Získali jsme ocenění Gloria musaealis: Muzejní výstava roku 2024 Omezení otevírací doby Zámku Troja a zahrad Slavnostní odhalení: Kolíbal 100 Adoptuj sochu Hokejisty

Domů
>
Programy
>
Přednáška
>

Karel Veselý: Na hraně. Symboly totalitních režimů v populární hudbě

Adresa
GHMP Zvon
Staroměstské náměstí 605/13
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova nemá bezbariérový přístup.

koncertní sál

zdarma ke vstupence na výstavu

V rámci doprovodného programu k výstavě Dragoljuba Raši Todosijeviće uvede hudební publicista a spisovatel Karel Veselý poslechovou přednášku o nejednoznačném používání symbolů totalitních režimů různými umělci a kapelami. Proč v punkové módě hraje významnou roli swastika, jak Laibach používají symboly slovinského fašismu a patří blackmetalové kapely skutečně do neonacistické scény? Přednáška se bude ptát, kde se bere fascinace symboly totality a jak umělci, kteří je používají, balancují na hraně zákona nebo morálky. Karel Veselý je autorem několika knih o současné populární hudbě (Hudba ohně, Všechny kočky jsou šedé) a spolupracuje s médii jako je Aktuálně.cz, Full Moon nebo A2.

Foto archiv Laibach

Martin Nitsche: Jitka Svobodová a fenomenologie / přednáška

Adresa
GHMP Knihovna
Mariánské náměstí 98/1
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova má bezbariérový přístup.

zdarma ke vstupence na výstavu

Přednáška si z pozic fenomenologické filosofie všimne dvojího: nejen toho, jaké podněty Jitka Svobodová získala z četby fenomenologů (zvl. Heideggera), nýbrž také (a to především) toho, jaké inspirativní podněty může fenomenologie získat z recepce jejího díla. Zvláštní pozornost bude věnována následujícím tématům: věc, jev a fenomenologie prostředí, vztah vnitřního a vnějšího.

Martin Nitsche se zabývá fenomenologií (Heidegger, Merleau-Ponty), topologií a filosofií umění. V letech 1993–1999 studoval obor filosofie – historie na FF UK. V roce 2007 tamtéž obhájil doktorskou práci ze systematické filosofie na téma Bytnost člověka v Heideggerových Příspěvcích k filosofii. Od roku 2000 pracuje jako odborný asistent na Filosofické fakultě UJEP v Ústí nad Labem, kde učí fenomenologii a filosofii umění. Od roku 2010 je vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu AV ČR. V roce 2016 se habilitoval jako docent pro obor filosofie na FHS UK.

pohled do výstavy Jitka Svobodová: Za hranou viděného, Městská knihovna, 2. patro, 2023. Foto Matěj Bárta

Vendula Hnídková: Ivan Meštrović v roli architekta / přednáška

Adresa
GHMP Knihovna
Mariánské náměstí 98/1
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova má bezbariérový přístup.

zdarma ke vstupence na výstavu

Ivan Meštrović byl prominentní sochař, veřejný intelektuál, ale neváhal se ujmout ani řady architektonických úkolů. Jeho osobitý přístup k architektuře se uplatnil v řadě zakázek, na nichž dokázal pozoruhodným způsobem reflektovat vývoj moderních tendencí, které radikálně proměnily umění první poloviny 20. století. Mezi projekty menšího měřítka vyniká především Dům chorvatských výtvarných umělců v Záhřebu zvaný dle autora také Meštrovićův pavilon.

Vendula Hnídková je historička umění a kurátorka. Od roku 2004 působí na Ústavu dějin umění, v roce 2012 zde iniciovala založení Window Gallery UDU, kterou kurátorsky vedla až do roku 2018. V Národní galerii v Praze připravila v roce 2013 výstavu Národní styl. Kultura a politika, v Kunsthalle Praha v roce 2022 výstavu Zengerova transformační stanice. Elektřina ve městě, elektřina v architektuře, ke kterým vyšly i stejnojmenné publikace. V letech 2017–2018 působila jako odborná asistentka na UMPRUM, v letech 2019–2020 přednášela na University of Birmingham, od roku 2021 na Masarykově univerzitě. V roce 2018 vydala knihu Moskva 1937. Architektura a propaganda, která byla výstupem grantového projektu GA ČR. V letech 2018–2020 působila na University of Birmingham, kde se v rámci Marie Skłodowska-Curie Individual Fellowship zabývala tématem zahradních měst v projektu Idea, Ideal, Idyll: Garden Cities in Central Europe 1890s–1930s.

pohled do výstavy Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan, Městská knihovna, 2. patro, 2022. Foto Tomáš Souček

Alena Pomajzlová o Růženě Zátkové a jejím přátelství s Ivanem Meštrovićem / přednáška

Adresa
GHMP Knihovna
Mariánské náměstí 98/1
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova má bezbariérový přístup.

zdarma ke vstupence na výstavu

Česká malířka Růžena Zátková (1885–1923) v Římě: co všechno odstartovalo přátelství s Ivanem Meštrovićem, události kolem portrétu a další zlomové momenty jejího života a díla.

Ivan Meštrović vytvořil sochařskou podobiznu české malířky Růženy Zátkové v roce 1912 během svého pobytu v Římě. Pojal ji jako hieratickou sedící polopostavu bez rukou s koncentrovaným výrazem ve tváři. Zátkovou tehdy pokládal za svou múzu a její stylizovanou podobu vtělil ještě do několika dalších soch. Nebyla tedy v jeho životě jen epizodou, umělec a umělkyně na sebe vzájemně působili a po odjezdu Zátkové z Říma byli v písemném kontaktu.

doc. PhDr. Alena Pomajzlová, Ph.D. vystudovala dějiny umění a italštinu na Karlově univerzitě. V současnosti působí v Semináři dějin umění Masarykovy univerzity. Zabývá se uměním 20. století, především vztahy českého a evropského umění.

Markéta Ježková: Masaryk a umělci / přednáška

Adresa
GHMP Knihovna
Mariánské náměstí 98/1
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova má bezbariérový přístup.

zdarma ke vstupence na výstavu

Prezident T. G. Masaryk považoval výtvarné umění za významnou součást života i státní reprezentace. Představíme si umělce, kteří Masaryka portrétovali, i jeho osobní preference.

Ivan Meštrović, v tisku označovaný za prezidentova přítele, Masaryka portrétoval v Lánech roku 1923 a vyobrazení z této události se objevilo na stránkách několika časopisů. Pod protektorátem prezidenta republiky T. G. Masaryka se přesně za deset let uskutečnila souborná Meštrovićova výstava v Letohrádku královny Anny (Belveder) na Hradčanech.

Mgr. et Mgr. Markéta Ježková, Ph.D. studovala francouzštinu, estetiku a dějiny umění na FF UK. Od roku 2019 je vědeckou pracovnicí ÚDU AV ČR se zaměřením na sběratelství 16. a počátku 20. století. Je spoluautorkou publikací o TGM a umění (Tož to kupte. TGM a sbírka umění pro Pražský hrad, Praha 2018).

Pohled do expozice Ivan Meštrović, sochař a světoobčan. Foto Tomáš Souček

Ondřej Vojtěchovský: Ivan Meštrović v kontextu historie 20. století / přednáška

Adresa
GHMP Knihovna
Mariánské náměstí 98/1
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova má bezbariérový přístup.

zdarma ke vstupence na výstavu

Sochař Ivan Meštrović byl nejen uměleckou, ale i politicky angažovanou osobností. Své umění vždy úzce spojoval se svým světonázorem a politickým přesvědčením. V mládí se intenzivně zapojil do hnutí za jihoslovanskou národní jednotu, za první světové války se v exilu zasazoval za vznik jednotného jihoslovanského státu. V meziválečném období své dílo poskytoval pro propagaci Jugoslávie v zahraničí a utvářel výtvarnými prostředky státní ideologii. Přestože udržoval blízký vztah s královským dvorem, vyjadřoval vůči politickým poměrům v zemi kritický postoj. Po vypuknutí druhé světové války se jeho kritický pohled na Jugoslávii a možnost společného soužití Chorvatů a Srbů v jednom státě dále prohluboval. V přednášce budeme sledovat jeho aktivity a vývoj jeho názorů i po odchodu do Spojených států, kde v emigraci prožil závěrečnou část svého života.

PhDr. Ondřej Vojtěchovský, Ph.D., je odborným asistentem Ústavu světových dějin FF UK a vědeckým pracovníkem Ústavu pro studium totalitních režimů. Zabývá se zejména dějinami jihoslovanského prostoru ve 20. století a dějinami česko-jihoslovanských vztahů. Mezi další oblasti jeho zájmu patří dějiny Československa po roce 1945, dějiny komunistického hnutí v mezinárodní perspektivě a vztah moderní české společnosti k cizincům a imigrantům.

Ivan Meštrović, Job, 1946, bronz, Muzeji Ivana Meštrovića – Galerija Meštrović. Foto Zoran Alajbeg, Fototeka Galerije Meštrović, Split

Janáčkovo Brno v době Rodinovy návštěvy Moravy na začátku 20. století / přednáška Miloše Štědroně

Adresa
GHMP Dům fotografie
Revoluční 1006/5
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova má bezbariérový přístup (výtah – volejte na pokladnu T (+420) 702 283 922).

Zdarma ke vstupence na výstavu

Přednáška Miloše Štědroně, hudebního skladatele, vědce a pedagoga.

Amerika je nejlepší zemí světa. Ale myslí si to jen Američané / přednáška Jany Bömerové

Adresa
GHMP Zvon
Staroměstské náměstí 605/13
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova nemá bezbariérový přístup.

Zdarma ke vstupence na výstavu

Jana Bömerová, galeristka, kurátorka, zakladatelka galerie Leica pojmenovala svou komentovanou prohlídku Amerika je nejlepší zemí světa. Ale myslí si to jen Američané. Jana Bömerová se před patnácti lety odstěhovala na ostrov Kauai, kde dále provozovala galerii a kde se mimo jiné setkala s Johnem Wehrheimem.

John Wehrheim, Beach Volley Ball

GHMP a Qartal uvádí: For Our Ears Only / Hudba sekt, kultů, komunit a tajných společenství

Adresa
GHMP Zvon
Staroměstské náměstí 605/13
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova nemá bezbariérový přístup.

koncertní sál

zdarma se vstupenkou na výstavu

Audiovizuální večer hudebního kritika Pavla Klusáka rozšiřuje téma výstavy John Wehrheim – Paradise Lost a rekapituluje hudební příběhy uzavřených společenství. Kapely a nahrávky tu neměly ambici proslavit se, po čase se však mnohdy staly součástí pop-kulturních dějin.

Martin Valenta o hnutí hippies / přednáška

Adresa
GHMP Zvon
Staroměstské náměstí 605/13
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Budova nemá bezbariérový přístup.

koncertní sál

zdarma ke vstupence na výstavu

Martin Valenta je historik; zabývá se středoevropskými dějinami 20. století se zaměřením na fenomén poválečných subkultur. Je autorem několika monografií a řady odborných studií. Jako spoluautor se podílel s Františkem Stárkem na knize Podzemní symfonie Plastic People. Působí jako odborný pracovník v Ústavu pro studium totalitních režimů a jako pedagog na Karlově univerzitě.

John Wehrheim, Bok, Jeannie, Gary