Vystoupení předních českých a mezinárodních performerů a performerek, studentstva a dobrovolnictva. Skrze vlastní těla interpretují historická i současná fakta o queer osobách a dílech v dějinách umění
Liquid Queer Memoria je performativní studií možnosti tekutosti tedy průběhovosti pomníku, jež se zabývá historií queer kultury.
Queer historie či herstorie se skládá z množství životních příběhů a uměleckých děl. Tyto příběhy tvoří vrstvy, jejichž význam se neustále proměňuje vlivem změn paradigmatu a chcete-li třeba i změn klimatu.
Performující umělci a umělkyně
Tomáš Samek, Tomáš Ruller, Vladimír Havlík, Jana Orlová, Ondřej Macl, Kateřina Olivová, David Helán, Miloš Šejn, Jolana Šturmová, Anna Kroupová, Michal Durda, Katarina Mamchur (UA), Sonya The Moon, Paulina Masenina, Viktor Fuček (SK), Saydie Vell, Alice Anna Červinková, Matěj Pšenička, Hana Magdoňová, Darina Alster, Martin Kámen, Martin Pondělíček, Rémi Diligent (FR), Oskar Noel Sara, Eve Miller (GBR), Tomáš Lorenc, Karel Vladyka a Mojmír Pukl
Kurátorka
Jitka Hlaváčková
Technické řešení zúčastněné dokumentace a videoinstalace
Michal Kindernay, Pavel Havrda
Autoři projektu
Darina Alster a Martin Kámen
Vernisáž výstavy Tomáš Roček: Nejisté kartografie a zvuková performance (Jan Burian, Polina Khatsenka a Jan Krombholz)
Adresa
Galerie Vltavská
kaskády u vestibulu metra Vltavská
Vernisáž výstavy proběhne 13. července od 19 hodin v prostorách kolem metra C Vltavská.
Vizuální část výstavy se rozrůstá v performativni site-specific audio intervence
Objevená spojení / Concrete joints / Jan Burian, Polina Khatsenka, Jan Krombholz
Ve své zvukové performanci členové uskupení phonon~ bezprostředně reagují na dílo Tomáše Ročka a mapují jeho vztah k lokalitě stanice Vltavská. V této členité a rozmanité části veřejného prostoru Prahy se potkávají všechny možné druhy tepu: veřejná doprava, dálnice, lidské hlasy a městská divočina. Hráči se citlivě napojují na prostor a rozeznívají jej. Kromě zvukového pole, které aktivně vstupuje do okolního prostředí a dotváří ho, je toto znění i neverbální komunikací mezi tvůrci, objektem a zvukem.
Taneční dialog mezi vystavenými díly výtvarné umělkyně Jitky Svobodové a tanečnicí Terezou Ondrovou
Adresa
GHMP Knihovna
Mariánské náměstí 98/1
110 00 Praha 1 – Staré Město Mapa
Tereza Ondrová po absolvování oboru taneční pedagogika na HAMU založila v roce 2004 spolek VerTeDance, ve kterém vzniklo přes 20 tanečních inscenací. Za několik let existence tato taneční skupina spolupracovala s množstvím výrazných tanečních osobností české i zahraniční scény a soubor je držitelem mnoha ocenění. Od roku 2016 spolupracuje také s divadelní a filmovou režisérkou Petrou Tejnorovou, se kterou založili platformu Temporary collective. Jedním z projektů, který vznikl v produkci této platformy, je Insectum in Prague (2022), část jeho příprav probíhala také v Zámku Troja. Tereza Ondrová se dále spolu s Tancem Praha a Galerií hlavního města Prahy podílela na výzkumném projektu Dancing Museums (2018–2021), který podporuje dlouhodobé spolupráce mezi tanečními organizacemi, muzei či galeriemi a veřejností, respektive místními komunitami, a rozvíjí inspirativní a dlouhotrvající umělecké a kulturní programy.
Light Underground IV – Next Room
Adresa
GHMP Zvon
Staroměstské náměstí 605/13
110 00 Praha 1 – Staré Město Mapa
Projekt Light Underground, jehož cílem je oživit sklepení Domu U Kamenného zvonu hudbou, pohybem a světlem, pokračuje i v letošním roce. Ženské trio – hudebnice Sára Vondrášková, tanečnice a choreografka Markéta Vacovská a multimediální umělkyně Mária Júdová – ve své pohybově zvukové performanci NEXT ROOM reflektuje extrémní podoby civilizační zábavy spolu s brutalitou a tenzí současného světa.
//Vcera jsem videla nejake krute fotky a moje reakce byla nulova. Uvedomila jsem si to az zpetne. Jako kdybych se divala na fotku kapučína. Jsem nekdy tak emocne vyprazdnena, ze uz me nic nedojima. A pritom porad doufam, ze jednou zaziju nehu vesmiru//
//Ano, dost možná jsme se zbláznily. Vzájemně se přesvědčujeme, že svět kolem nás je něžnej a jemnej a že se nad ním společně můžeme dojímat. Ok, je to akt šílenství. A důvěry. Snad. Věříme v křehkost těla a v sílu hlasu a naopak, a obrazem se noříme do sebe. A touhle formou pak chápeme a interpretujeme svět kolem nás a hledáme strategie k přežití//
//Možná, že nám slova nikdy tak úplně nestačily, i když to skvěle předstíráme//
//Co kdybychom se jednou zastavili a jen tak byli. Co by se pak stalo? Kdyby zmizel prostor a čas a všechny kontury, linie, hrany, body, tvary, gesta. Jak by se naše tělo pohybovalo?//
Kurátorka:
Sandra Baborovská Účinkují:
Sára Vondrášková, Markéta Vacovská, Mária Júdová
Sára Vondrášková (Never Sol) vydala dvě studiová alba Chamaleo (2018) a Under Quiet (2013). V roce 2014 bylo její debutové album vydáno v celosvětové reedici německým experimentálním labelem Denovali Records. V posledních letech se zúčastnila prestižní Red Bull Music Academy v Tokiu, absolvovala letní kurz hudební produkce na Columbia University NY, koncertuje s elektro-akustickým projetkem Tomáše Dvořáka FLOEX a věnuje se skladbě a sound designu pro současné taneční performance a představení (Spitfire Company, Markéta Vacovská, TYhle, Dot 504). Poslední tři roky je také moderátorkou ČRo Vltava. Má za sebou koncerty na Eurosonic Noorderslag 2018, Electronic Music Festival EMAF Tokyo, Knockdown Centre New York, Pohoda Festival, Colours of Ostrava, Stodola Warsaw, Denovali Festival, Haldern Pop Festival a dalších.
Markéta Vacovská je česká choreografka, tanečnice a performerka působící v Praze a v Plzni. Vystudovala obor Nonverbální divadlo na Akademii múzických umění v Praze. Od roku 2009 je členkou mezinárodně uznávaného souboru Spitfire Company, s nímž vytvořila přes desítku inscenací jako interpret a/nebo choreograf. Za inscenaci One Step Before the Fall, která vznikla v její choreografii pod hlavičkou Spitfire Company spolu s režisérem Petrem Boháčem a hudebnicí Lenkou Dusilovou, obdržela mnohá tuzemská a zahraniční ocenění, například titul Tanečnice roku v rámci festivalu Česká taneční platforma, The Herald Angel Award (Edinburgh Fringe), cenu Divadelních novin a cenu Next Wave za choreografii, prestižní Aerowaves Priority Companies 2014 a širší nominaci na cenu Thálie. Za svůj autorský projekt Odloučení, který vznikl z potřeby autorky mluvit o tabuizovaném tématu úmrtí dítěte, získala spolu s hudebnicí Sárou Vondráškovou ocenění v rámci festivalu Česká taneční platforma za výjimečný počin a interpretaci a širší nominaci na Cenu Thálie 2022. Jako performerka a choreografka spolupracovala s mnoha dalšími českými uskupeními, jako mj. Divadlo Kolonie, Studio Hrdinů, Tantehorse, Cirkus Mlejn, Cirkus TeTy či plzeňští Žongléros ansámbl. Její choreografickou a tělesnou práci definuje silná emoční a fyzická výpověď. Lidské tělo vnímá jako nekonečnou krajinu, kde se setkává abstraktní s figurativním, reálné s imaginativním, intimní s performativním.
Mária Júdová je vizuální umělkyně, která už přes deset let zkoumá kreativní potenciál nových technologií. Zaměřuje se zejména na střet digitálního a performativního umění a její tvorba zahrnuje interaktivní instalace, umělecké zážitky ve virtuální realitě nebo audiovizuální představení. Studovala digitální média na Akademii umění (SK) a v Centru audiovizuálních studií (CZ). Spolupracovala s renomovanými soubory jako je Choreographic Coding Lab (DE), Rambert Contemporary Dance Company v Londýně (UK) či Yamaguchi Center for Arts and Media (JP). Svá díla prezentovala například v rámci Sonar Hong Kong (CHN), Laboratorio Arte Alameda (MX), Japan Media Arts Festival (JP), Immersive Expressions of Siggraph (NY), Athens Digital Arts Festival (GR), Sensorium (SK), Berlin Atonal (DE) aj. Získala také různá ocenění např. na Japan Media Arts Festival (JP), B3 Biennale (DE), Nexon Computer Museum (Korea) a Zealous (UK).
Zveme vás na pomalou „site-specific“ performanci Antonína Brindy, inspirovanou Císařským ostrovem. Jde o součást autorova dlouhodobého uměleckého výzkumu zaměřeného na artikulaci veřejného prostoru (především městských periferií a dopravní infrastruktury měst) formou performativní akce.
Akce je součást programu výstavního projektu „Dotkni se řeky“ o Trojské kotlině.
Začátek na mostě vedoucí ze Stromovky na Císařský ostrov zde (50.11096 14.41795).
Antonín Brinda je český umělec v současné době žijící v Praze. Pracuje v médiích performance-, urban-, walking- či body-artu. Vytváří minimalistické, konceptuální práce prostřednictvím kterých ohledává oblasti jako jsou urbanismus, dopravní infrastruktura, politická geografie nebo mezinárodní mobilita. Aby vybalancoval vážnější témata věnuje se také osobnějším performancím. Vystudoval různé umělecké a umělecko-teoretické obory v ČR a zahraničí. Vyjma umělecké činnosti je také organizátor/kurátor uměleckých událostí a festivalů. www.antoninbrinda.com
Antonín Brinda: Walking On the Highway (3/2021, Istanbul)
Florin Flueras: Odesnění / performance
Adresa
GHMP Knihovna
Mariánské náměstí 98/1
110 00 Praha 1 – Staré Město Mapa
V sobotu 23. 7. 2022 bude v Galerii hlavního města Prahy probíhat participativní performance umělce Florina Fluerase. Odesnění lze jednoduše popsat jako neutuchající praxi probouzení se do umění. Cílem autorova pozvání pro návštěvnice a návštěvníky není snění nebo probouzení se do potěšení umění, tělesných vjemů a dalších stimulací světa – spíše zdůrazňuje hodnotu toho, když napůl spíme.
Florin Flueras: Nezážitky / performance
Adresa
GHMP Knihovna
Mariánské náměstí 98/1
110 00 Praha 1 – Staré Město Mapa
Zatímco většina lidí má v galerii zážitky, někteří mohou prožít i Nezážitky.
Nezážitky, performance umělce Florina Fluerase, přinášejí do „nevhodného“ kontextu galerie chování, které bychom zde nečekali. Nezážitky jsou aktivovány účinkujícími, kteří mění své chování a nálady, ztvárňují a zkreslují rozličné emoce. Někdy se zdá, že jejich chování reaguje na prostor, jiné lidi, objekty nebo na sdílené předpoklady či konvence.
Účinkují: Eliza Trefas, Martina Piazzi, Florin Flueras
Performance Nezážitky můžete zažít v náhodné časy v průběhu vernisáže a otevíracích hodin galerie a také v 16 hodin ve dnech 21. a 23. července 2022.
Florin Flueras
Florin Flueras: Nezážitky / performance
Adresa
GHMP Knihovna
Mariánské náměstí 98/1
110 00 Praha 1 – Staré Město Mapa
Zatímco většina lidí má v galerii zážitky, někteří mohou prožít i Nezážitky.
Nezážitky, performance umělce Florina Fluerase, přinášejí do „nevhodného“ kontextu galerie chování, které bychom zde nečekali. Nezážitky jsou aktivovány účinkujícími, kteří mění své chování a nálady, ztvárňují a zkreslují rozličné emoce. Někdy se zdá, že jejich chování reaguje na prostor, jiné lidi, objekty nebo na sdílené předpoklady či konvence.
Účinkují: Eliza Trefas, Martina Piazzi, Florin Flueras
Performance Nezážitky můžete zažít v náhodné časy v průběhu vernisáže a otevíracích hodin galerie a také v 16 hodin ve dnech 21. a 23. července 2022.
Florin Flueras
Jeden den v životě hmyzu – Workshop in action /v rámci festivalu Tanec Praha/
Veřejná prezentace venkovního workshopu v zahradách Trojského zámku GHMP
Cítíte se někdy jako hmyz? Zažili jste někdy tenhle pocit? Jste malí, ale plní síly. Malí, ale rychlí. Malí, ale neskutečně barevní. Malí, ale plní lásky a vášně.
Pojďme spolu prozkoumat sílu hmyzu! Mohou se lidé inspirovat krásou hmyzu? Pro hmyz je zásadní komunita. Může se tato síla a hodnota stát i naší silou a hodnotou?
Workshop je pro jednotlivce, páry, skupiny lidí, rodiny s dětmi, kteří mají rádi pohyb a tanec, zažívají občas podobné pocity jako hmyz nebo se někdy cítí jako hmyz. Workshop povede tanečnice Tereza Ondrová a hosté. Tento workshop in action, který je v době konání otevřený i přihlížející veřejnosti, proběhne v zahradách Trojského zámku a je součástí připravované inscenace INSECTUM in…Prague.
Autorkami projektu jsou choreografky a tanečnice Silvia Gribaudi a Tereza Ondrová. Ve své práci prolínají tanec a divadlo, vždy s důrazem na určitou formu lehkosti a ironie. Jejich choreografická strategie se zakládá na výzkumu skrze tělo, vztah s publikem a důraz na sociální rámec, v němž se inscenace či workshop odehrává. Během pandemie si choreografky kladly různé otázky: Jak by vypadal život, kdybychom se na něj podívali z perspektivy hmyzu? Může nás jiný živý tvor inspirovat natolik, že změníme vlastní život? Odpovědi na ně hledaly skrz svá vlastní těla. Jak oživit tělesnost sebeironií a tanec humorem? Jak může tanec a hra oživit vnímání našeho těla a vytvořit hravou atmosféru?
Autor
Tereza Ondrová, Silvia Gribaudi
Performeři
Tereza Ondrová & hosté
Hosté
Michaela Raisová a Fedir Kis
Výběr lokací je konzultován se zámeckou zahradnicí a laickou entomoložkou Marií Steinerovou.
Workshop pořádá Mezinárodní festival TANEC PRAHA ve spolupráci s GHMP v rámci doprovodného programu Bio Troja.
Rakouská umělecká skupina transparadiso, tvořená dvojicí Barbara Holub a Paul Rajakovics, ve spolupráci s Městskou částí Praha-Suchdol a Českou zemědělskou univerzitou připravila pro občany Suchdola, studenty i pedagogy ČZU a širokou veřejnost skupinovou uměleckou performance s názvem Společenství Internacionální. Po důkladném zvážení aktuální situace se transparadiso i GHMP shodly na přesunutí termínu závěrečné umělecké intervence projektu z plánovaného termínu 23. března 2022 na neurčito.
Myšlenky, které stojí za vznikem performance, však zůstávají aktuální, a to ve stále narůstající míře. Koncepce dlouho připravované akce spočívala v podpoře idejí vzájemnosti, sousedství, spolupráce a komunikace. V hodnotách, které jsou nadčasové, ale zároveň v mimořádné míře nabývají na aktuálnosti v současné chvíli, kdy válečné okolnosti postavily všechny naše činnosti do zcela nové perspektivy. Schopnost soužití a tolerance, stejně jako ochota ke vzájemné podpoře a spolupráci se ukazuje jako klíčová nejen pro kvalitu našich životů, ale pro přežití samotné.
Projekt Společenství ‘Internacionální’ vznikl na základě umělecké výzvy Galerie hlavního města Prahy, programu Umění pro město/TriangulUM k vytvoření dočasného uměleckého díla do veřejného prostoru. Záměrem bylo otevřít veřejnou debatu nad problematikou komunikace České zemědělské univerzity a MČ Praha-Suchdol, které zde, ve vzájemném respektu, ale bez viditelného propojení, sídlí v těsném sousedství už sedmdesát let.
Po sérii setkání a důkladném průzkumu zhodnotili zahraniční autoři situaci jako mimořádně zajímavou a inspirativní z hlediska sociálních i prostorových (urbanistických) vztahů. Výsledkem byl projekt umělecké performance s účastí zástupců z obou komunit (MČ i ČZU) a přizvaných umělců. Během společného alegorického průvodu od suchdolské radnice k rektorátu ČZU a zpět měly být symbolicky překonávány fyzické překážky, které v této cestě stojí, a zaznít příspěvky občanského i uměleckého charakteru. Čelo průvodu měla podle plánu tvořit skupina přizvaných účastníků s tzv. „Blanket of Knowledge“ – širokým pásem látky, do něhož se může „obléci“ až dvacet osob. Chůze a překonávání překážek s tímto „kolektivním tělem“ vyžadují vzhledem k těsnému spojení textilním objektem velkou vzájemnou koordinaci a spolupráci všech zúčastněných – v symbolickém kontrastu k běžnému jednání ve prospěch individuálních zájmů.
Umělce inspirovala metaforická situace dvou suchdolských náměstí spojených ulicí s nadčasově symbolickým názvem „Internacionální“ k uskutečnění „oslavy vzájemnosti”. Cílem bylo otevřít otázky typu: Co symbolizuje plný a neúplný kruh obou suchdolských náměstí? Může neúplný kruh před ČZU otevřít prostor pro dosud neplánované vize k propojení obou oblastí a komunit? Jak by bylo možné tyto vize podpořit a snažit se o jejich vyjádření v reálném prostoru?
V anglické verzi názvu celé intervence je výraz „together-hoods“ slovní hříčkou, která pracuje s anglickými výrazy pro „společně“ a „kapuce“. Proto jsou také idea a forma ústředního uměleckého objektu „Blanket of Knowledge“ založeny na společném sdílení, jednání a látka je symbolicky opatřena dvaceti kapucemi, odkazujícími na skryté vědění, které se v komunitě nutně nachází. Myšlenku propojení skupiny lidí s určitým společným záměrem do jednoho „kolektivního těla” realizovala například už v roce 1968 v ulicích v Rio de Janeira brazilská umělkyně Lygia Pape. Její zásadní dílo „Divider“, jehož ústředním motivem byl podobně navržený látkový objekt, bylo později několikrát re-performováno v různých politických a společenských kontextech (např. v Hongkongu, 2013). Dílo „Divider“, postavené na procesu sdílené zkušenosti, ale také náhodě, improvizaci a experimentu, ukazuje jednu z možností, jak si lze osvojit téměř libovolný veřejný prostor, jak vnést do městského života tvůrčí změnu i jak narušit rozhraní mezi uměním a divákem. Skupina transparadiso navrhla oproti tomu svou „Blanket of Knowledge“ pro konkrétní místo a kontext v zájmu vytvoření prostoru pro společné jednání ve smyslu překračování hranic ve fyzickém významu, ale i metaforickém smyslu utopických vizí společného soužití.
V osobní rovině také obě díla pracují s ambivalentními emocemi, které prožíváme, když se rozhodujeme mezi individualismem / osobním komfortem a solidaritou s kolektivními zájmy prostřednictvím sdílených činností. Zejména tato kvalita nabývá na aktuálnosti tváří v tvář současnému kontextu politické a humanitární krize způsobené ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Pohledem na aktuální dění v dotčeném prostoru lze dnes konstatovat, že idea performance Společenství internacionální se tomto kritickém okamžiku naplňuje a realizuje sama od sebe – a to nikoliv v uměleckém kontextu, ale v reálném životě. V obdivuhodné míře se dnes rozvíjí spolupráce České zemědělské univerzity, která zajišťuje ubytování a další péči o stovky ukrajinských žen a dětí, zatímco MČ Praha-Suchdol se podílí na jejich stravování a zajištění školní docházky. V děsivých kulisách nepředstavitelně kruté reality dochází k naplnění idejí vzájemnosti v míře, jakou si v běžném životě nikdo z nás nedokázal představit. Přejme si, abychom se k původní ideji měli příležitost vrátit, a zhodnotit energii, vloženou do ní zahraničními umělci a místním realizačním týmem, a to v době, kdy se naše myšlenky opět vrátí k nádherně všedním starostem i radostem. Přejme si společně, aby tato chvíle nastala co nejdříve.
transparadiso je transdisciplinární kolektiv založený umělkyní Barbarou Holub a architektem Paulem Rajakovicsem v roce 1999. Realizuje projekty mezi uměním, uměleckými městskými intervencemi, architekturou a urbanismem. Umělecká dvojice na této škále svého zájmu zkoumá a rozvíjí (ale také vyučuje a publikuje) umělecké strategie pro „direct urbanism“ – autorský směr sociálně angažovaného, procesuálně zaměřeného městského plánování. Ve svých projektech, výstavách i městských intervencích se transparadiso zabývá aktuálními společenskými a městskými problémy, zejména pak hledáním sdílených hodnot společného života. Vytváří performativní situace podněcující obyvatele města k činnosti, k navrácení obyvatele města k činnosti, k navrácení odpovědnosti jednotlivci a k řešení dichotomie osobních zájmů a společného blaha. Barbara Holub a Paul Rajakovics obdrželi rakouskou národní cenu za umění za rok 2018, dále Urban Design Prize (2006) a řadu dalších ocenění. Barbara Holub byla také prezidentkou Secession Vienna (2006–2007) a členkou výboru Kunst im öffentlichen Raum Niederösterreich (2005–2007).
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
