Labyrint 2025 Umělecká díla současných tvůrců v zahradách Zámku Troja 1. 7. 2025 – 31. 10. 2025
Kurátorky: Agáta Hošnová, Rebeka Provazníková
Pravidelně obměňované umělecké intervence v zámeckém labyrintu vznikají v rámci kurátorských projektů Umění pro město. Koncept v roce 2025 volně navazuje na téma výstavy Palác (volného) času v interiéru Zámku, ale zároveň přináší nové pohledy na vztah mezi uměním, volnočasovými aktivitami a specifickým prostředím zámecké zahrady, v němž se díla nacházejí. Každý z vystavených objektů reflektuje konkrétní aspekty odpočinkové činnosti, jako je například chalupaření, houbaření, pletení košíků nebo rozjímání v přírodě, a to vše v kontextu unikátního prostoru labyrintu.
Výstava sestává ze čtyř uměleckých děl. Každé z nich je umístěno v samostatné části labyrintu. Divák je tak konfrontován s různými interpretacemi tématu v rozličných kontextech. Každé dílo bylo odhaleno v rámci Riviéry, letního hudebního programu Radia Wave. Vystavenými umělci a umělkyněmi, vybranými kurátorským týmem Umění pro město, jsou Magdalena Pacáková, Antonie Hlavicová, Mia Milgrom a František Felix.
Mia Milgrom – Birdwatchers
Mia Milgrom je umělkyně a kurátorka žijící v Praze. Ve své tvorbě zpracovává témata lidských a mimo-lidských vztahů, podpůrných systémů a nestability. Její prostorové instalace oscilují mezi křehkými momenty rozpadu a symbiózou jednotlivých částí. Kombinováním přírodních a syntetických materiálů vytváří nečekané vztahy a alternativní možnosti napojení. Během studia na Akademii výtvarných umění v Praze absolvovala stáže na Cooper Union School of Arts v New Yorku a v ateliéru hostující umělkyně Majy Smrekar na pražské UMPRUM. Její práce byly vystaveny ve Fait Gallery, v Rudolfinu, CCA v rámci 4. Trienále ve Tbilisi, na Cooper Union v New Yorku, v Pop-up GAVU, v galerii Světova 1 a dalších.
Birdwatchers
Čtyři sochy umístěné v jednom z trojúhelníkových polí zahrady Zámku Troja vycházejí z motivu potrubí, do nějž autorka prořezává průhledy. Pomocí geometrických prvků a volné kresby se kovová struktura vizuálně rozpadá a navazuje na témata autorčiných předešlých prací, spojených s nestabilitou, infrastrukturami a lidskými i mimo-lidskými vztahy. Do určitých průřezů byly na míru napasovány dřevěné prvky organických tvarů, které z celkové formy vystupují či z ní „přetékají“ a zároveň vytvářejí prostor pro malé ptačí domky nebo krmítka.
František Felix – Na houby
František Felix je výtvarník, který vychází z malířské praxe. Konvenční formu závěsného obrazu však neustále překračuje, opouští a znovu se k ní navrací. Plocha obrazu přechází do práce s prostorem, instalací a divákem samotným. V současnosti se autorův přístup stále více soustředí na samotný proces tvorby a práci s různorodými materiály. Často se ukazuje, že nelogicky pomalé nebo nekonvenční řešení v rámci řemeslného postupu je působivější než to rychlejší a racionálnější.
„Instalace do Troji vychází z projektu, který vznikl po mé stáži v Holandsku a měl být tematickým návratem (jakýmsi tribute) zpět do české kotliny, a to pro mne nejde bez chataření a s ním spojeného houbaření. V obou aktivitách se skrývá podstatná část humornosti, která je pro Česko a jeho národ specifická. Možná i právě proto je určitá forma humoru v mých pracích vždy přítomna. V pátek po práci zabalit a vyrazit na chatu – trochu opravdického kutilství, sekání zahrady, gril na verandě a po dešti na houby. Známe to všichni, ať z vlastní reality či z filmů nebo seriálů, a je to nezanedbatelná část naší životní praxe. Zlaté české ručičky a procházka lesem,” uvádí autor.
