Pražská Pallas a Moravská Hellas 1902: Auguste Rodin v Čechách a na Moravě

Autorský kolektiv: Magdalena Juříková, Helena Musilová, Hana Dvořáková, Vít Vlnas

V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Tato cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místě návštěvy. Byla významná jak pro tehdejší generaci malířů a zejména sochařů, kterým pomohla ujasnit cestu k modernímu výtvarnému směřování, ale také předznamenala budoucí orientaci výtvarné scény k francouzskému umění. Na druhou stranu, z toho, co tehdejší umělecká a společenská elita považovala za důležité této významné návštěvě ukázat, můžeme dovodit i podstatné informace o prioritách a charakteru té doby.

Rodin po příjezdu do Hroznové Lhoty v roce 1912 – zleva Rudolf Vácha, Joža Uprka, Auguste Rodin, Alfons Mucha a Josef Mařatka. Muž v bílém obleku vlevo je Karel Hašler. Památník národního písemnictví.
Rodin po příjezdu do Hroznové Lhoty v roce 1912 – zleva Rudolf Vácha, Joža Uprka, Auguste Rodin, Alfons Mucha a Josef Mařatka. Muž v bílém obleku vlevo je Karel Hašler. Památník národního písemnictví.

Výstavní a publikační projekt, autorsky připravený ve spolupráci Galerie hlavního města Prahy, Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně a Galerie výtvarného umění v Hodoníně, se bude poprvé systematicky věnovat „doprovodnému programu“, který byl Rodinovi připraven. Na základě nového studia archivních pramenů, tj. časopisů, korespondence, osobních archivů aj. se bude snažit zmapovat důvody, proč – a to je jedno z hlavních témat publikace – přijel Auguste Rodin na Moravské Slovácko, kde navštívil Výstavu slovenských a moravských výtvarných umělců v Hodoníně a kde u příležitosti jeho návštěvy proběhla téměř celoslovácká slavnost („U obcí, jimiž jsme projeli, čekala představenstva obcí, školní mládež, vyparáděné děvčice a snad i celá dědina.“ Lidové noviny, 3. června 1902) Celá „slavnost“ byla uměle připraveným, objednaným počinem, nevážícím se na žádné konkrétní události v životě venkova, jako jsou hody či jiné církevní svátky.

Od toho se odvíjejí klíčová zkoumaná témata – jaká byla v té době role tzv. folklóru, jak byl domácím či zahraničním nemoravským návštěvníkům prezentován a jak se měnila jeho role, respektive jak byl využíván ve smyslu národní reprezentace v prostoru a čase. Projekt se pokusí zmapovat mechanismy společenských struktur, jak se utvářely na přelomu století a jejichž velká část přetrvala i do vzniku samostatného Československa. Dílčí témata budou věnována uměleckému spolku Mánes, fotografii jako emancipujícímu se médiu a jeho podílu na vytvoření „paměťové stopy“ aj.

Selští synkové a dcerky zpívali mezi tancem a tančili mezi zpěvem, vše se hemžilo v parném slunci, vše v svátečním kroji, všechno samá paráda. Na vršíčku kolem chalup nad sklepy stáli a projížděli se šohaji na koních, mezi nimi mihali se lidé a hlavně všechny děti ze Lhoty. Nikdy jsem neviděla tolik ověšených koní, jako dnes: samá pentle, samý fábor, samá vonička. […] ‚Podívejte se,‘ pravil ke mě [Rodin], prohlížeje si cíp barevně vyšitého fěrtúšku štíhlé mladé krasavice, ,podívejte se na tuto pestrotu barev, je v nich harmonie, jakou sneslo jen oko Řeků. Cítím, že jsem tu na antické půdě nejstarší kultury. […] V chládku při kávě, krásný byl pohled na to hemžení dole v zahrádkách.‘ (rukopisné poznámky Zdenky Braunerové, uloženo v LA PNP)

K výstavě vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Stará pošta stejnojmenná publikace.

Info

Pražská Pallas a Moravská Hellas 1902: Auguste Rodin v Čechách a na Moravě

od: 25. 10. 2022
do: 29. 1. 2023

Kurátoři: Hana Dvořáková, Magdalena Juříková, Helena Musilová, Vít Vlnas

Adresa
Dům fotografie
Revoluční 1006/5
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Otevřeno
út-ne 10–18 h
čt 10–20 h

Budova má bezbariérový přístup (výtah).

Vstupné

plné 150 Kč
snížené 60 Kč
držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, průvodce držitele průkazu ZTP/P vstup zdarma

 

pokladna T (+420) 702 283 922

Bookshop

Ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, Etnografickým ústavem Moravského zemského muzea v Brně a Galerie výtvarného umění v Hodoníně