Italská stopa / přednáška Aleny Pomajzlové k výstavě Nové realismy

Pro německý magický realismus začátku 20. let byla impulsem mimo jiné i metafyzická malba Giorgia de Chirico objevující nové vztahy mezi věcmi umístěnými v nehybném prostoru a zastaveném čase. Jaký vztah byl k tomuto výtvarnému projevu, tradičně obrácenému k Francii, u nás? Lze vysledovat nějaké přímé nebo zprostředkované stopy metafyzické malby i u českých malířů ve dvacátých a třicátých letech 20. století? Téma přednášky se zaměří na tuto spíše opomíjenou oblast českého umění.

Slovenský pavilon v Giardini. Benátky, 1942 / přednáška Richarda Gregora k výstavě Nové realismy

Výstava slovenských umelcov na Benátskom bienále 1942 je súčasťou širšej témy o spoločnej účasti jedenástich krajín na tradičnom multinárodnom podujatí, ktorému v danom ročníku dominovali štáty fašistickej Osi: Nemecko, Taliansko, Chorvátsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko, Španielsko, Dánsko a Rumunsko, popri ktorých sa zúčastnili aj neutrálne Švajčiarsko a Švédsko. Spôsob výberu každého jedného národného projektu bol pomerne jedinečný. V mnohých prípadoch išlo o snahu nájsť prezentačný kompromis medzi vojnou ovplyvneným a v jej duchu aj ideologicky požadovaným prejavom, a na druhej strane medzi snahou o zachovanie oveľa dlhšiu dobu formulovanej národnej integrity. V niektorých prípadoch tiež išlo o snahu využiť prezentáciu na dosiahnutie určitých politických cieľov.

Slovensko sa prostredníctvom Sväzu slovenských výtvarných umelcov a tiež diplomatickými cestami (Veľvyslanectvo v Ríme) usilovalo zabezpečiť svoju účasť na bienále už od konca roku 1940 alebo najneskôr od začiatku roku 1941. No cesta k usporiadaniu výstavy sa otvorila de facto až necelé dva mesiace pred oficiálnou vernisážou bienále, a to finálnym potvrdením zo strany nemeckého veľvyslanca v Taliansku, že Protektorát Čiech a Moravy sa v danom ročníku prezentovať nebude a bývalý Československý pavilón tak ostáva nevyužitý. Slovenská strana postavila v kuriózne krátkom čase veľmi solídnu maliarsko-sochársku národne ladenú expozíciu, a to prakticky bez akejkoľvek ideologickej tendenčnosti. Zaujímavým je fakt, že kurátorsky sa pod ňu podpísali dvaja textári populárnych piesní Františka Krištofa Veselého (Vojtech/Adalbert Hudec a Ján Ebringer Devínsky). Výstavy sa zúčastnili progresívne osobnosti našej výtvarnej scény (napr. Ľudovít Fulla, Janko Alexy, Ján Koniarek, Ján Mudroch a ďalší), medzi nimi tiež štyria autori narodení v Čechách (Jan Hála, Jaroslav Votruba, Julie Kováčiková Horová a František Kudláč) a napríklad tiež Koloman Sokol, žijúci v tom čase v USA.

Jaromír Typlt: Ateliéry vyhrazené pro art brut / přednáška/projekce k výstavě Myšlení obrazem

Na výstavu Myšlení obrazem byli zařazeni čtyři autoři z Ateliéru radostné tvorby, který už od roku 2013 působí v Praze na Letné. Zastupují tady tvorbu art brut, ale leckoho asi překvapilo, že takový typ uměleckého projevu nemusí nutně vznikat jen v trýznivé společenské izolaci. Jaromír Typlt, kurátor galerie Art brut Praha a teoretický souputník Ateliéru radostné tvorby, přiblíží podmínky, za jakých může art brut zůstat původní a „nezkažené“ i ve sdílených ateliérech, jejichž nejznámějšími zástupci jsou třeba Gugging ve Vídni nebo Atelier Goldstein ve Frankfurtu nad Mohanem. Přednáška bude doplněna obrazovou projekcí.

Harmonogram doprovodných programů na GHMP Art Book Fair

DOPROVODNÝ PROGRAM V SOBOTU 16. ZÁŘÍ

10.00–18.00 — prodejní stánek nakladatelství jakost
Kolážová dílna s knížkou Planeta Praha (nakladatelství jakost)

Když se tiskne kniha, jako odpad v tiskárně zůstane tzv. makulatura – archy budoucí knížky, na kterých si tiskaři ladí barvy a seřizují tiskařský stroj. Do knihy se nepoužijí, ale jsou už skvěle vytištěné. Protože nemáme v nakladatelství rádi plýtvání, vymysleli jsme si, že by z nich mohlo vzniknout nové dílo. Pod vedením ilustrátorky knihy Planeta Praha Silvie Luběnové (aka maestrokatastrof) si přijďte vyrobit svou vlastní osobitou pohlednici, pozdrav z Prahy do světa!

Dílna je určená pro všechny věkové kategorie.

10.30–12.00 — auditorium
Barbora Baronová: Udržitelnost, ekologie, etika

Úvodní přednáška Art Book Fair se věnuje otázkám udržitelného fungování nakladatelství v současném světě etickou a zároveň ekologickou cestou – zahrne různé intelektuální koncepty, praxe i otázky, které si jako nakladatelky/nakladatelé i čtenářky/čtenáři musíme začít klást.

(v češtině, tlumočeno do angličtiny)

12.15–12.45 — auditorium
Nikola Logosová: Velký ilustrovaný atlas světa: díl 1. – Evropa

Velký ilustrovaný atlas světa: díl 1. – Evropa od Nikoly Logosové bude výpravná velkoformátová obrazová kniha, která v rámci prvního dílu představí na 100 stranách celou Evropu. Každá země dostane svou dvoustranu a dětem ukáže její hlavní atributy, zvyky, jídla a odlišnosti. Důležitým posláním knihy bude spojení obrazu a textu, které usnadní dětem pamatovat si charakteristiku dané země. Knihu vydá v prosinci 2023 Nakladatelství Lux.

13.00–14.30 — auditorium
Laia Figueras Tortras: Ekologická kalkulačka

Španělská teoretička a ředitelka institutu ekologického vydávání knih Laia Figueras Tortras představí chytrou eko-kalkulačku počítající uhlíkovou stopu při výrobě knih. Ve svém referátu zohlední – v rámci počítaných modelů – nejenom španělské, ale i české kontexty knižní produkce.

(v angličtině, tlumočeno do češtiny)

14.45–16.15 — auditorium
Radka Hájková: Praktický návod na eko-knihu

Eko-vizionářka Radka Hájková, spoluzakladatelka ekologického nakladatelství Walden Press a e-knihkupectví BioBooks.cz se zaměřuje na ekologické aspekty vydávání, distribuování a prodeje knih v Česku. V rámci své prezentace představí jednotlivé kroky, přístupy a strategie, které s Jiřím Hlinkou aplikují v jejich nakladatelství při knižní produkci.

(v češtině, tlumočeno do angličtiny)

16.30–18.00 — auditorium
Diskuse: Jaké jsou dnes v Česku možnosti vydávat knihy ekologicky?

Hostkami a hosty pozvanými do sobotní diskuse o tom, jak moc či málo se můžou současná česká nakladatelství chovat ekologicky, jsou španělská teoretička ekologického vydávání knih Laia Figueras Tortras, česká nakladatelka Radka Hájková, Jana Rakúsová zastupující ekologické papíry Munken a majitel brněnské tiskárny Robert Helbich. Diskutovat budou o dostupnosti ekologických materiálů, o ekologických postupech i praxi doma versus v zahraničí. Debatu moderuje novinářka Klára Fleyberková.

(v češtině, tlumočeno do angličtiny)

17.00–18.00 — zahrada Zámku Troja (u Oranžerie pod myrobalány)
Sonic Garden #5

Petr Korbelář a Jan Kotulán hrají hudbu a je jim lhostejné, kam si ji posluchač zařadí. Korbelář hraje na klapkodastrovou kytaru, Kotulán na indickou bambusovou flétnu. Vytvářejí plochy a dlouhé příběhy, jejich nástroje se proplétají a kolotají umně propojené v řetězce, hady či jen vlnění a chvění. Skladby se stopáží i několika desítek minut přinášejí klid, horizontální vyrovnání a mír. Jednotlivé skladby nemají názvy – nač také?

 

19.00–19.30 — před zámkem

Zahájení veletrhu ředitelkou GHMP Magdalenou Juříkovou v zahradě Zámku Troja

 

19.00–20.30 — před zámkem
Modulární ceremonie

Modulární ceremonie je hypnotický zážitek, kde modulární syntezátor provází čajový rituál částečně generovanými noisovými zvukovými krajinami. Návštěvníci jsou pozváni na nezapomenutelnou cestu párováním zvuků s neobvyklými chutěmi čaje. Každý tón, každá nuance jsou spojeny s postupnou cestou chuti jednotlivých nálevů čaje.

Iva Polanecká je audiovizuální umělkyně. Ve své tvorbě se často obrací k jevům na hranici viditelnosti a slyšitelnosti, které zvýrazňuje a umožňuje vnímat. Zajímá ji vztah mezi různými smysly, synestézie, ale také oblast, v níž se vizualita a auralita prolínají s textem a jazykem. Cyprian Miller je hudebník. Jeho tvorba se zaměřuje na experimentální zvukové krajinářství a ambientní hudbu, která přenáší posluchače do hlubin emocionálního dobrodružství. Věnuje se vytváření dronových a noisových kompozic, které splétají nekonvenční zvukové textury.

21.00–? — Bistro Karel
Afterparty

V rodinném bistru přímo v areálu Zámku Troja plyne čas pomaleji. Objevte skrytou atmosféru Středomoří, ochutnejte originální kuchyni a užijte si barvy a vůně divoké zahrady. Bistro je na cyklistické stezce vedoucí podél Vltavy a součástí je také koloniál s farmářskými produkty. K poslechu zahraje DJ Matěj Čechtický. DJ Matěj Čechtický kombinuje deep house s hypnotickými beaty techna. Jeho inspirací je elektronická hudba 90. let.

DOPROVODNÝ PROGRAM V NEDĚLI 17. ZÁŘÍ

10.00–18.00 (průběžně) — záložní zahrada
Mošt ze zámku

Během dne nabízíme možnost moštování jablek ze zámeckého sadu. Jako má rok 365 dní, i v našem sadu naleznete 365 jabloní. Pyšníme se běžnými i historickými odrůdami a náš sad každoročně vydá spoustu chutných plodů, které nejsou chemicky ošetřovány. Jablka si můžete natrhat nebo rovnou využít lisu a vyrobit mošt. Návštěvníky z hygienických důvodů prosíme, aby si donesli vlastní nádoby, ve kterých budou mošt ochutnávat nebo odnášet domů. Za podporu děkujeme komunitní zahradě Metro Farm.

10.00–18.00 — prodejní stánek nakladatelství jakost
Kolážová dílna s knížkou Planeta Praha (nakladatelství jakost)

Když se tiskne kniha, jako odpad v tiskárně zůstane tzv. makulatura – archy budoucí knížky, na kterých si tiskaři ladí barvy a seřizují tiskařský stroj. Do knihy se nepoužijí, ale jsou už skvěle vytištěné. Protože nemáme v nakladatelství rádi plýtvání, vymysleli jsme si, že by z nich mohlo vzniknout nové dílo. Pod vedením ilustrátorky knihy Planeta Praha Silvie Luběnové (aka maestrokatastrof) si přijďte vyrobit svou vlastní osobitou pohlednici, pozdrav z Prahy do světa!

Dílna je určena pro všechny věkové kategorie.

10.30–12.00 — auditorium
Corinne Fleury: Kniha jako ekosystém

Nakladatelka Corinne Fleury, původem z ostrova Mauricius, ale nyní působící ve Francii, se ve své přednášce zabývá tématem bibliodiverzity, srovnáváním ekologického vydávání knih na globálním jihu versus severu, kolaborativními projekty nezávislých nakladatelství i futuristickými eko-tendencemi v knižní branži.

12.15–12.45 — auditorium
Tip Adély Svobodové: Jindřich Chalupecký – Texty a kontexty kritika umění

Knihy, jejichž editorem je Tomáš Pospiszyl, jsou vždy zajímavé nejen obsahem, ale i svou vnitřní strukturou, která je často pro grafiky výzvou. V této knize je to na první pohled nenápadný systém kapitol pojmenovaný po Chalupeckého textech. Kniha vznikala v rámci několikaletého výzkumu a vychází letos v nakladatelství AVU.

13.00–14.30 — auditorium
Diskuse: Jak zohlednit téma ekologie v grantové politice v rámci vydávání knih ve prospěch všech

Nedělní diskuse, moderovaná knižním aktivistou a žurnalistou Jakubem Pavlovským, otevře téma grantové politiky v Česku s přihlédnutím k tématu ekologie, a to napříč všemi stádii života knihy. Debaty se zúčastní nakladatelka Karolína Voňková, Monika Horáková, zástupkyně vedoucí Knihovny Pedagogické fakulty UK a zástupkyně Ministerstva kultury.

(v češtině, tlumočeno do angličtiny)

14.00–18.00 — před zámkem
DJ Kuda: Odpolední hudba

eclectic vinyl jamaican – arab – asian grooves

15.00–15.45 — auditorium
Martin Krummholz: Sochař a architekt. Korespondence Františka Bílka s Josefem Fantou

Název dvojjazyčné publikace Sochař a architekt. Korespondence Františka Bílka s Josefem Fantou parafrázuje titul vydaný roku 1948, uveřejňující tehdy korespondenci Bílka s básníkem Juliem Zeyerem. Právě prostřednictvím Zeyera a Zdenky Braunerové se mladý Bílek seznámil též s architektem Josefem Fantou (1856–1954). Povaha jejich epizodického (a příznačně ambivalentního) přátelství a jeho význam pro Bílkovu tvorbu dosud nebyly předmětem badatelského zájmu. Jejich vzájemná korespondence obsahuje množství neznámých informací týkajících se především sochařova raného tvůrčího období a ozřejmuje okolnosti některých jeho důležitých zakázek. Komentovaná edice dopisů obou umělců je uvedena souborem několika vybraných, dosud rovněž nepublikovaných písemností přibližujících Bílkovy nesnadné začátky včetně jeho vlastního popisu pověstné osudové konfrontace s Josefem Václavem Myslbekem v září 1892. S cílem zpřístupnit Bílkovu pozoruhodnou osobnost a jeho dílo i zahraničním badatelům je celá publikace dvojjazyčná; do angličtiny tak byly přeloženy i transkribované dopisy.

16.00–17.00 — auditorium
Představení 11. čísla časopisu Qartal

Rozhovor s filosofem Miroslavem Petříčkem k jeho chystané výstavě v GHMP. Co myslel Kant, když tvrdil, že „umění je účelnost bez účelu“? A co měla na mysli Susan Sontag, která říká, že nepotřebujeme hermeneutiku, ale erotiku umění?

17.15–17.45 — auditorium
Tip Tomáše Hrůzy (ArtMap): Future Book (s)–Sharing Ideas on Books and (Art) Publishing

Jaká je budoucnost knih? Konkrétně knih o umění, designu a architektuře?
Zeptali jsme se mnoha zájemců, aby na tuto otázku odpověděli. Novinářů, umělců, architektů, kurátorů, designérů, filosofů, sociologů, učitelů, knihovníků, nakladatelů, tiskařů, knihkupců, historiků, kritiků, editorů, studentů a řady dalších. Ti se s nadšením podělili o své názory, a to textem nebo obrazem, což je vzrušující pro každého, kdo má rád knihy a/nebo se knihami a kulturním obsahem zabývá. Každou část této publikace navrhl jiný mladý designér, aby oslavil její rozsah a rozmanitost.

(v angličtině)

KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY ZÁMKU TROJA

sobota 16. září

11.00–12.00 — začátek prohlídky u vchodu do Zámku Troja
Komentovaná prohlídka Zámku Troja s Martinem Mádlem

Během prohlídky se zájemci seznámí s autorstvím maleb v apartmánech, galeriích, kapli a velkém sálu, s jejich předlohami a významem vyobrazených alegorií.

neděle 17. září

11.00–12.00 — začátek prohlídky u schodiště
Komentovaná prohlídka zahradou Zámku Troja se Sylvou Dobalovou

Zahrada Zámku Troja vznikala souběžně se stavbou objektu a jejím vzorem byly geometricky ztvárněné zahrady francouzské. Výklad poukáže na moderní rekonstrukci areálu v souvislosti s návazností na principy osové barokní zahrady. Pozornost bude soustředěna také na sochařskou výzdobu. Věnovat se budeme zejména unikátnímu okázalému propojení zahrady se slavnostním sálem pomocí oválného schodiště s Pádem gigantů, které končí v podzemní grottě. Mottem prohlídky bude otázka, proč se zámek a přilehlá pražská čtvrť nazývají Troja.

EDUKAČNÍ AKTIVITY A WORKSHOPY V EKO-ATELIÉRU

sobota 16. září

10.00–19.00 — Eko-ateliér GHMP
Obraz a text: knižní tvorba, kniha-objekt, obří leporelo, ex-libris, lettrismus, street art a graffiti, ilustrace, iniciály, koláže, experimentální herbář

Workshopy vedené interními edukátorkami GHMP se budou inspirovat mnoha typy a formami propojování textu (písma) a obrazu: knižní tvorba (obálky, záložky), kniha-objekt, obří společné leporelo, ex-libris, lettrismus, street art a graffiti (návrhy na piecy a tagy), ilustrace, iniciály, koláže, experimentální herbář atd. Výtvarné dílny budou vycházet z tvorby více autorů – mj. i z díla Květy Pacovské, která měla v GHMP v minulosti dvě významné výstavy a která letos zemřela. Do Eko-ateliéru GHMP věnovala svou sochu, která se může stát zajímavým podnětem i pro návštěvníky workshopu. Součástí akcí bude i kolektivní dílo „in progress“, v rámci něhož budeme dotvářet a postupně zaplňovat obří leporelo písmeny, čísly, kódy, symboly, slovy, větami, fragmenty textů a citáty mj. s využitím vystřižených písmen různých barev a velikostí, připravených studenty grafického designu ze střední umělecké školy v rámci praxe v GHMP. Tyto vzdělávací aktivity budou realizovány galerijními pedagožkami GHMP Lucií Haškovcovou, Markétou Slachovou Goldovou a Jolanou Lažovou. Edukátorky během workshopu uplatní i své odborné specializace – např. přesahy k literatuře, písmu a textu, k filmu, novým médiím atd.

10.00–12.00 — zahrada Zámku Troja před Eko-ateliérem
Olha Kuzhdina: prezentace knihy Detektivní kancelář SAM

Olha Kuzhdina, absolventka Kyjevské národní univerzity, představí svou známou knihu pro děti a mládež. Jde o fiktivní příběh inspirovaný reálnými aktuálními událostmi a skutečnými příběhy. Hlavními hrdiny jsou Sonya, Andriy a Mariyka, žáci 3. třídy v ukrajinském městě Kryvyj Rih, kteří se kvůli válce musí evakuovat do Užgorodu. Zde zakládají detektivní kancelář SAM, která se snaží vyřešit záhady spojené s válkou viděné dětskýma očima. Příběh se skládá ze čtyř tajemných příběhů, v každém z nich se snaží tito mladí detektivové agentury SAM vyřešit různá tajemství. Vše je psáno pravdivě, ale jemně a s humorem. Tato kniha není o válce, ale spíše o tom, že i v době války děti potřebují kamarády a zábavná dobrodružství. Kniha pomáhá uvědomit si, že Ukrajinci jsou silný národ, který věří ve své vítězství. Téma knihy je reflexí myšlení dětí a mládeže uprostřed války, kteří se snaží svérázným způsobem i se zapojením své dětské fantazie přispět k podpoře Ukrajiny. Autorka byla za některé své knihy oceněna (např. soutěž Dětská korunovace, Knihy KM apod.). Pohádky Olhy Kuzhdiny vycházejí v australské online knihovně Library For All.

12.00–14.00 — Eko-ateliér GHMP
Olha Chaplya: prezentace knih Slunečnice a Kde jsou moje děti?

Olha Chaplya, absolventka Užhorodské státní univerzity, docentka francouzské a španělské filologie na Národní univerzitě Ivana Franka, autorka mnoha vědeckých článků a prací v odborných vědeckých publikacích, představí svůj psychologicko-filozofický román Slunečnice, který byl zařazen mezi deset nejlepších děl celonárodní ukrajinské literární soutěže rukopisů prózy o nejlepší knihu roku Okřídlený lev. Hlavním tématem je osud ukrajinského školáka v době současné války, který se rozhodne aktivně bránit svojí zemi. Uprostřed zdánlivě životodárného slunečnicového pole se odehrává jeho dramatický příběh. Je neuvěřitelné, kolik toho je možné zažít a rozhodnout v jednom jediném okamžiku. Dále bude představena kniha Kde jsou moje děti?, věnovaná všem ztraceným, deportovaným a emigrujícím dětem Ukrajiny ve válce 2014–2023. Příběh má pět částí: Alarm; Publikáni a farizeové; Kde jsou moje děti?; pohádková část Přikryj se křídly, ptáčku a Myšlenky nahlas. Přestože jde o vážné téma, text prostupuje vitalita, radost a lidskost. Příběh Slunečnice byl přeložen do angličtiny a publikován v knižní podobě. Příběh Kde jsou moje děti? bude uveden v jednom z nejstarších a nejznámějších ukrajinských časopisů Dzvin, který je vydáván Národním svazem spisovatelů Ukrajiny už od r. 1940.

12.00–18.00 — zahrada Zámku Troja před Eko-ateliérem GHMP
Lektoři UUUL: Jak zní svět – Zvukomalebné tržiště

Víš, jak zní Japonsko? Nebo jak to voní, když babička něco peče? Náš Kaktus Ti pomůže zachytit různé zvuky, vůně, ale i to, jak se cítíš. Zvukomalebné tržiště je určené primárně pro děti (4–12 let) a jejich rodiče, ale i pro všechny ostatní věkové kategorie a cílové skupiny. Účastníci se na jednotlivých stanovištích zapojují do her a tvořivých aktivit týkajících se tématu zvukomalebné tvorby slov v češtině, ukrajinštině a dalších jazycích. Tyto hrátky umožňují nový pohled na řeč a hravý přístup k cizímu jazyku. Pomáhají dětem i dospělým si vzájemně naslouchat a vyrovnávat se tvořivým způsobem s jazykovými bariérami. Programem provází lektoři organizace UUUL – dětského muuuzea a GHMP. Aktivity jsou inspirovány literaturou japonské autorky Hiromi Ogata a vycházejí z jejích knih.

14.00–15.00 — Eko-ateliér GHMP
Vitaliia Hrytsak: prezentace knih z nakladatelství Poetry Project

Vitaliia Hrytsak, ukrajinská básnířka, zpěvačka, skladatelka a organizátorka online básnických projektů, představí sbírky poezie několika autorů z Ukrajiny, které vydalo malé alternativní ukrajinské nakladatelství Poetry Project. Prozradí, proč tvorbu autorů spojují sny a jak ona motivuje ostatní k realizaci jejich snů. Přednášející také osobně přečte prostřednictvím zajímavé interaktivní a experimentální recitace básně vybraných autorů na hudební podklad, který vznikne přímo v sále z hlasů publika a hudebních nástrojů, pomocí mikrofonu a notebooku. K básnickému představení se tak budou moci zapojit všichni přítomní návštěvníci.

14.00–15.00 — zahrada Zámku Troja (u oranžerie pod myrobalány)
Autorské čtení knihy Pejsek a cesta na Měsíc

Kniha pro děti s názvem Pejsek a cesta na Měsíc vyšla v nakladatelství Pointa v roce 2O22. Autorské texty od Ondřeje Pechníka představí Leona Hlavinková, která je spoluautorkou a ilustrátorkou knihy. Jedná se o fantastický příběh o malém, obyčejném pejskovi, který se vydá do vesmíru a prožije velké, neobyčejné dobrodružství.

Uvažovali jste někdy, jaký život mají domácí mazlíčci? Po pravdě je to pořádná nuda. Venčení, granule, spánek a tak pořád dokola. Jeden pejsek chce ale od života víc než plnou misku a tři procházky denně. Vypravit se do vesmíru a být prvním psiskonautem na Měsíci se zpočátku zdá jako dobrý nápad – a hlavně přesný opak nudy! Podstoupit tvrdý výcvik a postavit si raketu z haraburdí, to se přece zvládne levou zadní. Jenže odpalem výprava do vesmíru teprve začíná – cesta se nakonec trochu zkomplikuje a návrat domů se ukáže jako pořádný voříšek.

Vydejte se s Pejskem na jeho cestu fantastickým vesmírem a třeba zjistíte, že dobrodružství nemusí být jen pro malé, odhodlané pejsky.

15.00–17.00 — Eko-ateliér GHMP
Anna Pavlichenko a Kateryna Chornomorets: prezentace knih a fotografií

Ukrajinská medička, spisovatelka, vítězka několika celonárodních ukrajinských soutěží, absolventka Národní lékařské univerzity Anna Pavlichenko z Kyjeva, která se věnuje vědecké činnosti, medicíně i tvůrčímu psaní, představí své knihy, které začala psát po událostech na Majdanu, ke kterým vytvořila i osobité ilustrace. Má zkušenosti jako dobrovolnice v rámci poskytování první pomoci a jako instruktorka zdravotního výcviku pro armádu (kurzy pro záchranáře) v rámci Medical-Tactical Group Kyjev, za což získala poděkování od ukrajinského ministerstva obrany i vojenských jednotek. Jde o knihy a texty Oči, Láska vše přemůže, Nebe, Hádanky života – kvantové propojení, Stín války nebo historickou hru Káva s Einsteinem, kde hlavním vypravěčem je duch Alberta Einsteina a jeho soused v Praze Ivan Puluy. Některými knihami se prolíná téma kvantové fyziky. Svou poezii věnovala manželovi, který je v ruském zajetí, a výtěžek z knih putuje na pomoc dětem, které trpěly během války. Její literatura už byla prezentována např. v Rakousku a v ČR, její knihy jsou součástí knihoven nejen na Ukrajině, ale i v dalších evropských zemích i v Japonsku. Za sbírku básní Oči získala stipendium prezidenta Ukrajiny. Knihu Stín války doprovodila svými uměleckými fotografiemi Kateryna Chornomorets, umělkyně a lékařka z Oděsy, která fotí hlavně architekturu na Ukrajině a její zajímavé detaily. V současné době se snaží zdokumentovat i válečné zločiny. V Kyjevě se konala velká výstava jejích fotografií, které představí i v rámci této akce.

17.00–19.00 — Eko-ateliér GHMP
Nataliia Melnyk: prezentace knihy Kouzelný mikroskop

Nataliia Melnyk, ukrajinská lektorka a spisovatelka, je autorkou dětského seriálu – dobrodružné a fantasy knihy Kouzelný mikroskop – dobrodružství Denyse a jeho přátel. Existuje mnoho otázek o našem těle, které děti zajímají: Jak funguje naše tělo? Proč je krev červená? Co si myslíme? Jak vnímáme různé barvy a zvuky? Tato kniha pomáhá najít odpovědi na tyto i další otázky. Návštěvníci se seznámí s poutavými příběhy i s hlavními postavami. Tuto svou tvorbu zde autorka osobně představí.

neděle 17. září

10.00–19.00 — Eko-ateliér GHMP
Obraz a text: knižní tvorba, kniha-objekt, obří leporelo, ex-libris, lettrismus, street art a graffiti, ilustrace, iniciály, koláže, experimentální herbář

Workshopy vedené interními edukátorkami GHMP se budou inspirovat mnoha typy a formami propojování textu (písma) a obrazu: knižní tvorba (obálky, záložky), kniha-objekt, obří společné leporelo, ex-libris, lettrismus, street art a graffiti (návrhy na piecy a tagy), ilustrace, iniciály, koláže, experimentální herbář atd. Výtvarné dílny budou vycházet z tvorby více autorů – mj. i z díla Květy Pacovské, která měla v GHMP v minulosti dvě významné výstavy a která letos zemřela. Do Eko-ateliéru GHMP věnovala svou sochu, která se může stát zajímavým podnětem i pro návštěvníky workshopu. Součástí akcí bude i kolektivní dílo „in progress“, v rámci něhož budeme dotvářet a postupně zaplňovat obří leporelo písmeny, čísly, kódy, symboly, slovy, větami, fragmenty textů a citáty mj. s využitím vystřižených písmen různých barev a velikostí, připravených studenty grafického designu ze střední umělecké školy v rámci praxe v GHMP. Tyto vzdělávací aktivity budou realizovány galerijními pedagožkami GHMP Lucií Haškovcovou, Markétou Slachovou Goldovou a Jolanou Lažovou. Edukátorky během workshopu uplatní i své odborné specializace – např. přesahy k literatuře, písmu a textu, k filmu, novým médiím atd.

10.00–13.00 — Eko-ateliér GHMP
Kino kytek: rostlinný film / Národní filmový archiv

Dělají filmy jenom lidé? Je zapotřebí k filmování kamera? Filmy často zachycují jiné lidi, zvířata, rostliny a předměty, možná ale existují ještě jiné filmy. Podíváme se společně, jaký film by natočily rostliny. Rostliny mají různé schopnosti, vlastnosti a citlivost. Jsou plné buněk a látek. To, že umí vyvolávat film, se zjistilo už v počátcích fotografie. Slunce je jejich nerozlučný společník. Připojte se k rostlinám a vytvořte spolu s námi film! Prostřednictvím vlastní tvorby v rámci workshopu s lektory z Národního filmového archívu si návštěvníci mohou vyzkoušet experimentální fotografickou techniku, která je založená na namáčení rostlin, květů a listů do vyvolávacího roztoku a obtiskávání na filmový pás. Výsledné efekty budou pak velkoformátově promítnuty na stěnu.

12.00–18.00 — zahrada Zámku Troja před Eko-ateliérem GHMP
Lektoři UUUL: Jak zní svět – Zvukomalebné tržiště

Víš, jak zní Japonsko? Nebo jak to voní, když babička něco peče? Náš Kaktus Ti pomůže zachytit různé zvuky, vůně, ale i to, jak se cítíš. Zvukomalebné tržiště je určené primárně pro děti (4–12 let) a jejich rodiče, ale i pro všechny ostatní věkové kategorie a cílové skupiny. Účastníci se na jednotlivých stanovištích zapojují do her a tvořivých aktivit týkajících se tématu zvukomalebné tvorby slov v češtině, ukrajinštině a dalších jazycích. Tyto hrátky umožňují nový pohled na řeč a hravý přístup k cizímu jazyku. Pomáhají dětem i dospělým si vzájemně naslouchat a vyrovnávat se tvořivým způsobem s jazykovými bariérami. Programem provází lektoři organizace UUUL – dětského muuuzea a GHMP. Aktivity jsou inspirované literaturou japonské autorky Hiromi Ogata a vycházejí přímo z jejích knih.

13.00–15.00 — Eko-ateliér GHMP
Jindřich Čapek, Tereza Dobiášová: Od příběhu k ilustraci – Tisíc let samoty

Jak se tvoří ilustrace pro knihu? Jak v příbězích najít obraz a dát mu tvář? Přijďte se zaposlouchat do pohádkových příběhů z knihy Terezy Krejčí Tisíc let samoty a spolu s ilustrátorem Jindrou Čapkem si vyzkoušet vytvořit vlastní ilustrace. Oba oceňovaní autoři vás nechají nahlédnout pod pokličku své práce a můžete si s nimi vyprávět, kreslit a číst. J. Čapek je jedním z představitelů slavné tradice českých malířů a knižních ilustrátorů. Patří ke špičkovým středoevropským výtvarníkům a svým uměním si vysloužil věhlas i mimo rodný světadíl. Čapkovy knihy vyšly již ve 25 jazycích, jsou k dostání ve čtyřech světadílech a získaly mu četná ocenění, v Čechách naposledy v letošním roce Zlatou stuhu za celoživotní dílo. Jeho ilustrace z mnoha těchto knih zde budou také vystaveny. Tereza Krejčí, autorka, režisérka, dramaturgyně (DAMU), kurátorka a kulturní manažerka, založila mj. sdružení Barevný děti o.s., věnující se sociální integraci cizinců skrz divadelní a další umělecké formy, několik let řídila Sladovnu Písek o.p.s., spolupracuje s Hands On! International Association of Children Museums, založila a řídí UUUL – dětské muzeum, je předsedkyní Platformy uMĚNÍM – platformy pro kreativní učení. V roce 2021 jí vyšel první román Tajemství, za který získala Cenu Magnesia Litera za Debut roku, a o rok později druhý román Tisíc let samoty.

15.00–18.00 — Eko-ateliér GHMP
Eva Pejchalová, Kristýna Adámková, Viktoriia Mashchenko: Maxi eko mini book

(integrační a mezigenerační workshop, nutná rezervace eva.pejchalova@ghmp.cz)

Workshop Maxi eko mini book reflektuje ekologické potřeby současné společnosti. Společně se zamyslíme nad možností umělecké tvorby, při které budeme tvořit výhradně z recyklovaných i dobře recyklovatelných materiálů. Nejen druh materiálu, ale i množství jeho spotřeby při tvorbě zanechává ekologickou stopu. Samotný objekt knihy je nositelem myšlenky nejen svým obsahem, ale také svým pojetím. Budeme zkoumat a nalézat rozmanitost knižních vazeb a jejich velikost omezíme na nejmenší myslitelné rozměry. Vytvoříme mini knihy s maximálním ohledem na ekologii. Miniaturní objekty s maximální poezií. Výtvarný program proběhne pod vedením lektorské spolupráce Kristýny Adámkové a Evy Pejchalové s podporou ukrajinské umělkyně Viktoriie Mashchenko. Všechny tři autorky jsou dlouhodobé externí lektorky Edukačního oddělení GHMP, jsou absolventkami prestižních uměleckých škol (VŠUP, AVU, UJEP apod.)

16.00–18.00 — Eko-ateliér GHMP
Petr Soukup, Anastázie Slavíček (Slovo 21): Básničky pro vaše obrázky

Ve spolupráci organizace Slovo 21 s básníkem a scénáristou Petrem Soukupem byl vytvořen ukrajinský překlad ke knize Básničky pro vaše obrázky. V rámci oblasti podpory neformální výuky češtiny pro děti a dospělé vznikla publikace, která pomáhá s osvojením češtiny a zároveň dětem umožňuje jednotlivé básně svobodně ilustrovat. To napomáhá k rozvíjení jejich fantazie, ale také k interakci mezi dětmi, pedagogy a rodiči. Publikace pomáhá také v domácím prostředí, kde spolu vyrůstají české a ukrajinské děti, které do knihy můžou malovat společně. Básně vytvořil autor záměrně tak, aby se děti zasmály a pobavily. Jsou záměrně krátké, aby popisovaly konkrétní situaci, která v dětech probudí fantazii a nakreslí si na základě toho obrázek. Autor trval na tom, aby byl zachován doslovný překlad a pořadí slov podle českého originálu, aby krátké básničky dětem pomáhaly rozvíjet český jazyk. V rámci tohoto workshopu si tedy děti mohou vyzkoušet stát se ilustrátory hravých a nápaditých básní P. Soukupa.

18.00–19.00 — Eko-ateliér GHMP
Iryna Ozymok: prezentace knihy Město má své já

Kniha Město má své já byla vydána v roce 2021, dotisknuta v roce 2023 s dalšími kapitolami, stejně jako audio verze převyprávěná umělkyní Nataliiou Zhizhchenko. Jde o ilustrovanou knihu o fungování měst a o roli člověka v jejich rozvoji. Kniha obsahuje příklady efektivních řešení v různých sférách městského života, interaktivní úkoly a podporuje dialog mezi dětmi a dospělými. Je inspirativní nejen pozorovat vývoj komunity, ale i aktivně se zapojit. Každý obyvatel může měnit život k lepšímu.

Akce bude mít formát interaktivní prezentace – interakce s publikem na téma města a důležité aspekty jeho života. Proběhne i soutěž na téma tajemství měst. Iryna Ozymok je zakladatelka Mezinárodního summitu starostů, ředitelka programu místního ekonomického rozvoje Western NIS Enterprise Fund, regionální zástupkyně Technovation Girls na Ukrajině, hostitelka programů Community for a Million, Undercover Mayor a City DNA. Kniha se rozrostla do většího projektu, protože má podcast, na jehož základě byl vyvinut speciální program-hra pro školy, který je implementován v mnoha městech Ukrajiny. V Polsku existují Urban Clubs – skupiny na téma města a občanská participace pro mládež a teenagery. Kniha vyšla ve Švédsku a v Kazachstánu.

Karel Veselý: Na hraně. Symboly totalitních režimů v populární hudbě

V rámci doprovodného programu k výstavě Dragoljuba Raši Todosijeviće uvede hudební publicista a spisovatel Karel Veselý poslechovou přednášku o nejednoznačném používání symbolů totalitních režimů různými umělci a kapelami. Proč v punkové módě hraje významnou roli swastika, jak Laibach používají symboly slovinského fašismu a patří blackmetalové kapely skutečně do neonacistické scény? Přednáška se bude ptát, kde se bere fascinace symboly totality a jak umělci, kteří je používají, balancují na hraně zákona nebo morálky. Karel Veselý je autorem několika knih o současné populární hudbě (Hudba ohně, Všechny kočky jsou šedé) a spolupracuje s médii jako je Aktuálně.cz, Full Moon nebo A2.

Martin Nitsche: Jitka Svobodová a fenomenologie / přednáška

Přednáška si z pozic fenomenologické filosofie všimne dvojího: nejen toho, jaké podněty Jitka Svobodová získala z četby fenomenologů (zvl. Heideggera), nýbrž také (a to především) toho, jaké inspirativní podněty může fenomenologie získat z recepce jejího díla. Zvláštní pozornost bude věnována následujícím tématům: věc, jev a fenomenologie prostředí, vztah vnitřního a vnějšího.

Vendula Hnídková: Ivan Meštrović v roli architekta / přednáška

Ivan Meštrović byl prominentní sochař, veřejný intelektuál, ale neváhal se ujmout ani řady architektonických úkolů. Jeho osobitý přístup k architektuře se uplatnil v řadě zakázek, na nichž dokázal pozoruhodným způsobem reflektovat vývoj moderních tendencí, které radikálně proměnily umění první poloviny 20. století. Mezi projekty menšího měřítka vyniká především Dům chorvatských výtvarných umělců v Záhřebu zvaný dle autora také Meštrovićův pavilon.

Vendula Hnídková je historička umění a kurátorka. Od roku 2004 působí na Ústavu dějin umění, v roce 2012 zde iniciovala založení Window Gallery UDU, kterou kurátorsky vedla až do roku 2018. V Národní galerii v Praze připravila v roce 2013 výstavu Národní styl. Kultura a politika, v Kunsthalle Praha v roce 2022 výstavu Zengerova transformační stanice. Elektřina ve městě, elektřina v architektuře, ke kterým vyšly i stejnojmenné publikace. V letech 2017–2018 působila jako odborná asistentka na UMPRUM, v letech 2019–2020 přednášela na University of Birmingham, od roku 2021 na Masarykově univerzitě. V roce 2018 vydala knihu Moskva 1937. Architektura a propaganda, která byla výstupem grantového projektu GA ČR. V letech 2018–2020 působila na University of Birmingham, kde se v rámci Marie Skłodowska-Curie Individual Fellowship zabývala tématem zahradních měst v projektu Idea, Ideal, Idyll: Garden Cities in Central Europe 1890s–1930s.
 

Alena Pomajzlová o Růženě Zátkové a jejím přátelství s Ivanem Meštrovićem / přednáška

Česká malířka Růžena Zátková (1885–1923) v Římě: co všechno odstartovalo přátelství s Ivanem Meštrovićem, události kolem portrétu a další zlomové momenty jejího života a díla.

Ivan Meštrović vytvořil sochařskou podobiznu české malířky Růženy Zátkové v roce 1912 během svého pobytu v Římě. Pojal ji jako hieratickou sedící polopostavu bez rukou s koncentrovaným výrazem ve tváři. Zátkovou tehdy pokládal za svou múzu a její stylizovanou podobu vtělil ještě do několika dalších soch. Nebyla tedy v jeho životě jen epizodou, umělec a umělkyně na sebe vzájemně působili a po odjezdu Zátkové z Říma byli v písemném kontaktu.

Markéta Ježková: Masaryk a umělci / přednáška

Prezident T. G. Masaryk považoval výtvarné umění za významnou součást života i státní reprezentace. Představíme si umělce, kteří Masaryka portrétovali, i jeho osobní preference.

Ivan Meštrović, v tisku označovaný za prezidentova přítele, Masaryka portrétoval v Lánech roku 1923 a vyobrazení z této události se objevilo na stránkách několika časopisů. Pod protektorátem prezidenta republiky T. G. Masaryka se přesně za deset let uskutečnila souborná Meštrovićova výstava v Letohrádku královny Anny (Belveder) na Hradčanech.

Ondřej Vojtěchovský: Ivan Meštrović v kontextu historie 20. století / přednáška

Sochař Ivan Meštrović byl nejen uměleckou, ale i politicky angažovanou osobností. Své umění vždy úzce spojoval se svým světonázorem a politickým přesvědčením. V mládí se intenzivně zapojil do hnutí za jihoslovanskou národní jednotu, za první světové války se v exilu zasazoval za vznik jednotného jihoslovanského státu. V meziválečném období své dílo poskytoval pro propagaci Jugoslávie v zahraničí a utvářel výtvarnými prostředky státní ideologii. Přestože udržoval blízký vztah s královským dvorem, vyjadřoval vůči politickým poměrům v zemi kritický postoj. Po vypuknutí druhé světové války se jeho kritický pohled na Jugoslávii a možnost společného soužití Chorvatů a Srbů v jednom státě dále prohluboval. V přednášce budeme sledovat jeho aktivity a vývoj jeho názorů i po odchodu do Spojených států, kde v emigraci prožil závěrečnou část svého života.