Patrik Proško: Ježek v kleci 28. 10. 2026 – 31. 3. 2027
Kurátorka: Ludmila Sedlák Mojžíšová
Ježek v kleci, legendární americký hlavolam, v českém prostředí proslavený dobrodružnými romány Jaroslava Foglara, je východiskem k úvaze o výzvách dnešní doby. Uvnitř zvětšeného hlavolamu je místo obvyklého ježka uvězněn československý protitankový rozsocháč z třicátých let 20. století. Do světa Foglarových příběhů či hledání správného řešení, jak vyjmout předmět z klece, tak vstupuje zkušenost války. Překážka určená k zastavení nepřítele je sama zadržována klecí. Možnost obrany závisí na tom, zda dokážeme – a jestli chceme – rozsocháč z klece uvolnit.
Červený podstavec, modrá klec a bílý rozsocháč skládají českou trikoloru. Červená může připomínat válečné oběti, modrá důvěru a stabilitu, bílá čistotu, ale i kapitulaci. Podobně dvojznačná je samotná klec, která může chránit i omezovat. Národní barvy, jimiž vyjadřujeme sounáležitost, se stávají součástí úvahy o tom, co jsme ochotni společně hájit.
Umístění u Národního muzea vztahuje dílo k událostem, které utvářely naši společnost: vznik republiky, okupace, odpor i návrat svobody. Do budovy muzea se zapsaly útoky z let 1945 a 1968. Sousedící budova Českého rozhlasu připomíná, že obrana nespočívá jen v zastavení vojenského útoku. Boje o rozhlas v květnu 1945 a vysílání během srpnové okupace roku 1968 ukazují, jak důležitá je možnost svobodně promlouvat k veřejnosti a šířit pravdivé informace.
Uzavřený rozsocháč připomíná rozdíl mezi připraveností k obraně a rozhodnutím skutečně se bránit. Pro každý stát je přitom zásadní spolupráce s těmi ostatními. Mezinárodní dohody a instituce poskytují ochranu, zároveň nás zavazují a vyžadují společná rozhodnutí. Zde se vrací otázka, kdy ochranný rámec pomáhá a kdy může omezovat schopnost jednat.
Proškův objekt obrací pozornost k tomu, jak zacházíme s vlastní historickou zkušeností. Znalost minulosti nás nezbavuje nejistoty, může nám však pomoci rozpoznat chvíli, kdy už přihlášení se k určitým hodnotám nestačí a je třeba něco udělat pro jejich zachování.
Vynález hlavolamu Ježek v kleci je připisován Jamesi Quinlanovi a první zmínka o něm pochází ze 4. března 1895. Patentován byl R. W. Cowlesem 7. dubna 1896
v USA. V Československu se proslavil díky Rychlým šípům a knize Záhada hlavolamu od Jaroslava Foglara. Hlavolam zde sehrál roli mystického artefaktu ukrývající plán létajícího kola Jana Tleskače.
Český ježek, neboli rozsocháč, je statická ocelová protitanková překážka, používaná na konci 30. let 20. století v československém opevnění, později i jinde. Pod názvem „český ježek“ byl během druhé světové války používán armádami většiny států obou bojujících stran a je užíván dodnes. Autorem československého vynálezu byl před II. světovou válkou major František Kašík.