Knihkupectví v GHMP Zvon

V knihkupectví v Domě U Kamenného zvonu pro Vás máme nejširší nabídku nejen publikací Galerie hlavního města Prahy, ale stejně tak i knih od mnoha dalších významných institucí a nakladatelství.

Knihkupectví naleznete přímo na Staroměstském náměstí v přízemí Domu U Kamenného zvonu. V roce 2019 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí pod vedením významného českého architekta Josefa Pleskota.

400 ASA: Prostě dokument…

Kurátor: Josef Moucha

Název fotografického spolku 400 ASA odkazuje k citlivosti filmu, užívaného k pohotovému osvitu snímků. Výstava 400 ASA: Prostě dokument… nahlíží do života různých společenských skupin a přibližuje jimi utvářená prostředí. Exponáty obohacuje projekce dalších ukázek tvorby. Drží se vždy jediného cyklu, vybraného ze souběžných pracovních programů zúčastněných fotografů. Karel Cudlín (*1960), Jan Dobrovský (*1960), Alžběta Jungrová (*1978), Antonín Kratochvíl (*1947), Jan Mihaliček (*1965) a Martin Wágner (*1980) sledují ráz dnešní doby realisticky, její proměnlivost ovšem každý vidí a zachycuje po svém. Jako hosta přizvali italského kolegu a člena proslulé agentury Magnum Photos, jímž je věhlasný fotožurnalista Paolo Pellegrin (*1964).

Alžběta Jungrová, Světlušky, 2018, 400 ASA
Alžběta Jungrová, Světlušky, 2018, 400 ASA
Paolo Pellegrin, Muž zatčený za napadení svého otce, 2012. Magnum Photos
Paolo Pellegrin, Muž zatčený za napadení svého otce, 2012. Magnum Photos
Antonín Kratochvíl, Rwanda, 2017, 400 ASA
Antonín Kratochvíl, Rwanda, 2017, 400 ASA
pohled do výstavy 400 ASA: Prostě dokument..., Dům fotografie, 2020. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy 400 ASA: Prostě dokument..., Dům fotografie, 2020. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy 400 ASA: Prostě dokument..., Dům fotografie, 2020. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy 400 ASA: Prostě dokument..., Dům fotografie, 2020. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy 400 ASA: Prostě dokument..., Dům fotografie, 2020. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy 400 ASA: Prostě dokument..., Dům fotografie, 2020. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy 400 ASA: Prostě dokument..., Dům fotografie, 2020. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy 400 ASA: Prostě dokument..., Dům fotografie, 2020. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy 400 ASA: Prostě dokument..., Dům fotografie, 2020. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy 400 ASA: Prostě dokument..., Dům fotografie, 2020. Foto Tomáš Souček

Bedřich Dlouhý: Moje gusto

Kurátorka: Mahulena Nešlehová

Výstava malíře Bedřicha Dlouhého (*1932), spoluzakladatele legendární skupiny Šmidrové (1957), nazvaná Bedřich Dlouhý: Moje gusto, představí poprvé v retrospektivně zaměřeném rozsahu umělcovo dílo od roku 1956 do současnosti. Je koncipována tematicky, a to se záměrem ukázat hloubku Dlouhého tvůrčí imaginace, originalitu jeho netradičních přístupů, metod a experimentací překračujících dobové pojetí obrazu. Prostřednictvím vybraných děl, z nichž mnohá patří k neznámým a dosud nevystaveným, výstava uchopuje myšlenkovou bohatost umělcovy tvorby a alespoň ve zkratce nastiňuje její vývoj. Pronikáme do umělcovy stále živé šmidrovské „dada“ strategie balancující na hraně vážného, nevážného a absurdního; seznamujeme se s bravurností jeho malířského podání, s ironickou reflexí pop-artu a fotorealismu i s humornými parafrázemi starých mistrů; poznáváme nápaditost a neobyčejnou invenčnost v uplatnění asambláže a koláže, jež v jeho tvorbě dominují. Skýtají umělci svobodu vyjádření, uplatnění imaginaci provokujícího principu náhody i prostor pro rozvíjení jeho smyslu pro humor, ironii a mystifikaci. V tomto ohledu je Dlouhého šmidrovská míza neobyčejně aktivní, což dokládá i film režiséra Aleše Kisila z roku 1999, realizovaný pro Českou televizi v rámci projektu Ateliéry, který je nedílnou součástí koncepce výstavy.

Retrospektivu doprovází obrazově bohatý katalog v grafické úpravě Zdeňka Zieglera.

Bedřich Dlouhý, Autoportrét III, 2008, soukromá sbírka
Bedřich Dlouhý, Autoportrét III, 2008, soukromá sbírka
Bedřich Dlouhý, Krajkář, 1986. Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha. Foto Oto Palán
Bedřich Dlouhý, Krajkář, 1986. Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha. Foto Oto Palán
pohled do výstavy Bedřich Dlouhý: Moje gusto, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Bedřich Dlouhý: Moje gusto, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Bedřich Dlouhý: Moje gusto, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Bedřich Dlouhý: Moje gusto, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Bedřich Dlouhý: Moje gusto, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Bedřich Dlouhý: Moje gusto, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Bedřich Dlouhý: Moje gusto, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Bedřich Dlouhý: Moje gusto, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček

Květa Pacovská: Utíkejte na konec

Kurátorka: Hana Larvová

Po retrospektivě konceptuální umělkyně Květy Pacovské v Městské knihovně obracíme tentokráte pozornost na téměř neznámou, o to však důležitější část její tvorby, ve které se v 60. a na počátku 70. let paralelně s pracemi pro knihu věnovala volné grafice a objektům z papíru a kovu. Této oblasti nebyla doposud věnována náležitá pozornost, a pro příznivce jejího díla bude do značné míry překvapující. Přitom právě v této rané tvorbě jsou zformulována základní východiska, ze kterých celé mimořádné a mnohavrstevnaté dílo Květy Pacovské, zahrnující nejen autorské knihy a ilustrace, ale také obrazy, sochařské objekty a kresby, vychází.

Květa Pacovská, Papírová socha černobílá, 70. léta
Květa Pacovská, Papírová socha černobílá, 70. léta
pohled do výstavy Květa Pacovská: Utíkejte na konec, Colloredo-Mansfeldský palác, 2019. Foto Štěpán Grygar
pohled do výstavy Květa Pacovská: Utíkejte na konec, Colloredo-Mansfeldský palác, 2019. Foto Štěpán Grygar
pohled do výstavy Květa Pacovská: Utíkejte na konec, Colloredo-Mansfeldský palác, 2019. Foto Štěpán Grygar
pohled do výstavy Květa Pacovská: Utíkejte na konec, Colloredo-Mansfeldský palác, 2019. Foto Štěpán Grygar
pohled do výstavy Květa Pacovská: Utíkejte na konec, Colloredo-Mansfeldský palác, 2019. Foto Štěpán Grygar
pohled do výstavy Květa Pacovská: Utíkejte na konec, Colloredo-Mansfeldský palác, 2019. Foto Štěpán Grygar
Květa Pacovská, Červená socha I., 70. léta
Květa Pacovská, Červená socha I., 70. léta
Květa Pacovská, Kovová socha, 70. léta
Květa Pacovská, Kovová socha, 70. léta
Květa Pacovská, Středa, 1970
Květa Pacovská, Středa, 1970
Květa Pacovská, Kruhy, 1967
Květa Pacovská, Kruhy, 1967

Start up: Richard Janeček – I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently

Kurátor: Jakub Král

Richard Janeček se ve svém projektu obrací k umělé inteligenci, která různými formami začíná srůstat s naším životem a začíná utvářet náš náhled na svět. Tuto umělou formu myšlení však autor nazírá humanisticky, a naopak skrze objekty podrobené fotogrammetrickému rozkladu v nejširším rámci demonstruje naše vlastní statistické nahlížení světa kolem nás.

Richard Janeček, I think in an ideal world, it would have ended very differently, 2019
Richard Janeček, I think in an ideal world, it would have ended very differently, 2019
pohled do výstavy Start up: Richard Janeček: I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently, Colloredo-Mansfeldský palác, kočárovna, 2019. Foto Richard Janeček
pohled do výstavy Start up: Richard Janeček: I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently, Colloredo-Mansfeldský palác, kočárovna, 2019. Foto Richard Janeček
Richard Janeček, Rolex 1
Richard Janeček, Rolex 1
pohled do výstavy Start up: Richard Janeček: I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently, Colloredo-Mansfeldský palác, kočárovna, 2019. Foto Richard Janeček
pohled do výstavy Start up: Richard Janeček: I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently, Colloredo-Mansfeldský palác, kočárovna, 2019. Foto Richard Janeček
pohled do výstavy Start up: Richard Janeček: I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently, Colloredo-Mansfeldský palác, kočárovna, 2019. Foto Richard Janeček
pohled do výstavy Start up: Richard Janeček: I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently, Colloredo-Mansfeldský palác, kočárovna, 2019. Foto Richard Janeček
pohled do výstavy Start up: Richard Janeček: I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently, Colloredo-Mansfeldský palác, kočárovna, 2019. Foto Richard Janeček
pohled do výstavy Start up: Richard Janeček: I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently, Colloredo-Mansfeldský palác, kočárovna, 2019. Foto Richard Janeček
pohled do výstavy Start up: Richard Janeček: I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently, Colloredo-Mansfeldský palác, kočárovna, 2019. Foto Richard Janeček
pohled do výstavy Start up: Richard Janeček: I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently, Colloredo-Mansfeldský palác, kočárovna, 2019. Foto Richard Janeček

J/P/K Jasanský Polák Karny

Kurátorka: Olga Malá

Dvojice fotografů Lukáš Jasanský (*1965) a Martin Polák (*1966) se zapojila do aktuálního dění na umělecké scéně koncem osmdesátých let dvacátého století a od té doby se stala její významnou a neodmyslitelnou součástí. Již přes tři desetiletí vytváří tento stabilní fotografický tandem (ve více či méně pravidelných intervalech) pregnantně formulované konceptuální projekty. Základním výrazovým prostředkem Lukáše Jasanského a Martina Poláka jsou fotografické cykly, v nichž je využíváno opakování, sériovost či element archivu. Tyto charakteristické rysy lze vztáhnout i k novému souboru fotografií, který bude pod názvem Jasanský / Polák / Karny veřejnosti představen poprvé na výstavě v Domě fotografie v GHMP. Fotografie souboru byly pořízeny v zemi Čechům „blízké i vzdálené“, a konkrétní podnět jejich vzniku souvisí s regionálním geniem loci. Tematicky se dotýkají nejrůznějších fenoménů a reliktů postsocialistických zemí, ale v obecnější rovině historie a plynutí času vůbec. Cyklus je „opředen“ zjemňujícím nostalgickým závojem, nicméně zároveň lze cítit nekompromisní ironickou distanci autorů.

Pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
Lukáš Jasanský, Martin Polák, J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019
Lukáš Jasanský, Martin Polák, J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019
Pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
Lukáš Jasanský, Martin Polák, J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019
Lukáš Jasanský, Martin Polák, J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
pohled do výstavy J/P/K Jasanský Polák Karny, Dům fotografie, 2019. Foto Martin Polák
Lukáš Jasanský, Martin Polák, J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019
Lukáš Jasanský, Martin Polák, J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019

Start up: Apart Collective – Surface Depression and the Emergence of New Habitats

Kurátor: Jakub Král

I přesto, že od 70. let 20. století procházíme cyklickými obdobími různých krizí pozdního kapitalismu, zdá se, že průmyslová modernita ještě není zcela vyčerpána. Tam, kde historicky nejcitlivěji dochází k jejímu otřesu, zároveň vzniká nový druh požitku z technologického determinismu. Slovenský kolektiv Apart nás skrze slastný komoditní fetiš nechá drasticky nahlédnout do našeho vědomí uprostřed období současné environmentální tragédie.

Apart Collective / Surface Depression and the Emergence of New Habitats
Apart Collective / Surface Depression and the Emergence of New Habitats
Apart Collective / Surface Depression and the Emergence of New Habitats
Apart Collective / Surface Depression and the Emergence of New Habitats
Apart Collective / Surface Depression and the Emergence of New Habitats
Apart Collective / Surface Depression and the Emergence of New Habitats
Apart Collective / Surface Depression and the Emergence of New Habitats
Apart Collective / Surface Depression and the Emergence of New Habitats
Apart Collective / Surface Depression and the Emergence of New Habitats
Apart Collective / Surface Depression and the Emergence of New Habitats

Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty

Kurátorka: Magdalena Juříková

Aleš Hnízdil a Jiří Kačer jsou umělci téže generace. Oba byli součástí skupiny mladých, která v druhé polovině 80. let vystoupila s otevřenou kritikou svazových a fondových praktik, což nakonec vedlo ke znovuotevření Galerie mladých U Řečických, první platformy, která dávala prostor začínajícím umělcům bez prověrek a nezasahovala do jejich tvorby. Vznikla tak jedinečná laboratoř tehdy aktuálních názorů a jejich střetů, která tříbila umělecké směřování této generace. Hnízdil a Kačer si pro své sochařské realizace vybrali zcela rozdílné cesty i materiály a jejich práce se budou právě odlišnými přístupy k formě i výrazu zajímavě doplňovat. Zatímco první pracuje s vertikálně orientovanou efemérní formou abstraktních drátěných konstrukcí s kinetickými detaily, druhý naopak preferuje kámen v komorním i monumentálním formátu s graficky formulovanou strukturou na povrchu ležících bloků.

pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová
pohled do výstavy Aleš Hnízdil, Jiří Kačer – sochy a objekty, zámek Troja, 2019. Foto Barbora Fastrová

Kamenné poklady pražských zahrad

Nedílnou součástí historických pražských zahrad byla jejich umělecká výzdoba a drobná architektura. Tato umělecká díla, desítky let vystavená rozmarům počasí, postupně ze zahrad zmizela – byla buď nenávratně zničena, nebo musela být nahrazena kopiemi. Zachráněné originální sochy i architektonické prvky byly uloženy v depozitářích Galerie hlavního města Prahy. Z areálu zámku Troja jsou to například kamenné kašny s figurálními motivy Nereidek a delfínů, které byly nalezeny 80. letech 20. století při rekonstrukci zámku a zahrad. Na výstavě jsou dále prezentovány sochařské originály z Vrtbovské zahrady, skupina Číňanů z krajinného parku Cibulka nebo braunovské busty z letohrádku Portheimka.

pohled do výstavy Kamenní svědci, zámek Troja, 2018. Foto Jiří Thýn
pohled do výstavy Kamenní svědci, zámek Troja, 2018. Foto Jiří Thýn
pohled do výstavy Kamenní svědci, zámek Troja, 2018. Foto Jiří Thýn
pohled do výstavy Kamenní svědci, zámek Troja, 2018. Foto Jiří Thýn
pohled do výstavy Kamenní svědci, zámek Troja, 2018. Foto Jiří Thýn
pohled do výstavy Kamenní svědci, zámek Troja, 2018. Foto Jiří Thýn
pohled do výstavy Kamenní svědci, zámek Troja, 2018. Foto Jiří Thýn
pohled do výstavy Kamenní svědci, zámek Troja, 2018. Foto Jiří Thýn
pohled do výstavy Kamenní svědci, zámek Troja, 2018. Foto Jiří Thýn
pohled do výstavy Kamenní svědci, zámek Troja, 2018. Foto Jiří Thýn
pohled do výstavy Kamenní svědci, zámek Troja, 2018. Foto Jiří Thýn
pohled do výstavy Kamenní svědci, zámek Troja, 2018. Foto Jiří Thýn

Chýnovské vize Františka Bílka

Na výstavě můžete vidět pozoruhodné, secesně symbolistní dílo umělce, který si v rodném Chýnově vytvořil zázemí pro svou tvorbu v podobě originální autorské varianty rodinného domu s ateliérem. Architektura domu, postaveného Bílkem v roce 1898 z režného cihlového zdiva s dobovými „lidovými“ dřevěnými prvky a dřevořezbami, odkazuje k tradici chýnovského stavitelství. V reprezentativním výběru děl, kde se Bílek představuje především jako sochař, jsou zastoupeny také ukázky originálních nábytkových souborů, které Bílek navrhl pro svou dceru Bertu a syna Františka Jaromíra.

Dům Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán
Dům Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán
reliéf na domě Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán
reliéf na domě Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán
Dům Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán
Dům Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán
Dům Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán
Dům Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán
Chýnovské vize Františka Bílka, Foto Oto Palán
Chýnovské vize Františka Bílka, Foto Oto Palán
Chýnovské vize Františka Bílka, Foto Oto Palán
Chýnovské vize Františka Bílka, Foto Oto Palán
detail reliéfu na domě Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán
detail reliéfu na domě Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán
Chýnovské vize Františka Bílka, Foto Oto Palán
Chýnovské vize Františka Bílka, Foto Oto Palán
reliéf na domě Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán
reliéf na domě Františka Bílka v Chýnově. Foto Oto Palán