Jaroslav Čermák Mýty evropské reality 4. 11. 2026 – 28. 2. 2027
Autorský a kurátorský tým: Markéta Theinhardt, Vjera Borozan, Kristýna Hochmuth, Šárka Leubnerová, Vít Vlnas, Markéta Vondrová
Galerie hlavního města Prahy připravuje ve spolupráci s Národní galerií Praha mimořádnou výstavu Jaroslava Čermáka, která po více než sto letech představí dílo tohoto zásadního malíře v celé jeho šíři a evropském kontextu. Čermák (1830–1878) patřil k nejtalentovanějším umělcům své generace. Dokázal propojit českou zkušenost s mezinárodním uměleckým světem poloviny 19. století. Vystavoval na pařížských Salonech, získával ocenění v Belgii i ve Francii a jeho obrazy se ocitly ve sbírkách po celé Evropě.
V dlouhém 19. století se evropský umělecký provoz proměnil v prostor soutěže jednotlivých škol, výstavních systémů a obchodních strategií. Akademie, Salony a světové výstavy se prolínaly se vznikajícím systémem obchodník-kritik, s rozvojem soukromých galerií, reprodukčních technik a mezinárodního trhu. Národní a mezinárodní přitom nestály jednoduše proti sobě: navzájem se podmiňovaly a byly průběžně vyjednávány v rychle se rozvíjejícím komunikačním prostoru.
Jaroslav Čermák (1830, Praha – 1878, Paříž) patřil k umělcům, kteří se v tomto prostoru profilovali současně jako příslušníci určitého národa, žáci konkrétní školy i aktéři mezinárodního provozu. Vzdělání získával v Praze, Antverpách a Bruselu, vlastní kariéru budoval především prostřednictvím belgických a francouzských výstav, pařížských ateliérů, kritiků, obchodníků a sběratelů. Ke svému českému původu se hlásil, ale jeho dílo nelze uzavřít ani do rámce českého „národního umění“, ani do jediné stylové kategorie.
Po Čermákově smrti se jeho práce z historické paměti nevytratila. Její význam se však proměňoval. V českém prostředí se stále silněji prosazoval obraz vlasteneckého a slovanského malíře, zatímco složitější vazby jeho tvorby k Belgii, Francii, dobovému trhu a mezinárodní kritice ustupovaly. Reprodukce, nekrology, souborné výstavy, dary Hippolyte Gallaitové městu Praze i pozdější literární a filmová zpracování postupně vytvářely Čermákův „druhý život“. Z evropského profesionála, jehož obrazy byly součástí soutěže národních škol a proměny výstavního provozu, se stal hrdina příběhu o věrnosti vlasti, slovanské vzájemnosti a boji za svobodu.
Název Mýty evropské reality připomíná proměny, jimiž pozorovaná skutečnost v Čermákových obrazech procházela. Jeho přítel mohl pózovat v hercegovském kroji, prvky oděvů z různých oblastí se spojily v jediné postavě a výjev vytvořený v ateliéru byl později pokládán za svědectví o konkrétní události. Reprodukce, kritické texty a politické poměry pak k obrazům přidávaly další významy a začleňovaly je do odlišných národních pamětí.
Výstava připravená ve spolupráci s Národní galerií Praha a externím týmem badatelek a badatelů představí zápůjčky z Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique, KMSKA v Antverpách, Musée de la Vie romantique v Paříži, Amsterdam Museum či Národní galerie Praha. Klade si za cíl Čermákovo dílo znovu zasadit do této mnohovrstevnaté situace. Neodděluje uměleckou tvorbu od jejího vystavování, prodeje a reprodukování a zároveň rozlišuje mezi doloženou umělcovou zkušeností, obrazovou konstrukcí a později vytvořeným životopisným mýtem. Nový archivní, uměleckohistorický a restaurátorský výzkum zpřesnil chronologii, síť Čermákových osobních a obchodních vztahů, recepci jeho děl i pracovní postupy. Projekt proto nepředstavuje „znovuobjevení“ zapomenutého autora, ale nové monografické zhodnocení umělce, jehož místo v českém umění bylo trvalé, byť podléhalo výrazným interpretačním posunům.
