Bistro Karel

Adresa
areál Zámku Troja
U Trojského zámku 2/6
170 00 Praha 7
Mapa

Otevřeno
út–ne 9–18 h

Kontakt a rezervace
Bistro Karel
T (+420) 777 631 526

V rodinném bistru přímo v areálu Zámku Troja plyne čas pomaleji. Objevte skrytou atmosféru Středomoří, ochutnejte originální kuchyni a užijte si barvy a vůně divoké zahrady. Bistro je na cyklistické stezce vedoucí podél Vltavy a součástí je také koloniál s farmářskými produkty.

GHMP x Signal Festival: Svatá Lucie

Adresa
GHMP Zámek Troja
U Trojského zámku 1/4
170 00 Praha 7
Mapa

Bezbariérový přístup: pouze přízemí.

Mapa areálu

V zámku a zámecké zahradě

Otevřeno
út-st 17–00 h

Vstupné

zdarma

Kurátor: Pavel Mrkus

GHMP a Signal Festival přinášejí jedinečný zážitek v prostředí barokního klenotu na břehu Vltavy – Zámku Troja. Společně rozsvítíme nejdelší noc v roce. Ve dnech 12.–13. prosince 2023 od 17 hodin do půlnoci, u příležitosti svátku svaté Lucie, v období chanuky, prostory zámku a zámecké zahrady oživí unikátní světelné instalace. Svá díla představí Jan Poš, Karel Šimek, Klára Horáčková, Chris Salter (CH) a Alexandre Saunier (FR).

Galerie hlavního města Prahy a Signal Festival přinášejí jedinečný zážitek v prostředí barokního klenotu na břehu Vltavy – Zámku Troja. Svátek svaté Lucie, který spadá na 13. prosince, je dle lidové pranostiky spojován s nejdelší nocí v roce.

Idea projektu je postavena na propojení rafinované krásy baroka – opulentní nádhery i geometrického řádu – a současného umění využívajícího aktuální technologie a přístupy. Chceme ukázat zámek, jeho fascinující architektonické detaily či sochařskou výzdobu i zahrady v novém světle, jako živoucí, inspirativní struktury. Tato novodobá barokně-digitální slavnost světla umožní vidět a pochopit principy barokního umění jinak než běžným, racionálním pohledem.

Diváci budou moci navštívit čtyři instalace, dvě exteriérové a dvě interiérové. V zámecké zahradě bude interaktivní světelná instalace Jana Poše pracující s geometrickým řádem zahrady a zároveň s přírodním elementem vody. Jeho dílo kolektor představuje technologickou metaforou vody, která ve fontáně běžně proudí. Umělec Chris Salter (CH) a Alexandre Saunier (FR) pracují s dynamickou projekcí světla na fasádu zámku, dílo SNN#2 vychází z principů světelné hry László-Moholy Nagye a bylo součástí výstav v několika předních evropských galeriích. V hlavním sále zámku je instalována práce Ghost in the Machine Kláry Horáčkové, která rozehrává světelnými odrazy celý prostor sálu s akcenty na freskovou výmalbu. Klára Horáčková se věnuje především sklářským pracem a drobným plastikám. V Konírně zámku vytvořil speciální projekci s laserovými světly pražský světelný designér Karel Šimek.

„Vždy jsme se snažili o to, aby Zámek Troja nabízel co nejvíce aktivit a byl otevřený – v tom nejširším slova smyslu – pro každého diváka a návštěvníka. Chceme vytvářet, respektive vytváříme prostředí, které původní koncept barokního zámku rozšiřuje o nejsoučasnější formy umění nejrůznějšího typu. Těší nás spolupráce s festivalem Signal, který do projektu přináší atraktivní změnu žánru,” řekla Magdalena Juříková, ředitelka GHMP.

Event Horizon

Event Horizon alias horizont událostí černé díry je v astrofyzice hluboký a podmanivý pojem. Jedná se o neviditelnou hranici obklopující černou díru, které v důsledku extrémní gravitační přitažlivosti nemůže nic uniknout, dokonce ani světlo. V tomto bodě je časoprostor tak silně zakřivený, že se z něj nemohou vymanit ani ty nejrychlejší částice. Horizont událostí definuje „bod, odkud není návratu“, kde jsou objekty vstupující do této oblasti neúprosně přitahovány k singularitě černé díry, nekonečně hustému jádru. Tato záhadná hranice je charakteristickým rysem černých děr.

Práce Karla Šimka je více o tom, co vidíte vy, než co vidí on sám, přestože se jedná o jeho vlastní vize. Se světlem neexperimentuje, snaží se vnímat jeho hledisko. Šimkovy první experimenty se světlem sahají do roku 2012, kdy začal prozkoumávat hranice světla jako mediálního sdělení. Od roku 2015 se věnuje světelnému designu na volné noze. Je umělcem, který světlem dotváří prostor a hraje si s jeho možným vnímáním. Mezi jeho projekty spadají menší, nezávislá díla, ale také práce pro operu, divadlo či balet.

SNN#2

SNN#2: Light/Space/Prop je dynamická, velkoplošná světelná a zvuková instalace ve veřejném prostoru, která vychází z principů světelné hry Lászlóa Moholy-Nagye z 20. let 20. století o novém „elektrifikovaném pohyblivém obrazu“. Jedná se o série pomalu modulovaných světelných obrazů, které jsou zkresleny čočkami připevněnými k pěti pohyblivým světlům. Moholy-Nagy popsal nový druh světelného prostředí, kde se „světlo a pohyb opět stávají prvky tvorby“. SNN#2 přenáší tuto vizi do našeho nového algoritmického strojového věku a vytváří neustále se měnící, téměř kontemplativní prostředí, které radikálně zpomaluje naše vnímání prostoru a času. Dílo bylo původně vytvořeno pro světelný festival LLUM_BCN 2020 v Barceloně.

Chris Salter je profesorem pro imerzivní umění a ředitelem Immersive Arts Space na Curyšské univerzitě umění (ZHdK). Je také emeritním profesorem designu a počítačových umění na Concordia University v Montrealu a bývalým spoluředitelem sítě Hexagram pro výzkum a tvorbu v oblasti umění, kultur a technologií a spoluzakladatelem Milieux Institute na Concordii. Jeho umělecká tvorba byla k vidění po celém světě, například na Bienále architektury v Benátkách, v Barbican Centre, Berliner Festspiele, Wiener Festwochen, ZKM, Kunstfest Weimar, Musée d'art Contemporain, Muffathalle, EXIT Festival, Place des Arts- Montreal a mnoha dalších. Je autorem knih Entangled: Technology and the Transformation of Performance (2010), Alien Agency (2015) a Sensing Machines (2022), které vyšly v nakladatelství MIT Press.

Alexandre Saunier je multidisciplinární umělec a výzkumník pracující se světlem, videem, zvukem a autonomními počítačovými systémy. Jeho performance a instalace zkoumají průsečík mezi smyslovým vnímáním, mediálním uměním, divadelní dramaturgií, kybernetikou a teorií komplexních systémů. Absolvoval doktorandské studium na Concordia University (Montréal, Kanada), kde zkoumal světlo jako umělecké médium s autonomními a emergentními vlastnostmi na základě výpočetních systémů v reálném čase. Získal magisterský titul v oboru zvukového designu na ENS Louis Lumière (Paříž) a pracoval na výzkumu robotického designu a interaktivního osvětlení na ENS Arts Décoratifs (Paříž). Alexandrova umělecká tvorba a akademický výzkum jsou pravidelně prezentovány na mezinárodních událostech, jako jsou Mutek, Elektra BIAN, Festival Internacional de la Imagen, Ars Electronica, ISEA, Impakt Festival, MuffatHalle, Bcn_llum, ALIFE Conference, Media Art History nebo Nuit Blanche v Torontu.

Ghost in the Machine

Ghost in the Machine je kinetická instalace, skládající se z konstrukce a mohutných fasetovaných válců, pokrytých zrcadlovými plochami. Válce se otáčejí kolem své osy v naprogramované choreografii a vytvářejí dojem, jako by se na diváky neúprosně valily. Projekce, jež se částečně zachycuje na fasetách zrcadel, se zčásti odráží mezi diváky, čímž je začleňuje do děje. Projekce vycházející ze záznamů demonstrací, skandování, zpěvu a ruchů se slévá v mohutný tok zvuku a obrazu připomínající abstraktní hudbu a divoký rej pulzujícího barevného světla rozbitého pohybem zrcadel. Záměrem instalace je vyvolat v divákovi dojem, že se stává součástí události, která ho přesahuje, fascinuje a vzrušuje. Stejně tak v něm však vzbuzuje pocit nejistoty a obav, kam ho nakonec zavede.

Klára Horáčková je umělkyně a designérka. Absolvovala Ateliér skla Vladimíra Kopeckého na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde zároveň docházela i do Ateliéru sochařství. Od roku 2012 působí jako odborná asistentka Ateliéru skla. Současně se věnuje také samostatné tvorbě, která zahrnuje drobnější plastiky, stejně jako rozsáhlé instalace. Umělkyně často pracuje s motivem odrazu, iluze a snahy vtáhnout diváka do interakce s objektem.

Kolektor

Site-specific instalace s názvem Kolektor metaforicky rozvíjí význam kašny, ve které je situována. Kolektor může v obecném významu představovat zařízení, které něco sbírá, zadržuje a uchovává. Z historického hlediska představovaly studny velmi důležitý městský prvek, který fungoval jako hlavní zdroj pitné vody. Tato čistě praktická funkce však byla později nahrazena, studna se proměnila v kašnu a získala nový reprezentativní význam jakožto technologický div a symbol pokroku. Dočasná světelná instalace představuje technologickou metaforou vody, která ve fontáně běžně proudí. Geometrická souměrnost instalace vychází z osově souměrné zahradní architektury Zámku Troja. Fontána díky svému umístění představuje středobod areálu a místo původní praktické funkce zadržování vody získala funkci spíše symbolickou až spirituální, hromadící jistý druh energie. Kolektor symbolicky zobrazuje právě tyto proměny a vztahy mezi vodou a energií.

Jan Poš studoval na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně na Katedře elektronického obrazu v progresivním multimediálním studiu Time Based Media pod vedením Daniela Hanzlíka a Pavla Mrkuse. V současné době studuje v ateliéru Socha 2 u Tomáše Hlaviny na Akademii výtvarných umění v Praze. Ve své aktuální tvorbě se zabývá vztahem reálného a virtuálního prostředí. Zkoumá jejich vzájemný vztah a narušuje hranice mezi nimi. K tomu využívá počítačové 3D programy, ve kterých vytváří různé simulace, které dále zhmotňuje v reálném prostředí. Po formální stránce se jeho díla pohybují na hraně sochy, objektu a instalace.

Eva Truncová, Monika Přikrylová: Co bude, Vltavská?

Adresa
Galerie Vltavská

kaskády u vestibulu metra Vltavská

Zanedlouho se celá lokalita území Praha-Bubny promění v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí nádraží a výstavbou nové koncertní síně, čímž přijdeme o další příklad architektury 80. let minulého století s řadou hodnotných uměleckých děl.

Fiktivní návrh revitalizace zastávky Vltavská a přilehlých veřejných prostor přebírá a imituje rétoriku soudobých architektonických projektů s cílem prezentovat původní návrh prizmatem současných zobrazovacích technik a 3D vizualizací. Bez ambice hodnotit plánovaný záměr, cílem návrhu je poukázat na kvality poválečné architektury, které se zatím v České republice, až na několik výjimek, s uznáním a památkovou ochranou nesetkávají. Osvojením si tohoto vizuálního narativu aplikovaného na původní návrh, doplněného o syntézu několika s nadsázkou vybraných propagačních sloganů, vzniká upoutávka na budoucnost, která se již udála.

Eva Truncová (*1996) je architektka, autorka a kurátorka, absolventka brněnské Fakulty architektury VUT. Během studií absolvovala dvě zahraniční stáže na School of Architecture, Design and Media na University of Brighton (2017–2018) a na Institute for Contemporary Arts na Graz University of Technology (2020. Jako nezávislá architektka a kurátorka spolupracuje, nebo spolupracovala, s různými ateliéry a kolektivy (BAM – Brněnský Architektonický manuál, 4AM Fórum pro Architekturu a Média, Artalk, Paradigma Ariadné, Terén, …). V roce 2022 s podporou FA VUT založila a kurátoruje vitrínovou galerii 45 000 l: Objem pro angažovanou architekturu. V současné době je doktorandkou na Fakultě architektury v Brně zabývající se tématem architektury jako politického fenoménu zejména v kontextu režimů minulého století.

Monika Přikrylová (*1993) je architektka a zakládající členka brněnského architektonického studia Story architekti. Ve své práci se kromě navrhování a realizací projektů různých měřítek zaměřuje na tvorbu 3D modelů a vizualizací. Vystudovala produktový design na Střední škole umění a designu v Brně a brněnskou Fakultu architektury VUT, kde je v současné době působí jako doktorandka.

Život sochy

Adresa
Kobka 17 – Smíchovská náplavka

Otevřeno
út–ne 14–18 h

Vstupné

zdarma

Kurátorka: Marie Foltýnová

Výstava Život sochy názorně předvedla některé restaurátorské techniky a příklady zachráněných a rehabilitovaných uměleckých děl v Praze ve správě GHMP, která byla restaurována v posledních letech. Mezi tato díla se řadí jak historické sochy a sousoší, tak moderní plastiky.

Mezi objekty, na kterých výstava Život sochy prezentovala restaurátorskou činnost GHMP, patří například dvě díla z Karlova mostu – sousoší sv. Vincence Ferrerského od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa z roku 1712 a sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Karla Dvořáka z roku 1938. Kromě nich byla na výstavě představena i pískovcová socha Hutník od Aloise Sopra realizovaná v roce 1957 a kovová plastika Vzlet II z konce 60. let 20. století. Vedle těchto případových studií byla v Kobce 17 k nahlédnutí i kartotéka ilustrující činnost Oddělení správy veřejné plastiky za posledních 10 let.

Výstava na vybraných ukázkách zprostředkovala pohled do restaurátorské dílny, ukázala postupy restaurování veřejných plastik od citlivé konzervace přes specializované restaurování až po nutnost rekonstrukce díla nebo dokonce nahrazení originálu kopií. Návštěvníci a návštěvnice tak mohli prozkoumat jak díla již plně zrestaurovaná, tak díla, která se teprve restaurují.

Light Underground V

Adresa
GHMP Zvon
Staroměstské náměstí 605/13
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova nemá bezbariérový přístup.

sklepení

Otevřeno
út-ne 15–20 h

Vstupné

—

Kurátorka: Sandra Baborovská

Pátý ročník z cyklu Light Underground, financovaný z programu Umění pro město, představí film Radka Brousila Can You Still Feel the Butterflies? (2021), který je situován do sklepních prostor Domu U Kamenného zvonu a doprovozen scénografií, kulisy jsou doslova šité přímo na míru středověkých sklepních prostor.

Mluvíme o konci světa, ale zdá se, že ho nedokážeme pocítit, nedokážeme uchopit jeho skutečný význam a dosah. Dialogy ve filmu se skládají z textů indie-emo písní z 90. let. Fungují jako odraz kulturního kolektivního vědomí, skládají se z popisu osobních pocitů lásky, úzkosti, bolesti a sebedestruktivních sklonů. Autentický intimní prožitek autor dosahuje prostřednictvím manýry avantgardních kostýmů, rekvizit a stylizovaných dialogů.

Radek Brousil ve spolupráci s architektem výstavy Miroslavem Pazderou dekonstruovali film do kulis (brána z poloviny 19. století podle sochaře Václava Levého, látková instalace ve funkcionalistickém kostele z 20. let minulého tisíciletí) a nápisu z neonu, který osvětluje středověké sklepní prostory a posouvá celý audiovizuální projekt do současné estetiky. Setkávají se tak různé epochy v jednom romantizujícím příběhu s finálním původním písňovým trackem v podání autora filmu (zpěv a text: Radek Brousil; autoři hudby: Igor Bruso, Radek Brousil).

Režie: Radek Brousil, Kryštof Hlůže
Scénář: Alex Havelda, Radek Brousil
Kamera: Kryštof Hlůže
Hudba: Igor Bruso, Radek Brousil
Hrají: Cyril Dobrý, Tereza Hofová
Produkce: Tomáš Pertold
Střih: Alan Sýs
Zvuk: Dominik Dolejší
Scénografie: Mia Jadrná, Radek Brousil
Masky: Krišpa Khinová
Kostýmy: Mia Jadrná

Stopáž: 13″ 16′

Výstava z cyklu Light Underground je pátým pokračováním podpořeným programem Umění pro město.

Dvě nejisté situace

Adresa
GHMP Zámek Troja
U Trojského zámku 1/4
170 00 Praha 7
Mapa

Bezbariérový přístup: pouze přízemí.

Mapa areálu

Otevřeno
út-čt 10–18 h
pá 13–18 h
so-ne 11–18 h

Vstupné

plné 150 Kč
snížené 60 Kč
držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, průvodce držitele průkazu ZTP/P vstup zdarma

Kurátoři: Jitka Hlaváčková a Ian Mikyska

Hudebně-vizuální projekt Nejisté situace představuje různé přístupy k interakci sluchového a zrakového vnímání. Díla ze sbírek Galerie hlavního města Prahy zde slouží jako základ pro nové kompozice současných skladatelů, které novým způsobem „nasvěcují“ časové vnímání výtvarného díla.

Václav Cigler, Michal Motyčka, Kompozice – chrám, 2003, sklo, 45×40×11 cm

Letošní výstava a koncert v zámku Troja jsou pokračováním projektu Pět nejistých situací, který se odehrál v loňském roce v Domě U Kamenného zvonu. Záměrem tohoto dlouhodobého projektu je postupné rozvinutí mezioborového dialogu mezi projevy současného vizuálního a akustického umění a postupné vytváření otevřené kolekce autorských hudebních skladeb na motivy uměleckých děl ze sbírek GHMP. Výstupem každého ročníku je pak vedle živého koncertu i prezentace partitur a nahrávek vzniklých hudebních skladeb současně s výstavou vybraných uměleckých děl. Pro loňský pilotní ročník 2022 bylo osloveno pět hudebních skladatelů: slovenská skladatelka žijící v Norsku Michaela Antalová, Američan Jordan Dykstra, britská autorka Sylvia Lim a čeští skladatelé Michal Wróblewski a Ian Mikyska.

Letos budou v bývalé Konírně a v kapli barokního zámku představeny dvě nové skladby společně se svými výtvarnými předobrazy Prostor, abstrakce 1, 4 a 5 Jiřího Thýna a Kompozice – chrám Václava Ciglera. Jejich autory jsou skladatelé Jack Langdon (US) a Ian Mikyska (CZ).

Obě skladby zazní poprvé 24. září 2023 v hlavním sále Zámku Troja, kde je pod uměleckým vedením Iana Mikysky provede soubor Prague Quiet Music Collective.

Projekt vznikl ve spolupráci ansámblu Prague Quiet Music Collective s Galerií hlavního města Prahy.

Darina Alster: Bezčasí / Timelessness

Adresa
GHMP Zámek Troja
U Trojského zámku 1/4
170 00 Praha 7
Mapa

Bezbariérový přístup: pouze přízemí.

Mapa areálu

Otevřeno
út-čt 10–18 h
pá 13–18 h
so-ne 11–18 h

Vstupné

plné 150 Kč
snížené 60 Kč
držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, průvodce držitele průkazu ZTP/P vstup zdarma

Kurátorka: Jitka Hlaváčková

Jádrem instalace je paměťové médium v podobě krabice diapozitivů, které před 30–40 lety používala Alena Alsterová, matka autorky, při svých přednáškách o barokním umění na FF UK. Dílo Timelessness je tvořené nekonečným sledem překrývajících se diaprojekcí. Skrze dialog abstraktních kompozic barokního tvarosloví s osobními vzpomínkami umělkyně, v souběhu časových vrstev, vyvstává okamžik zpřítomnění.

Téma bezčasí dále přirozeně rozvíjí instalace Spací socha, která materializuje moment změněného stavu vědomí i těla: spánku. V tomto kruhovém, zlatobílém objektu si mohou diváci odpočinout nebo i usnout a vnímat změnu plynutí času a významu věcí v prostoru imaginárních světů. Popsané instalace jsou doplněny sérií video-objektů se záznamy autorských performancí.

Součástí výstavy bude rozsáhlá imerzivní skupinová performance v prostorách Zámku Troja, která proběhne 22. 8. 2023.

Poděkování všem umělkyním a umělcům, kteří a které se podíleli/y a podílejí na kolektivních projektech Dariny Alster

Theatrum Mundi 1.0

Kurátorka: Caroline Crzyszton
Prostor: Karlín Studios
Spoluatorka konceptu: Jana Orlová
Technická realizace: Michal Kindernay
Photo: Robert Carrithers, Bradley Pearce

Performující: Tomáš Ruller, Lenka Klodová, Elis Unique, Katarína Kadijevic, Kateřina Olivová, Lev Stratill, Martin Zet, František Kowolowski, Tereza Hradílková, Alexander Puškin, Patricia Talacko, Michaela Mildorfová, Mary Maixner, Johana Střížková, Filip Martínek, Kristýna Kašparová, Barbora Šimonová, Tereza Froncová, Tomáš Grabiec, Václav Voleský, Markéta Ježová, Mariana Kuželová, Helena Machová, David Helán, Filip Kartousek, Markéta Garai

Theatrum Mundi 2.0

Kurátorka: Veronika Marešová
Prostor: GASK
Technická realizace: Michal Kindernay, Pavel Havrda, Jan Běhounek
Hudba: Anja Kaufmann
Cine-Dance: Michal Klodner
Photo: Robert Carrithers, Světlana Lopato, Elis Unique

Performující: Camila Vieira, Marie Zandálková, Hana Magdoňová, Tomáš Lorenc, Tomáš Ruller, Ladislav Vondrák, Petra Pětiletá, Martina Dobiášová, Jan Škrob, Lenka Klodová, František Kowolowsky, Gaby Bila-Gunther (GE), Jana Orlová, Kateřina Olivová, Marie Maixnerová aka © Merry, David Helan a Miloš Šejn, Kateřina Olivová, skupina In Sáček Veritas, Jennifer Helia De Fellice, Elis Unique, Helena Machová, Mariana Kuželová, Eva Sližová, Julie Horčáková.

Theatrum Mundi 3.0

Kurátor: Oldřich Bystřický
Prostor: Veletržní palác NG
Technická realizace: Michal Kindernay, Pavel Havrda, Jan Běhounek
Kostýmy: Recycled design fashion
Cine-Dance: Michal Klodner
Photo: Robert Carrithers, Jolana Havelková, Světlana Lopato, Camila Vieira, Ivan Kotačka

Performující: Martina Dobiášová, Magdaléna Šipka, Jan Škrob, Tereza Sosíková, Roza Pogosian (RU), Tinka Avramová, Naděžda Nazarová, Mojmír Pukl, Tomáš Lorenc, Hana Magdoňová, Martin Hrubý, Lenka Klodová, František Kowolowski, skupina In Sáček Veritas, Kateřina Olivová, Hsu Yi Ting (TW), Tomáš Ruller, Miloš Šejn, David Helán, Viktor Fuček (SK), Katarina Kadijevič, Tereza Darmovzalová, Petra Ševců, Marie Maixnerová aka @Merry, Vladimír Havlík, Jana Orlová, 5D kolektiv, Bára Alex Kašparová, Martin Zet, Vell Sv, Šárka Říhová, Jakub Kolpek, Tereza Holubová, Šimon Klus, Jolana Šturmová, Zuzana Pipková, Barbora Makalová, Anna Kroupová, Magdalena Junková, Julie Horčáková.

24h Performance

Kurátor: Matouš Mědílek
Prostor: Galerie Ferdinanda Baumanna, Klub Swim
Technická realizace: Michal Kindernay, Pavel Havrda
Hudba: Zeynab Gueye, Mikuláš Mrva, Polina Revunenko aka Akini (UA), Ursula Sereghy
Realizace textilií spací sochy: René Vidourková
Photo: Robert Carrithers, Jolana Havelková, Světlana Lopato, Aneta Jaurisová, Camila Vieira

Performující: Kateřina Olivová, Lenka Klodová, Martina Dobiášová, David Helán, Miloš Šejn, František Kowolowsky, Jana Orlová, Tomáš Ruller, Jan Škrob, Ofélie Peniman, Arseny Pakulin, Dominic Hafner, Eva Sližová, Jana Orlová, Hana Magdoňová, Sonya The Moon (RU), Martin Zet, Katarína Kadijevič, skupina In Saček Veritas, Tomáš Ruller a ateliér Performance FaVU, Šárka Říhová, Barbora Makalová, Jakub Kolpek, Jolana Šturmová, Zuzana Pipková, Tereza Holubová, Magdalena Junková, Šimon Klus, Anna Kroupová, Roza Pogosian (RU), Jáchym Říčánek, Eve Miller (GB), Vell Sv, Viktor Fuček (SK), Aneta Jaurisová, NEWkus aka Sára Wollasch a Barbora Smékalová, Antonín Brinda

Rememberance

Kurátorka: Jitka Hlaváčková
Prostor: NTK
Technická realizace: Michal Kindernay, Pavel Havrda
Cine-Dance: Michal Klodner
Kamera: Jan Matýsek
Photo: Robert Carrithers, Jolana Havelková, Světlana Lopato

Performující: Jana Orlová, Šárka Říhová, Tomáš Ruller, Sonya The Moon (RU), Barbora Makalová, Zuzana Pipková, skupina In Sáček Veritas, Dominic Hafner (GE), Ingeborg Reichel (HR), Kateřina Olivová, Martin Zet, Martina Dobiášova a kolektiv, Miloš Šejn, Matěj Pšenička, David Helán, Arseny Pakulin (RU)

Tomáš Roček: Nejisté kartografie

Adresa
Galerie Vltavská

kaskády u vestibulu metra Vltavská

Těžká řasa padá do oka
a plane v něm jak
tvrdá tráva.

Mapa se chodci otevírá jako páteční skála. Když ji rozloží na mech obepínající kámen ve tvaru stolu, není si jistý, kde je jih a kde sever. Pozorně mapu zkoumá a v krajině hledá podobnosti. Zlomenou větev zakreslou pískem nebo stopy zvířete vedoucí k napajedlu. Mapa na něho také kouká. Prohlíží si jeho severní stranu obrostlou lišejníky a křehké prsty podobné chrostíkům nebo vrankám. Chodec si náhle není jistý tím, kde začíná a kde končí. Vidí dvěma páry očí, které na sebe ospale mrkají.

Výstava Nejisté kartografie zkoumá prostor, který vzniká při interakci se světem. Jemné pletivo smyslového naráží na věci, které obaluje tenkou vrstvou významů a symbolů. Prochází jimi jako voda pemzou a zanechává je v novém kontextu. Tento prostor mezi subjekty a věcmi má vlastní tloušťku a šířku, povrch a nitro. Po vydatné snídani nebo vytrvalém cvičení je ho možné rozevřít jako mapu, která zobrazuje svět ve vztahu k vidění, poslouchání, cítění. Mapa ale ožívá až v přítomnosti těch, kdo v ní čtou. Mapy jsou prezentovány jako velkoformátové tisky instalačně komunikující s prostorem Vltavské, ze kterého vychází a který se snaží zachytit v kontextu jeho historie, okolí a charakteru.

Vizuální část výstavy se rozrůstá v site specific zvukovou performance jejíž autory jsou Jan Burian, Polina Khatsenko a Jan Krombholz.

Hrdinové, géniové, symboly a múzy

Adresa
GHMP Zámek Troja
U Trojského zámku 1/4
170 00 Praha 7
Mapa

Bezbariérový přístup: pouze přízemí.

Mapa areálu

Otevřeno
út-čt 10–18 h
pá 13–18 h
so-ne 11–18 h

Vstupné

plné 150 Kč
snížené 60 Kč
držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, průvodce držitele průkazu ZTP/P vstup zdarma

Kurátorka: Magdalena Juříková

GHMP v programu pro Zámek Troja opět prezentuje tematickou výstavu ze svých sbírek.

Tentokrát půjde o sochařské skici a studie k pomníkům, památníkům a sochám ve veřejném prostoru.

Naše sbírky disponují řadou z nich, některé mají k definitivní realizaci velice blízko, jiné jsou viditelně pouhým prvním krokem k hledání celkového výrazu. Najdeme zde také některé studie, které nebyly nikdy realizovány, protože vznikly pro pomníkové soutěže, ve kterých zvítězil některý ze soupeřů, nebo, jak už to u nás bývá, sehrála svou roli přízeň mocných. Pokusili jsme se představit celou řadu skvělých příkladů, které vedly ke vztyčení pomníků, dekorativních plastik nebo děl s volným námětem inspirovaných ženskými půvaby či úctou k obyčejnému řemeslu, ať už známých z našich parků a zahrad, nebo z fasád významných budov.

Diváci se setkají s díly z rozmezí let 1880–1980 a s řadou věhlasných jmen jako: Bohuslav Schnirch, Josef Václav Myslbek, Ladislav Jan Šaloun, Bohumil Kafka, Josef Mařatka, ale i se jmény autorů, kteří byli privilegováni v období socialismu – Jan Hána, Josef Malejovský nebo Jiří Kryštůfek.

František Bílek v Chýnově

Adresa
GHMP Bílkův dům
Údolní 133
391 55 Chýnov u Tábora
Mapa

Budova nemá bezbariérový přístup.

Venkovní poznávací hra Skryté příběhy: Bílkovo vidění.
Návod ke hře ke stažení zde.

Stáhněte si audioprůvodce rodným domem Františka Bílka a chýnovským hřbitovem s jeho díly. Průvodce s komentářem kurátora Martina Krummholze je v českém a anglickém jazyce a je ke stažení zdarma.

Otevřeno
út-ne 10–12 h, 13–17 h

V zimním období od 30. 10. 2023 do 1. 5. 2024 pouze na telefonickou objednávku (+420 774 204 388)

Vstupné

plné 50 Kč
snížené 30 Kč
20 % sleva pro držitele karty Toulavka

Kurátor: Martin Krummholz

Výstava v Bílkově domě v Chýnově představuje především umělcova díla s husitskou tématikou a reliéfy z druhé poloviny jeho tvůrčího období. Další exponáty připomínají sochařovo přátelství s významnými českými básníky Juliem Zeyerem a Otokarem Březinou a spolupráci s chýnovskými hrnčíři. Atmosféru obytných interiérů dotváří Bílkem navrhovaný nábytek.