Sergej Ejzenštejn: Ukázka z textu Čtvrtá dimenze ve filmu z roku 1928. Přeložil Patrik Felčer

Ejzenštejn stříhá film Deset dní, které otřásly světem, 1928, fotografie Dmitrij Georgijevič Děbabov

„Vizuální alikvotní tón je tedy skutečným montážním kouskem, skutečným prvkem… čtvrté dimenze.
Prvkem, který je v trojrozměrném prostoru nezobrazitelný a který vzniká a existuje pouze v prostoru čtyřrozměrném (tři dimenze plus čas).
Čtvrtá dimenze?! Einstein? Mysticismus?
Je načase se tohoto ošklivého „strašáka“ jménem „čtvrtá dimenze“ přestat bát. Einstein sám nás ujišťuje:

Nematematika se zmocňuje jakési tajemné chvění, když slyší o „čtyřrozměrných“ věcech, pocit ne nepodobný tomu, jejž vzbuzují myšlenky na okultismus. A přitom není obyčejnějšího tvrzení než to, že svět, ve kterém žijeme, je čtyřrozměrné časoprostorové kontinuum.

S tak vynikajícím nástrojem poznání, jakým je film, dokonce i ve své primitivní podobě, jíž je iluze pohybu, se brzy ve čtvrté dimenzi naučíme chodit se stejnou samozřejmostí jako ve vlastních domácích papučích!
A brzy bude nutné začít se zabývat otázkou dimenze páté!“

Ukázka z textu Čtvrtá dimenze ve filmu od Sergeje Ejzenštejna z roku 1928
Přeložil Patrik Felčer