Myslet filmem 8. 11. 2023 – 18. 2. 2024
Autorka koncepce a kurátorka: Sandra Baborovská
Film je „forma, která myslí“, poznamenal již režisér Jean-Luc Godard. Jedním z ústředních mechanismů, skrze které filmové médium myšlenkové operace provádí, je montáž neboli střihová skladba. Přežívá však vize montáže coby myšlení filmem i v době „postfilmové“, mimo prostor kina? Jak se klasické montážní principy uplatňují v současném umění? A lze je převést do časoprostoru galerie?
Jak se dá pracovat s filmovou řečí, konkrétně se skladbou filmových obrazů a montáží jako mnohodimenzionálním a časoprostorovým fenoménem? Formální postupy filmu a videa se objevují v dílech současných českých umělců. Dosud nereflektovanou otázkou zůstává, jakým způsobem používají filmový jazyk a čím ten obohacuje původní výtvarné koncepty. Jak naopak sami umělci přetvářejí postupy kinematografie v něco nového, co přesahuje základní principy filmu, jako je časoprostorové vyprávění či imaginární odraz naší skutečnosti? Kde se setkávají oba umělecké obory ve světě současné audiovizuality, která ztratila tradiční pevné body?
Aby se podařilo obousměrný pohyb mezi „starým“ a „novým“ co nejnázorněji objasnit a demonstrovat, vznikají dva na sobě nezávislé, ale přesto vzájemně se doplňující formáty: výstava a knižní publikace. Zatímco výstava dává prostor současným českým umělkyním a umělcům (jak těm zaměřeným na filmové médium – Ondřej Vavrečka, Lea Petříková, Ján Mančuška, tak těm napojeným na umění pohyblivého obrazu – Tomáš Svoboda, Zbyněk Baladrán, Jakub Jansa, či zvukového designu – Sara Pinheiro) k interpretaci filmových skladebných postupů v prostředí galerie, kniha sestavená editory Sandrou Baborovskou a Jiřím Angerem poskytuje nástroje, jak rozumět kontinuitám i diskontinuitám mezi klasickou filmovou montáží a jejím „druhým životem“ v současném hypermediálním umění a kultuře.
Kolektivní monografie Myslet filmem se soustředí na způsoby, jakými filmová montáž rezonuje v současném umění a mediálním prostoru. Texty se zaměřují na analýzu filmové montáže obecně, na vnímání skladby pohyblivého obrazu diváka v galerii a zároveň na způsoby přenesení střihové skladby do prostoru lidského pozorování. Publikace zahrnuje šest textů (čtyři nové, dva čerstvě přeložené od Sergeje Ejzenštejna a Georgese Didi-Hubermana), jež staronovou problematiku filmové montáže nahlížejí z pohledu teorie i praxe. Záměrem bylo obsáhnout jak články teoretizujících praktiků, tak praktikujících teoretiků. V prvním případě jde o konceptuálně uvažující filmaře-střihače (Ondřej Vavrečka), kteří svébytně uměleckým jazykem demonstrují, do jaké míry teoretické uchopení montáže vychází z materiální praxe. Ve druhém se jedná o statě autorek a autorů z odborně-akademického prostředí (Sandra Baborovská, Noemi Purkrábková a Jiří Anger), kteří do svého přemýšlení o střihové skladbě a audiovizuální kultuře promítají i své praktické zkušenosti, ať už kurátorské, či umělecké.