorka: Hana Larvová

Po retrospektivě konceptuální umělkyně Květy Pacovské v Městské knihovně obracíme tentokráte pozornost na téměř neznámou, o to však důležitější část její tvorby, ve které se v 60. a na počátku 70. let paralelně s pracemi pro knihu věnovala volné grafice a objektům z papíru a kovu. Této oblasti nebyla doposud věnována náležitá pozornost, a pro příznivce jejího díla bude do značné míry překvapující. Přitom právě v této rané tvorbě jsou zformulována základní východiska, ze kterých celé mimořádné a mnohavrstevnaté dílo Květy Pacovské, zahrnující nejen autorské knihy a ilustrace, ale také obrazy, sochařské objekty a kresby, vychází.

Květa Pacovská, Papírová socha černobílá, 70. léta

pohled do výstavy Květa Pacovská: Utíkejte na konec, Colloredo-Mansfeldský palác, 2019. Foto Štěpán Grygar

Květa Pacovská, Červená socha I., 70. léta

Start up: Richard Janeček – I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently

Adresa
GHMP Colloredo-Mansfeld
Karlova 189/2
110 00 Praha 1
Mapa

Budova nemá bezbariérový přístup

Otevřeno
út-ne 10–18h

Vstupné

v rámci vstupného do Colloredo-Mansfeldského paláce 1 Kč

Kurátor: Jakub Král

Richard Janeček se ve svém projektu obrací k umělé inteligenci, která různými formami začíná srůstat s naším životem a začíná utvářet náš náhled na svět. Tuto umělou formu myšlení však autor nazírá humanisticky, a naopak skrze objekty podrobené fotogrammetrickému rozkladu v nejširším rámci demonstruje naše vlastní statistické nahlížení světa kolem nás.

Richard Janeček, I think in an ideal world, it would have ended very differently, 2019

pohled do výstavy Start up: Richard Janeček: I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently, Colloredo-Mansfeldský palác, kočárovna, 2019. Foto Richard Janeček

J/P/K Jasanský Polák Karny

Adresa
GHMP Dům fotografie
Revoluční 1006/5
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova má bezbariérový přístup (výtah – volejte na pokladnu T (+420) 702 283 922).

Otevřeno
út-ne 10–18 h
čt 10–20 h

Vstupné

plné 120 Kč
snížené 60 Kč

Kurátorka: Olga Malá

Dvojice fotografů Lukáš Jasanský (*1965) a Martin Polák (*1966) se zapojila do aktuálního dění na umělecké scéně koncem osmdesátých let dvacátého století a od té doby se stala její významnou a neodmyslitelnou součástí. Již přes tři desetiletí vytváří tento stabilní fotografický tandem (ve více či méně pravidelných intervalech) pregnantně formulované konceptuální projekty. Základním výrazovým prostředkem Lukáše Jasanského a Martina Poláka jsou fotografické cykly, v nichž je využíváno opakování, sériovost či element archivu. Tyto charakteristické rysy lze vztáhnout i k novému souboru fotografií, který bude pod názvem Jasanský / Polák / Karny veřejnosti představen poprvé na výstavě v Domě fotografie v GHMP. Fotografie souboru byly pořízeny v zemi Čechům „blízké i vzdálené“, a konkrétní podnět jejich vzniku souvisí s regionálním geniem loci. Tematicky se dotýkají nejrůznějších fenoménů a reliktů postsocialistických zemí, ale v obecnější rovině historie a plynutí času vůbec. Cyklus je „opředen“ zjemňujícím nostalgickým závojem, nicméně zároveň lze cítit nekompromisní ironickou distanci autorů.

Pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák — pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák

Lukáš Jasanský, Martin Polák, J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019

Start up: Apart Collective – Surface Depression and the Emergence of New Habitats

Adresa
GHMP Colloredo-Mansfeld
Karlova 189/2
110 00 Praha 1
Mapa

Budova nemá bezbariérový přístup

Otevřeno
út-ne 10–18h

Vstupné

v rámci vstupného do Colloredo-Mansfeldského paláce 1 Kč

Kurátor: Jakub Král

I přesto, že od 70. let 20. století procházíme cyklickými obdobími různých krizí pozdního kapitalismu, zdá se, že průmyslová modernita ještě není zcela vyčerpána. Tam, kde historicky nejcitlivěji dochází k jejímu otřesu, zároveň vzniká nový druh požitku z technologického determinismu. Slovenský kolektiv Apart nás skrze slastný komoditní fetiš nechá drasticky nahlédnout do našeho vědomí uprostřed období současné environmentální tragédie.

Apart Collective / Surface Depression and the Emergence of New Habitats

Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty

Adresa
GHMP Zámek Troja
U Trojského zámku 1/4
170 00 Praha 7
Mapa

Bezbariérový přístup: pouze přízemí.

Mapa areálu

Otevřeno
út-ne 10–18h
pá 13–18h

Vstupné

plné 120 Kč
snížené 60 Kč

Kurátorka: Magdalena Juříková

Aleš Hnízdil a Jiří Kačer jsou umělci téže generace. Oba byli součástí skupiny mladých, která v druhé polovině 80. let vystoupila s otevřenou kritikou svazových a fondových praktik, což nakonec vedlo ke znovuotevření Galerie mladých U Řečických, první platformy, která dávala prostor začínajícím umělcům bez prověrek a nezasahovala do jejich tvorby. Vznikla tak jedinečná laboratoř tehdy aktuálních názorů a jejich střetů, která tříbila umělecké směřování této generace. Hnízdil a Kačer si pro své sochařské realizace vybrali zcela rozdílné cesty i materiály a jejich práce se budou právě odlišnými přístupy k formě i výrazu zajímavě doplňovat. Zatímco první pracuje s vertikálně orientovanou efemérní formou abstraktních drátěných konstrukcí s kinetickými detaily, druhý naopak preferuje kámen v komorním i monumentálním formátu s graficky formulovanou strukturou na povrchu ležících bloků.

pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová

Kamenné poklady pražských zahrad

Adresa
GHMP Zámek Troja
U Trojského zámku 1/4
170 00 Praha 7
Mapa

Bezbariérový přístup: pouze přízemí.

Mapa areálu

Otevřeno
út-ne 10–18h pá 13–18h

Vstupné

plné 120 Kč
snížené 60 Kč

Nedílnou součástí historických pražských zahrad byla jejich umělecká výzdoba a drobná architektura. Tato umělecká díla, desítky let vystavená rozmarům počasí, postupně ze zahrad zmizela – byla buď nenávratně zničena, nebo musela být nahrazena kopiemi. Zachráněné originální sochy i architektonické prvky byly uloženy v depozitářích Galerie hlavního města Prahy. Z areálu zámku Troja jsou to například kamenné kašny s figurálními motivy Nereidek a delfínů, které byly nalezeny 80. letech 20. století při rekonstrukci zámku a zahrad. Na výstavě jsou dále prezentovány sochařské originály z Vrtbovské zahrady, skupina Číňanů z krajinného parku Cibulka nebo braunovské busty z letohrádku Portheimka.

pohled do výstavy Kamenní svědci, zámek Troja, 2018. Foto Jiří Thýn

Chýnovské vize Františka Bílka

Adresa
GHMP Bílkův dům
Údolní 133
391 55 Chýnov u Tábora
Mapa

Budova nemá bezbariérový přístup.

Venkovní poznávací hra Skryté příběhy: Bílkovo vidění.
Návod ke hře ke stažení zde.

Stáhněte si audioprůvodce rodným domem Františka Bílka a chýnovským hřbitovem s jeho díly. Průvodce s komentářem kurátora Martina Krummholze je v českém a anglickém jazyce a je ke stažení zdarma.

Otevřeno
út-ne 10–12h, 13–17h

Vstupné

plné 50 Kč
snížené 30 Kč

Na výstavě můžete vidět pozoruhodné, secesně symbolistní dílo umělce, který si v rodném Chýnově vytvořil zázemí pro svou tvorbu v podobě originální autorské varianty rodinného domu s ateliérem. Architektura domu, postaveného Bílkem v roce 1898 z režného cihlového zdiva s dobovými „lidovými“ dřevěnými prvky a dřevořezbami, odkazuje k tradici chýnovského stavitelství. V reprezentativním výběru děl, kde se Bílek představuje především jako sochař, jsou zastoupeny také ukázky originálních nábytkových souborů, které Bílek navrhl pro svou dceru Bertu a syna Františka Jaromíra.

Dům Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán

reliéf na domě Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán

Chýnovské vize Františka Bílka, Foto Oto Palán

detail reliéfu na domě Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán

Fotograf Festival – Archeologie euforie: 1985–1995

Adresa
GHMP Colloredo-Mansfeld
Karlova 189/2
110 00 Praha 1
Mapa

Budova nemá bezbariérový přístup

Otevřeno
út-ne 10–18h

Vstupné

plné 120 Kč
snížené 60 Kč

Pokračování mezinárodního výstavního projektu, který je meditací nad existencí východoevropské identity se v rámci Fotograf festivalu soustředí na film a video umělců tří generací. Struktura pěti místností pokračuje v rozvinuté linii oscilujících pozic studu, touhy po náležení a pyšné aroganci jako definičních pozic raněné identity. Pěti sálové museum neslavných národních historií, terapeutický reenactment překvapení, zklamání a ponížení, volně reprízuje vývoj posledních 30 let skrze sérii pocitů falešného osvobození.

Vystavující autoři:
Matei Bejenaru, Piotr Bosacki, Pavel Brăila, Darja Bajagić, András Cséfalvay, Anetta Mona Chisa a Lucia Tkáčová, Jiří Černický, Chto Delat?, Anna Daučíková, Marek Delong a Anna Slama, Lizaveta Hrydziushka, Zhana Ivanova, IRWIN, Anna Jermolaewa, Shifra Kazhdan, Alina Kleytman, Kwiekulik, David Maljković, Marek Meduna, Marge Monko, Ciprian Muresan, Vlad Nancă, Deimantas Narkevičius, Jiří Skála, Mark Ther, Viktor Timofejev, Jerzy Truszkowski, Alicja Żebrowska, Jana Želibská

Zvuky / Kódy / Obrazy

Adresa
GHMP Zvon
Staroměstské náměstí 605/13
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova nemá bezbariérový přístup.

Otevřeno
út-ne 10–20h

Vstupné

plné 120 Kč
snížené 60 Kč

Kurátorka: Jitka Hlaváčková ve spolupráci Milan Guštar a Miloš Vojtěchovský

Výstavní projekt představí průřez dějinami zobrazení zvuku jako abstraktního fenoménu od doby avantgardy po současnost. Hlavní osou jeho koncepce je zmapování nejvýznamnějších směrů zvukového experimentu na poli vizuálního umění, a to jak obrazů a grafických partitur, tak zvukových instalací, akustických objektů, filmů či multimediálních projekcí. Na výběru z historického materiálu ukáže, jak zvuk nabývá barvu a tvar, stává se objektem nebo architekturou, a jaké psychologické, ale také fyzikální nebo psychofyzické předpoklady předurčují jeho vizuální podobu. Výstava zároveň představí díla umělců, kteří v lokálním či mezinárodním kontextu posunuli uvažování o experimentu v umění. Mezi zastoupené autory bude patřit například František Kupka, umělci z okruhu Bauhausu, John Cage a představitelé hnutí Fluxus, autoři grafických partitur, Woody a Steina Vasulkovi a další autoři zvukových objektů a instalací, nebo umělci zabývající se akustickou ekologií.

Vystavující autoři:

Milan Adamčiak, Karel Adamus, Alois Bílek, John Cage, Peter Cusack, Federico Diaz, Irena a Karel Dodalovi, Tomáš Dvořák, Luboš Fidler, Ken Friedman, Michal Gabriel (Růžena Zátková), Christina Della Giustina, Milan Grygar, Milan Guštar, Jolana Havelková, Vladimír Havlík, Pavel Hayek, Dick Higgins, Arne Hošek, Tomáš Hrůza, Martin Janíček, Joe Jones, Olga Karlíková, Michal Kindernay, Milan Knížák, Jiří Kolář, Rudolf Komorous, Petr Kotík, Milan Kozelka, František Kupka, Ladislav Kupkovič, František Kyncl, Peter Machajdík, Alex Mlynárčik, Manfred Mohr, Gordon Monahan, Monogramista T.D, Charlotte Moorman, Pavel Mrkus, Michal Murin, Morgan O’Hara, Opening Performance Orchestra, Nam June Paik, Štěpán Palla, Ben Patterson (a Jozef Cseres), Zdeněk Pešánek, Jan Pfeiffer, Alois Piňos + Dalibor Chatrný, Miroslav Ponc, Keith Rowe, Blahoslav Rozbořil, Pavel Rudolf, Jan Steklík, Jaroslav Šťastný (Peter Graham), Jiří Suchánek, Jiří Valoch, Jitka Válová, Tomáš Vaněk, Steina Vasulka, Woody Vasulka, Jolana Havelková + Lucie Vítková, Robert Vlasák, Miloš Vojtěchovský, Jan Wojnar

pohled do výstavy Zvuky / Kódy / Obrazy – Akustický experiment ve vizuálním umění, Dům U Kamenného zvonu, 2019. Foto Tomáš Souček

Woody Vasulka, Thierry, 1970, video, 2 min., Galerie hlavního města Prahy

Peter Cusack, Ice Bells, video, 9:47 min., majetek autora

Milan Knížák, Actual Music (partitury), kolem 1965. Galerie hlavního města Prahy

Arne Hošek, Tá – Turá (ze sbírky slovenských lidových písní), 1932. Galerie hlavního města Prahy

Karafiáty a samet

Adresa
GHMP Knihovna
Mariánské náměstí 98/1
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova má bezbariérový přístup.

Otevřeno
út-ne 10–18h

Vstupné

plné 120 Kč
snížené 60 Kč

Překvapivé podobnosti, paralely i paradoxy převratných událostí Portugalska a Československa. Hranice demokratického kontinentu i hranice epochy – karafiátová a sametová revoluce jako první a poslední z „třetí vlny“ světových revolucí a jejich odraz ve výtvarném umění.

Kurátorský projekt Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu představuje první souhrnnou přehlídku portugalského vizuálního umění v Čechách i na Slovensku v historicko-politickém dialogu s československými umělci. Společným východiskem je rok 1968, doba pražského jara v Československu a v Lisabonu jara Marcela Caetana. Tento rok představoval první záchvěv nadějí v konec stávajících nedemokratických režimů. Nadějí, které v Československu zmařila sovětská okupace a v Portugalsku pokračování koloniální války. Roky 1974 a 1989, data pokojných revolucí, poté přinesly oběma státům svobodu. Karafiátová revoluce se odehrála 25. dubna 1974 a sametová revoluce v Československu 17. listopadu 1989.

Výstava uvádí díla československých a portugalských umělců, osobností a legend, jež reagovaly na totalitní režimy a měly zásadní vliv na formování současného umění obou zemí. Patří mezi ně zejména Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Květa a Jitka Válovy, Jiří Kovanda, Petr Štembera, Karel Miler, Jan Mlčoch, Milan Knížák, Václav Havel, Jiří Kolář, Július Koller, Ľubomír Ďurček, Mária Bartuszová, Jana Želibská a mnozí další. Do kontextu s nimi jsou zahrnuti jejich portugalští vrstevníci Helena Almeida, Lourdes Castro, Ana Vieira, Ana Hatherly, Fernando Calhau, Manuel Alvess, António Barros, Silvestre Pestana, Alberto Carneiro, Ernesto de Sousa, Álvaro Lapa a José de Guimarães a jiní. Ke slovu se dostává také mladší generace reflektující téma obou totalitních režimů a revoluce: Zbyněk Baladrán, Jan Pfeiffer, Filipe Marques, Carla Filipe nebo česko-portugalská umělkyně Ana de Almeida.

Kromě uměleckých děl prezentuje výstava rozsáhlé rešerše České televize, Rádio e Televisão de Portugal, Knihovny Václava Havla a Fundacão Soares. Zároveň poprvé u nás dává nahlédnout do soukromých archivů portugalských studentů. Právě oni jako první zahraniční delegace přijeli podpořit naši demokratizaci. Padesát tisíc růží, které rozdali na Národní třídě, se stalo symbolem solidarity a svobody.