GHMP Colloredo-Mansfeld
Palác patří k vynikajícím příkladům pražské palácové architektury s bohatým stavebním vývojem snoubícím v sobě prvky vrcholného baroka a pozdějších rokokových a druhorokokových úprav. Barokní objekt nacházející se na jednom z nejexponovanějších míst staré Prahy, u Karlova mostu, byl postaven na základech románské a gotické zástavby a renesanční budovy. Mezi jeho majiteli najdeme řadu zajímavých osobností od hraběte Jáchyma Ondřeje Šlika, popraveného za účast při pražském stavovském povstání, přes jezuitský řád, saského kurfiřta, krutého hraběte Bredu až k Pavlu Jindřichovi knížeti z Mansfeldu-Fondi. Kníže nechal v letech 1736-1737 původní palác, navržený zřejmě Giovannim Battistou Alliprandim, přestavět Františkem Ignácem Preé do vrcholně barokní podoby. Definitivní novorokokovou tvář pak interiérům stavby v šedesátých letech devatenáctého století vtiskla rodina Auerspergů, která následně kolem roku 1900 přestavěla velkou část paláce na luxusní činžovní dům.
Nejkrásnějším a zřejmě nejlépe dochovaným prostorem paláce je taneční sál, jehož definitivní výzdoba byla patrně dokončena v letech 1736–1737. Autory nástropní fresky s námětem shromáždění olympských bohů jsou freskař Pietro Scotti a kvadraturista Giovanni Battista Zaist. Palác je spojen s významnými šlechtickými rody, ale také s kulturními a historickými událostmi, mezi jinými s posledním zasedáním královské rady „zimního krále“ Fridricha Falckého po bitvě na Bílé hoře v roce 1620. Po druhé světové válce byl využíván Československou akademií věd. V současnosti objekt spravuje Galerie hlavního města Prahy, která právě dokončila první fázi jeho rekonstrukce, spočívající v restaurátorské obnově fresky jižního křídla paláce.
Záchrana fresky o ploše přesahující 140 m² patřila k technicky nejnáročnějším částem první fáze rekonstrukce paláce. Ještě před zahájením stavebních prací prošla malba restaurátorským průzkumem, prvotním očištěním a zpevněním. Strop tanečního sálu následně podepřela speciální konstrukce, která umožnila provést práce v krovech nad malbou. Teprve po jejich opravě mohlo následovat vlastní restaurování fresky, které v roce 2025 dokončil tým restaurátora Tomáše Bergera.
Prohlídková trasa, která zpřístupňuje návštěvníkům reprezentační prostory piana nobile, seznamuje návštěvníka s historií a architektonickými kvalitami paláce a nabízí jedinečný zážitek z prostor naplněných stopami minulosti a komplikovaného vztahu moderní společnosti k historickému dědictví.
