Divadlo JEDL: Reynek / Slova a obrazy z Petrkova

Tato poetická performance divadelního spolku JEDL, propojující slovo, hudbu a obraz, vznikla z čistého přátelství. Po předchozí úspěšné spolupráci divadla JEDL s GHMP na doprovodném programu k výstavě Margita Titlová: Purpurová vertikála, v rámci které byla uvedena repríza Médei v koncertním sále Domu U Kamenného zvonu, se toto tvůrčí uskupení do galerie vrací.

Tentokrát s Petrkovskou trilogií, která je pojmenovaná po zámku v obci Petrkov, kde žil a tvořil český básník a grafik Bohuslav Reynek spolu se svou ženou básnířkou Suzanne Renaud. První část trilogie nese název Reynek / Slova a obrazy z Petrkova. Druhá, se pod jménem Suzanne Renaud, věnuje životu a dílu této básnířky. Trilogii uzavírá Román Zajícův na motivy stejnojmenné novely francouzského básníka Francise Jamma, kterou přeložil syn Bohuslava a Suzanne Jiří Reynek. Představení Suzanne Renaud jsme v uvedli v Domě U Kamenného zvonu 5. 10. 2023.

GHMP na přelomu let 2011 a 2012 uspořádala výstavu grafik Bohuslava Reynka v Domě U Kamenného zvonu, kde bude trilogie na podzim 2023 reprízována.

Reynek / Slova a obrazy z Petrkova

S verši Bohuslava Reynka se v této performance snoubí a proplétají úryvky z proroka Izaiáše, Písně písní či texty velkého českého prozaika a Reynkova současníka Jana Čepa.

Bohdan Holomíček – dokumentární fotograf, věrně zachycoval chvíle v Petrkově při jeho návštěvách. Všechny portréty i grafiky při představení jsou zachycené jeho okem.

Lucie Trmíková – herečka a scénáristka, byla taktéž vítaným hostem v Petrkově, společně se svým manželem, režisérem Janem Nebeským. Otevírá Reynkův svět slovem a písněmi.

Martin Dohnal – skladatel, jehož zhudebnění Reynkových básní je v dokonalém souladu s tichem i křikem básníkovy duše. Jeho hudbu interpretuje stálý spolupracovník JEDLu violoncellista Libor Mašek.

Triomphez

Já jsem a žádný jiný není!

Každý chce být Někým, každý chce být vidět, každý chce být králem a královnou svého vlastního života. V neustálém boji o pozornost všichni touží po moci. Kdo je jejím držitelem a jak svou moc uplatňuje?

Může svět pojmout 8 miliard králů, královen a hlavních postav? A kde má v tomto systému své místo láska, která je hybatelem všeho dění?

Triomphez je třetí hudebně-divadelní projekt sboru Veselé chvíle inspirovaný barokní epochou.

 

Projekt byl finančně podpořen Mezifakultním grantem AMU, Nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a Státním fondem kultury ČR.

Scan057_1000
Scan012_1000
Scan016_1000
Scan025_1000
Scan045_1000

Triomphez

Já jsem a žádný jiný není!

Každý chce být Někým, každý chce být vidět, každý chce být králem a královnou svého vlastního života. V neustálém boji o pozornost všichni touží po moci. Kdo je jejím držitelem a jak svou moc uplatňuje?

Může svět pojmout 8 miliard králů, královen a hlavních postav? A kde má v tomto systému své místo láska, která je hybatelem všeho dění?

Triomphez je třetí hudebně-divadelní projekt sboru Veselé chvíle inspirovaný barokní epochou.

 

Projekt byl finančně podpořen Mezifakultním grantem AMU, Nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a Státním fondem kultury ČR.

Scan057_1000
Scan012_1000
Scan016_1000
Scan025_1000
Scan045_1000

Triomphez

Já jsem a žádný jiný není!

Každý chce být Někým, každý chce být vidět, každý chce být králem a královnou svého vlastního života. V neustálém boji o pozornost všichni touží po moci. Kdo je jejím držitelem a jak svou moc uplatňuje?

Může svět pojmout 8 miliard králů, královen a hlavních postav? A kde má v tomto systému své místo láska, která je hybatelem všeho dění?

Triomphez je třetí hudebně-divadelní projekt sboru Veselé chvíle inspirovaný barokní epochou.

 

Projekt byl finančně podpořen Mezifakultním grantem AMU, Nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a Státním fondem kultury ČR.

Scan057_1000
Scan012_1000
Scan016_1000
Scan025_1000
Scan045_1000

Triomphez

Já jsem a žádný jiný není!

Každý chce být Někým, každý chce být vidět, každý chce být králem a královnou svého vlastního života. V neustálém boji o pozornost všichni touží po moci. Kdo je jejím držitelem a jak svou moc uplatňuje?

Může svět pojmout 8 miliard králů, královen a hlavních postav? A kde má v tomto systému své místo láska, která je hybatelem všeho dění?

Triomphez je třetí hudebně-divadelní projekt sboru Veselé chvíle inspirovaný barokní epochou.

 

Projekt byl finančně podpořen Mezifakultním grantem AMU, Nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a Státním fondem kultury ČR.

Scan057_1000
Scan012_1000
Scan016_1000
Scan025_1000
Scan045_1000

Divadlo JEDL: Suzanne Renaud

Představení divadelního spolku JEDL o životě a díle ženy Bohuslava Reynka, básnířky Suzanne Renaudové (1889–1964). Protnutí dvou zcela odlišných světů. Francie a Vysočina.

Po předchozí úspěšné spolupráci divadla JEDL s GHMP na doprovodném programu k výstavě Margita Titlová: Purpurová vertikála, v rámci které byla uvedena repríza Médei v koncertním sále Domu U Kamenného zvonu, se toto tvůrčí uskupení do galerie vrací.

Tentokrát s Petrkovskou trilogií, která je pojmenovaná po zámku v obci Petrkov, kde žil a tvořil český básník a grafik Bohuslav Reynek spolu se svou ženou básnířkou Suzanne Renaud. První část trilogie nese název Reynek / Slova a obrazy z Petrkova. Druhá, se pod jménem Suzanne Renaud, věnuje životu a dílu této básnířky. Trilogii uzavírá Román Zajícův na motivy stejnojmenné novely francouzského básníka Francise Jamma, kterou přeložil syn Bohuslava a Suzanne Jiří Reynek.

GHMP na přelomu let 2011 a 2012 uspořádala výstavu grafik Bohuslava Reynka v Domě U Kamenného zvonu, kde bude trilogie na podzim 2023 reprízována.

Podle slov svých synů si připadala jako zapomenutá uschlá kůrka za kanapem. A také podle slov jejich synů by prý bylo pro ty dva lépe, kdyby se nikdy nepotkali. To byste tady nebyli vy dva, podotkla tehdy mladá žena na své první návštěvě Jirky a Daníka Reynkových v Petrkově. A Jiří jen s úsměvem pokrčil rameny: „No co, to už nejde změnit.“

„Pokojík à la V. Gogh, kam chodím ukrýt svá trápení. Jedna stěna s růžovým nátěrem, staré kanape, to je celá chudoba. A vrchol, výhled na starou lípu a několik hezkých Reynků na zdi (vlaštovka), to je zase všechna nádhera.“

Médeia

„Za chvíli, až budeš trpět až do dne své smrti, pomysli, Iásone, že žila jednou dívenka Médeia, náročná a čistá. Malá něžná Médeia ležela s roubíkem v ústech na dně té druhé. Bojovala úplně sama, nepoznaná, bez pomoci.“

Divadelní projekt Médeia je zpracováním jednoho z nejkrutějších příběhů lásky, zrady a pomsty, který byl kdy napsán. Scénář se inspiruje, propojuje a zpracovává texty Senecy, Anouilha, Christy Wolfové, Ingeborg Bachmannové, Oscara Wildea, Vojtěcha Nebeského a Lucie Trmíkové, jež byla v roce 2019 za ztvárnění Médeii nominována na cenu Thálie v kategorii Loutkového a alternativního divadla.

Margita Titlová se již několik let objevuje v této inscenaci, kde přímo na jevišti pod jejíma rukama vzniká výtvarné dílo, socha z hlíny. Za šest let této spolupráce vzniklo velké množství soch, které jsou nyní součástí dosud nejobsáhlejší výstavy Margity Titlové, která se rozkládá na dvou patrech Domu U Kamenného zvonu. A právě zde bude 4. května inscenace Médeia výjimečně uvedena! Půjde o unikátní doplnění celé výstavy.

Nenechte si ujít inscenaci, zasazenou mezi díla výtvarnice, do souvislosti s širokou škálou témat, kterými se zabývá. Celkovou atmosféru komunikace jednotlivých uměleckých disciplín doplňuje originální malba Igora Korpaczewského vznikající při představení.

 

Režie: Jan Nebeský
Scénář: Lucie Trmíková
Hudba: Jan Šikl
Výtvarná spolupráce: Igor Korpaczewski a Margita Titlová
Kostýmy: Petra Vlachynská
Hrají: Lucie Trmíková, David Prachař, Jan Šikl

 

Repríza představení Paměť jsme my: Silnice č. 19

Čtrnáct tanečnic, zpěv Ridini Ahmedové naživo a tři skutečné příběhy, které je inspirovaly. Na výročí osvobození Osvětimi připomene Paměť národa spolu se studentkami konzervatoře romské oběti holocaustu.
Vystoupení v Den památky obětí holocaustu připomíná, že během druhé světové války zmizelo z Čech a Moravy na 90 procent Romů. Asi 5 000 z nich přitom trpělo v Osvětimi. Tanečnice a autorky představení vycházely z osobního setkání s Rudolfem Murkou a Antonínem Lagrynem, které holocaust připravil o většinu příbuzných, a jejichž rodiče patří mezi přibližně 700 až 800 Romů z protektorátu, kteří se dočkali května 1945. Naslouchaly i Františku Němcovi, který jako chlapec sledoval dění v táboře v Hodoníně u Kunštátu.
Choreografie se ujala Nela Štarková, jedna ze čtrnácti studentek Pražské taneční konzervatoře, které představení uvedou. Jejich vystoupení doprovodí živým zpěvem Ridina Ahmedová.
Představení Paměť jsme my se v Praze připravuje ve spolupráci s nizozemským Theater Na de Dam již popáté a letos se koná celkem v pěti evropských zemích.

Vstupné je zdarma. Prosíme, rezervujte si svá místa.

Paměť národa je nejrozsáhlejší veřejně přístupná pamětnická databáze v Evropě, kterou budujeme a spravujeme ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem.

Paměť národa

Příběh o smrti Dona Paulo a nesmrtelné lásce Dony Meri / loutkové divadelní představení / k výstavě Frida Kahlo – Fotografie

Dobrodružství starého dědečka v říši mrtvých. Pohádka pro rodiny s dětmi od 3 let.

Autorka představení: 
Světlana Conti Padao

Harmonika: 
Dala Zita

 

Johan doktor Faust / loutkové divadelní představení / Handa Gote

Dle sepsání prof. Dra. Jindřicha Veselého z roku 1911, podle Fausta Antonína Lagrona, s pomocí Mefistofela a jeho P. T. pánů kolegů vulgo čertů zvaných hraje české divadlo Handa Gote.

Začíná se hned, jak čerti začnou vrčet. Anebo v šest večer.

Handa Gote rekonstruují představení z druhé půli 19. století. S úplnou sadou velkých loutek, které byly vyrobeny dobovými technologiemi podle původních figur tradičních loutkářských rodů Karfiolů, Maiznerů a Nováků. Napodobují dobové ozvučení a hru nastudovali typickým hlasovým projevem tehdejších herců, tzv. pimprláčtinou.

Hraje se kompletní text, jenž sepsal prof. Dr. Jindřich Veselý podle Fausta Antonína Lagrona a dalších lidových loutkářů v roce 1911. I s vartovačkou, která se jinak často vynechává, aby se délka představení snížila.

Soubor se zříká veškerých zcizovacích efektů, jakékoli aktualizace tématu. Po dlouhých letech, kdy se v loutkovém divadle tematizovala dekonstrukce a nepietní, až ikonoklastický přístup (který se vymezoval zejména k poválečnému loutkovému divadlu), cítí Handa Gote potřebu vytvořit představení, které ukáže českou loutkovou tradici v nejčistší možné podobě. Více než o cokoliv jiného se tedy jedná o archeologickou rekonstrukci. Inscenace představuje lidovou zábavu z doby před zhruba 150 lety, z času, který byl výrazně pomalejší než ten náš. Z času před internetem, televizí, dokonce i před obecnou elektrifikací.

Loutky řezal František Antonín Skála. Představení připravili: Robert Smolík, Tomáš Procházka, Jan Dörner, Veronika Švábová, František Antonín Skála, Radka Mizerová, Roman Mikeš, Vojtěch Horálek, Jakub Hybler, Jonáš Svatoš, Jan Brejcha. Produkce: Maria Cavina, Jedefrau.org.

Představení vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a hlavního města Prahy.

Loutky řezal:
František Antonín Skála

Představení připravili:
Robert Smolík
Tomáš Procházka
Jan Dörner
Veronika Švábová
František Antonín Skála
Radka Mizerová
Roman Mikeš
Vojtěch Horálek
Jakub Hybler
Jonáš Svatoš
Jan Brejcha

Produkce:
Maria Cavina
Jedefrau.org

 

Ve spolupráci

Za finanční podpory