Yes or No Petr Babák

NO
Knihy poezie. Ty mám moc rád. Třeba kniha Sylvie Plathové zhudebněné Tornádo Lou: „…Popel, jen popel, musíte do něho šťourat a hrabat? Maso a kost tam nejsou, ber kde ber. Kostka mýdla, snubní prsten, zlatá plomba. Bacha, Herr Lucifer, bacha, Herr Bůh. Povstávám z popela, vlasy mám z rudých stuh a žeru muže jako vzduch…“ Všechny texty bez Teda Hughese. Slušně Silná Sylvia. Knihy Artist Books. Tedy ty umělecké knihy s důrazem na slovo umělecké. Ty nemám moc rád. Jsou plné sušených
javorových listů. Je na nich vždy důlek a v něm béžový oblázek a kolem plandá kůžička a na ní je umotané pírko z holuba. Pak jsou knihy o holubech.

YES
Jsou knihy o pornu. Porno knihy. Plné exaltovaných obličejů i částí těl. Jazyků, vlasů a tekutin. Knihy filmy. Knihy o filmech. Knihy, ve kterých ti kdejaký teoretik napíše o filmu vše, i to, co sám autor nikdy nezamýšlel. Kritik, kritik vizionář vždy najde něco za rohem, něco upadlého. Nějaký příběh v příběhu. Odbočku, zatáčku, skok. Skok na silnici filmu. Herec, který není a nikdy nebyl. Tak tady, v knize filmu, zahraje jednu z hlavních rolí. I když roli neviditelnou. Musíš zavřít oči a nechat to plynout.
Herec plynutí. Najdete knihy o hercích, ale i o celuloidu. Dávném materiálu. Zapalování celuloidu u trati na sídlišti Lesná s kamarády Mirkem Peňázem, Michalem Koskem a Martinem Karabelou. Celuloid dobře hoří. Knihy o ohni.

YES
Knihy rakety. Bez pohonu letí samy. Krouží i dle potřeby rovnou kolmice. Start. Špic. Rovnou kolmo. Nahoru i dolů. Vždy kolmo. Kolmice. Knihy o měření. Mám rád ty nekonečné diskuze o délce metru. Kde je ten metr nejvíc metr? V Paříži? V Brně? Měření na mikromilimetry. Na miliontiny. Na tiny. Na ny. Na n. Měření vzduchu, prachu i veverky. Knihy o internetu vykroužené. Knihy bez papíru. Knihy onlajn. Je pdf kniha ještě kniha? Knihy složené z nul a jedniček, a dokonce i z dvojek a pětek. Knihy složené jen z pětek. Kniha čísel. Pak je tu kniha knih. Bible. Můžete ji číst dny a roky. Můžete ji číst i po smrti. Můžete ji číst na záchodě na plavečáku. Snese všechno. Je to Bible. Je to všechno. Je to včerejší budoucnost. Je to kniha bez obálky. Je to kniha.

YES
Knihy magnetické i knihy kybernetické. Magnetické se nezbavíš. Připne se a vyčistí tvůj mobil a komp natotata. Přitáhne si tvůj mozek a vygumuje ho. Udělá z tebe prázdnou schránku. Navíc bez kompu. Kybernetická tě vysaje jinak. Ponoukne ti kybérii, zážitky všehomíra. Vezme tě bez rakety nahoru za hvězdama, ale nechá tě v klidu doma v kuchyni u kamen. Nabídne ti Rushkoffovu Kyberii a bude čekat, jakým cyber pankáčem se pak staneš. Uletíš na mouše? Budeš se dohadovat s Timothym Learym vo tom jakej psylocibin mu kopal víc? Přepíšeš Gibsonovi Neuromancera? Vytáhneš starý ábíčko a slepíš si Apollo 9? Budete moc sestrojit rádio na včelí pohon. Bude to kniha rádio. Nepodobná rádiu202, které v této době válcuje veškerá rádia světa. Stačí cvrknout do Mixcloudu. Kniha Mixcloud.

NO
Kniha jako tma. Kniha plná sentimentu. Kniha hrob. Kniha k ukradení. Kniha k vyčištění zubů. Kniha plná krumpáčů i kniha plná kopáčů. Kniha jazyk. Kniha zima. Kniha červenec. Kniha žánr i kniha o koblihách a žábách. Kniha žebřík. Kniha plná roztomilých babiček a překrásných dědoušků. Kniha jabloň a kniha okurek. Kniha zítra, kde pozítří už bylo. Kniha post minulosti. Kniha zubů i knihy o ušních kovadlinkách. Kniha o pohlavních i vedlejších nemocích na pohlavích. Kniha nemocnice s pěti doktory. Kniha Motol. Modrá Motol. Knihy o motolských krysách.

YES
Kniha plná polštářů a kniha o peří, které naplní polštáře. A pak je tu kniha kladivo. Ta často udeří v pravý čas. Kniha konečná. Kniha do čela. Kniha, která udělá důlek. Skulinku v lebce. Ta se pak stane velmi rychle fatální. Skulinkou totiž postupně mizí všechny knihy, které jsi za život potkal. Ne přečetl, ale potkal. Protože ty, které jsi přečetl, se ti už z hlavy úplně vykouřily. Nezůstaly ani obálky. Nezůstal z nich ani tvar knihy, natožpak velikost a váha. Knihy pryč.

NO
Kniha tarotu. Kniha kabaly. Kniha z kabátů. Kniha z kabátu Jiřího Koláře, který věnoval Ladislavu Novákovi a poslal ho po Ludvíku Kunderovi do Kunštátu vlakem. Kniha rukavic. Kniha zapomenutých rukavic Hermíny Týrlové. Kniha ze skla. Kniha Václava Ciglera. Ty už jsou. Kniha, která neumí další. Nezryje zahradu ani nenapojí auto. Kniha nenapojí. Knihy o houbách. Knihy o plísních. Kniha o plísních na houbách a o houbách v plísních. Kniha plíseň. Kniha jako plíseň. Kniha jako virus. Knihy o něčem. Kniha o ničem a knihy o něčem jiném. Kniha kolibřík. Ta však přilétá jednou za život. Přiletí a odletí. Někdy ani neposedí a cítíš jen teplý trus na obličeji. Kniha tě posrala skrze krásného kolibříka. Kniha, co pořídila kolibříka, aby to tvoje chabé snažení velmi rychle šmikla. Šmik a šlus. Kniha šmiku. Neopravitelná. Kniha k repasování. I když je opravená, pečlivě opravená od mistra knihařského řemesla Jana Hybnera z UMPRUM, přesto je po opravě zase neopravená. Knižní perpetuum. Opravíš a vlastně neopravíš. Plátýnko, i když je nalepené, válí se po zemi.

YES
Kniha jako galerie. Po patrech. Portály, rozličné druhy architektur. Baroko a rokoko. Florál. Rokoko virtuále. Portréty růží, lidí i nadlidí. Krajiny s nekonečně modrou oblohou, ale i Schikanederovy polostíny a plynové lampy lampářů. Galerie plná jakoby umění i neumění. Kniha White Cube. Vyleštěná. Prázdná a plná. Naplněná v prázdnotě. Prostě new galerie. Reálný prostor reálnýho světa kolem. Žádnej zbrojnoš. Žádnej rytíř. Žádná přilbice ani kovové škorně sešroubované křížovým šroubovákem.
Jen černobílé fotky ulic anebo jakoby street art. Přetavený přes filtr jakoby popu jakoby Rauschenberga. Ani Wesselmann by si o to kolo neopřel. Ani pomeranč a ani ňadro. Ani Tom Wesselmann.

NO
Nekonečné variace na spektra barev. Barvy. Knihy o barvách. Syntetika vede. Barvy ředěné acetonem. Knihy o sedačkách. O těch, které nemají v Ikea, ale jsou tak napapané, že ani za staré paměti bří Bourllecové ani Raymond Loewi by společnými silami nedali. Sedačky, na kterých se nedá sedět. Nesedačky. Knihy o nesedačkách. Kniha o Jiřím Valochovi, která zatím zcela ucelená stále nevyšla. Zkusí ji Chrobák? Ne lesklý chrobák, ale holohlavý Chrobák. Ondra. Chtělo by. Chybí tu pořádná kniha o Valochovi. Kniha o Chybíkovi už je, ta nechybí, ale o Valochovi ne. Všechny Valochovy stránky. Sbírky. Sběry. Texty, i ty úplně nesrozumitelné. Ty vrstvené kunsthistorickou řečí. Ty, které jsem se snažil pochopit na počátku osmdesátých let. Juvenilní čtení a ne a ne toho Valocha pobrat. Ale bylo to důležité. To vím i teď s odstupem. Kniha o Chatrným už vyšla, a ne jedna. A to je dobře. Kniha o Daliboru Chatrném. Kniha o Borkovcovi. O tom básníkovi. Petrovi. Pořád taky není. Napíšu ji.

YES
Pak knihy zábrany a knihy závory. Knihy náhody. Vstaneš a náhodně vytáhneš knihu. Kniha náhody. Kniha, která je prázdná. Otevřeš, a nic. Listuješ. Nic. Listuješ dál, furt nic.Kniha NIC. Kniha prázdnoty. Knihy, ve kterých lze najít novej jazyk. Novej způsob psaní. Třeba knihy Jona Fosseho. Měl jsem pocit, že už nic novýho. Jen kladení slov a pak Foss. Text Foss staví jako pyramidu ze sirek, kterou vždy zboří, pak postaví znova, a i když ji postaví znova úplně stejně, na úplně na milimetr stejném půdorysu, posune vás v příběhu dál. Knihy počasí, které zatím nikdo nikdy přesně nestihl. Prší? Ano. Koukneš z okna. Knihy o oknech a počasí. Knihy o knihách.

YES
A pak je tu kniha Rozhodovací. Kniha, kterou pro nás nerozhodné připravil Matěj Hanauer. Ta je ale zásadní. Je to kniha malá. Kniha malinká, kterou máte nosit pořád u sebe. Kdyby třeba. Kdyby třeba někdy. Kdyby třeba někdy něco. Na jednotlivých dvoustranách, v rozličném pořadí, je pouze bud’ Yes, nebo No. Může vám poradit, jestli si všechny ty výše uvedené knihy máte někdy vůbec pořídit. Můžu vás uklidnit. Nevím, jak je to možný, ale většinou ji otevřete na straně se slovem YES.

Autor je grafický designer a pedagog