Jaroslav Čermák Mýty evropské reality 4. 11. 2026 – 28. 2. 2027
Autorský a kurátorský tým: Markéta Theinhardt, Vjera Borozan, Kristýna Hochmuth, Šárka Leubnerová, Vít Vlnas, Markéta Vondrová
Galerie hlavního města Prahy připravuje mimořádnou výstavu Jaroslava Čermáka, která po více než sto letech představí dílo tohoto zásadního malíře v celé jeho šíři a skutečném evropském kontextu. Čermák (1830–1878) patřil k nejtalentovanějším umělcům své generace. Dokázal propojit českou zkušenost s mezinárodním uměleckým světem poloviny 19. století. Vystavoval na pařížských Salonech, získával ocenění v Belgii i ve Francii a jeho obrazy se ocitly ve sbírkách po celé Evropě.
V dlouhém 19. století se evropský umělecký provoz proměnil v prostor soutěže jednotlivých škol, výstavních systémů a obchodních strategií. Akademie, Salony a světové výstavy se prolínaly se vznikajícím systémem obchodník-kritik, s rozvojem soukromých galerií, reprodukčních technik a mezinárodního trhu. Národní a mezinárodní přitom nestály jednoduše proti sobě: navzájem se podmiňovaly a byly průběžně vyjednávány v rychle se rozvíjejícím komunikačním prostoru.
Jaroslav Čermák (1830, Praha – 1878, Paříž) patřil k umělcům, kteří se v tomto prostoru profilovali současně jako příslušníci určitého národa, žáci konkrétní školy i aktéři mezinárodního provozu. Vzdělání získával v Praze, Antverpách a Bruselu, vlastní kariéru budoval především prostřednictvím belgických a francouzských výstav, pařížských ateliérů, kritiků, obchodníků a sběratelů. Ke svému českému původu se hlásil, ale jeho dílo nelze uzavřít ani do rámce českého „národního umění“, ani do jediné stylové kategorie.
Po Čermákově smrti se jeho práce z historické paměti nevytratila. Její význam se však proměňoval. V českém prostředí se stále silněji prosazoval obraz vlasteneckého a slovanského malíře, zatímco složitější vazby jeho tvorby k Belgii, Francii, dobovému trhu a mezinárodní kritice ustupovaly. Reprodukce, nekrology, souborné výstavy, dary Hippolyte Gallaitové městu Praze i pozdější literární a filmová zpracování postupně vytvářely Čermákův „druhý život“. Z evropského profesionála, jehož obrazy byly součástí soutěže národních škol a proměny výstavního provozu, se stal hrdina příběhu o věrnosti vlasti, slovanské vzájemnosti a boji za svobodu.
Název Mýty evropské reality připomíná proměny, jimiž pozorovaná skutečnost v Čermákových obrazech procházela. Jeho přítel mohl pózovat v hercegovském kroji, prvky oděvů z různých oblastí se spojily v jediné postavě a výjev vytvořený v ateliéru byl později pokládán za svědectví o konkrétní události. Reprodukce, kritické texty a politické poměry pak k obrazům přidávaly další významy a začleňovaly je do odlišných národních pamětí.
Výstava připravená ve spolupráci s Národní galerií Praha a externím týmem badatelek a badatelů představí zápůjčky z Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique, KMSKA v Antverpách, Musée de la Vie romantique v Paříži, Amsterdam Museum či Národní galerie Praha. Klade si za cíl Čermákovo dílo znovu zasadit do této mnohovrstevnaté situace. Neodděluje uměleckou tvorbu od jejího vystavování, prodeje a reprodukování a zároveň rozlišuje mezi doloženou umělcovou zkušeností, obrazovou konstrukcí a později vytvořeným životopisným mýtem. Nový archivní, uměleckohistorický a restaurátorský výzkum zpřesnil chronologii, síť Čermákových osobních a obchodních vztahů, recepci jeho děl i pracovní postupy. Projekt proto nepředstavuje „znovuobjevení“ zapomenutého autora, ale nové monografické zhodnocení umělce, jehož místo v českém umění bylo trvalé, byť podléhalo výrazným interpretačním posunům.
