Vernisáž výstavy Tomáš Roček: Nejisté kartografie a zvuková performance (Jan Burian, Polina Khatsenka a Jan Krombholz)

Vernisáž výstavy proběhne 13. července od 19 hodin v prostorách kolem metra C Vltavská.

Vizuální část výstavy se rozrůstá v performativni site-specific audio intervence

Objevená spojení / Concrete joints / Jan Burian, Polina Khatsenka, Jan Krombholz

Ve své zvukové performanci členové uskupení phonon~ bezprostředně reagují na dílo Tomáše Ročka a mapují jeho vztah k lokalitě stanice Vltavská. V této členité a rozmanité části veřejného prostoru Prahy se potkávají všechny možné druhy tepu: veřejná doprava, dálnice, lidské hlasy a městská divočina. Hráči se citlivě napojují na prostor a rozeznívají jej. Kromě zvukového pole, které aktivně vstupuje do okolního prostředí a dotváří ho, je toto znění i neverbální komunikací mezi tvůrci, objektem a zvukem.

Taneční dialog mezi vystavenými díly výtvarné umělkyně Jitky Svobodové a tanečnicí Terezou Ondrovou

Tereza Ondrová po absolvování oboru taneční pedagogika na HAMU založila v roce 2004 spolek VerTeDance, ve kterém vzniklo přes 20 tanečních inscenací. Za několik let existence tato taneční skupina spolupracovala s množstvím výrazných tanečních osobností české i zahraniční scény a soubor je držitelem mnoha ocenění. Od roku 2016 spolupracuje také s divadelní a filmovou režisérkou Petrou Tejnorovou, se kterou založili platformu Temporary collective. Jedním z projektů, který vznikl v produkci této platformy, je Insectum in Prague (2022), část jeho příprav probíhala také v Zámku Troja. Tereza Ondrová se dále spolu s Tancem Praha a Galerií hlavního města Prahy podílela na výzkumném projektu Dancing Museums (2018–2021), který podporuje dlouhodobé spolupráce mezi tanečními organizacemi, muzei či galeriemi a veřejností, respektive místními komunitami, a rozvíjí inspirativní a dlouhotrvající umělecké a kulturní programy.

Light Underground IV – Next Room

Projekt Light Underground, jehož cílem je oživit sklepení Domu U Kamenného zvonu hudbou, pohybem a světlem, pokračuje i v letošním roce. Ženské trio – hudebnice Sára Vondrášková, tanečnice a choreografka Markéta Vacovská a multimediální umělkyně Mária Júdová – ve své pohybově zvukové performanci NEXT ROOM reflektuje extrémní podoby civilizační zábavy spolu s brutalitou a tenzí současného světa.

//Vcera jsem videla nejake krute fotky a moje reakce byla nulova. Uvedomila jsem si to az zpetne. Jako kdybych se divala na fotku kapučína. Jsem nekdy tak emocne vyprazdnena, ze uz me nic nedojima. A pritom porad doufam, ze jednou zaziju nehu vesmiru//

//Ano, dost možná jsme se zbláznily. Vzájemně se přesvědčujeme, že svět kolem nás je něžnej a jemnej a že se nad ním společně můžeme dojímat. Ok, je to akt šílenství. A důvěry. Snad. Věříme v křehkost těla a v sílu hlasu a naopak, a obrazem se noříme do sebe. A touhle formou pak chápeme a interpretujeme svět kolem nás a hledáme strategie k přežití//

//Možná, že nám slova nikdy tak úplně nestačily, i když to skvěle předstíráme//

//Co kdybychom se jednou zastavili a jen tak byli. Co by se pak stalo? Kdyby zmizel prostor a čas a všechny kontury, linie, hrany, body, tvary, gesta. Jak by se naše tělo pohybovalo?//

Kurátorka: 
Sandra Baborovská
Účinkují:
Sára Vondrášková, Markéta Vacovská, Mária Júdová

Antonín Brinda / performance

Zveme vás na pomalou „site-specific“ performanci Antonína Brindy, inspirovanou Císařským ostrovem. Jde o součást autorova dlouhodobého uměleckého výzkumu zaměřeného na artikulaci veřejného prostoru (především městských periferií a dopravní infrastruktury měst) formou performativní akce.

Akce je součást programu výstavního projektu „Dotkni se řeky“ o Trojské kotlině.

Začátek na mostě vedoucí ze Stromovky na Císařský ostrov zde (50.11096 14.41795).

Antonín Brinda je český umělec v současné době žijící v Praze. Pracuje v médiích performance-, urban-, walking- či body-artu. Vytváří minimalistické, konceptuální práce prostřednictvím kterých ohledává oblasti jako jsou urbanismus, dopravní infrastruktura, politická geografie nebo mezinárodní mobilita. Aby vybalancoval vážnější témata věnuje se také osobnějším performancím. Vystudoval různé umělecké a umělecko-teoretické obory v ČR a zahraničí. Vyjma umělecké činnosti je také organizátor/kurátor uměleckých událostí a festivalů.
www.antoninbrinda.com

Florin Flueras: Odesnění / performance

V sobotu 23. 7. 2022 bude v Galerii hlavního města Prahy probíhat participativní performance umělce Florina Fluerase. Odesnění lze jednoduše popsat jako neutuchající praxi probouzení se do umění. Cílem autorova pozvání pro návštěvnice a návštěvníky není snění nebo probouzení se do potěšení umění, tělesných vjemů a dalších stimulací světa – spíše zdůrazňuje hodnotu toho, když napůl spíme.

Florin Flueras: Nezážitky / performance

Zatímco většina lidí má v galerii zážitky, někteří mohou prožít i Nezážitky.

Nezážitky, performance umělce Florina Fluerase, přinášejí do „nevhodného“ kontextu galerie chování, které bychom zde nečekali. Nezážitky jsou aktivovány účinkujícími, kteří mění své chování a nálady, ztvárňují a zkreslují rozličné emoce. Někdy se zdá, že jejich chování reaguje na prostor, jiné lidi, objekty nebo na sdílené předpoklady či konvence.

Účinkují: Eliza Trefas, Martina Piazzi, Florin Flueras

Performance Nezážitky můžete zažít v náhodné časy v průběhu vernisáže a otevíracích hodin galerie a také v 16 hodin ve dnech 21. a 23. července 2022.

Florin Flueras: Nezážitky / performance

Zatímco většina lidí má v galerii zážitky, někteří mohou prožít i Nezážitky.

Nezážitky, performance umělce Florina Fluerase, přinášejí do „nevhodného“ kontextu galerie chování, které bychom zde nečekali. Nezážitky jsou aktivovány účinkujícími, kteří mění své chování a nálady, ztvárňují a zkreslují rozličné emoce. Někdy se zdá, že jejich chování reaguje na prostor, jiné lidi, objekty nebo na sdílené předpoklady či konvence.

Účinkují: Eliza Trefas, Martina Piazzi, Florin Flueras

Performance Nezážitky můžete zažít v náhodné časy v průběhu vernisáže a otevíracích hodin galerie a také v 16 hodin ve dnech 21. a 23. července 2022.

Jeden den v životě hmyzu – Workshop in action /v rámci festivalu Tanec Praha/

Veřejná prezentace venkovního workshopu v zahradách Trojského zámku GHMP

Cítíte se někdy jako hmyz?
Zažili jste někdy tenhle pocit?
Jste malí, ale plní síly.
Malí, ale rychlí.
Malí, ale neskutečně barevní.
Malí, ale plní lásky a vášně.

Pojďme spolu prozkoumat sílu hmyzu!
Mohou se lidé inspirovat krásou hmyzu?
Pro hmyz je zásadní komunita.
Může se tato síla a hodnota stát i naší silou a hodnotou?

Workshop je pro jednotlivce, páry, skupiny lidí, rodiny s dětmi, kteří mají rádi pohyb a tanec, zažívají občas podobné pocity jako hmyz nebo se někdy cítí jako hmyz. Workshop povede tanečnice Tereza Ondrová a hosté. Tento workshop in action, který je v době konání otevřený i přihlížející veřejnosti, proběhne v zahradách Trojského zámku a je součástí připravované inscenace INSECTUM in…Prague.

Autorkami projektu jsou choreografky a tanečnice Silvia Gribaudi a Tereza Ondrová. Ve své práci prolínají tanec a divadlo, vždy s důrazem na určitou formu lehkosti a ironie. Jejich choreografická strategie se zakládá na výzkumu skrze tělo, vztah s publikem a důraz na sociální rámec, v němž se inscenace či workshop odehrává. Během pandemie si choreografky kladly různé otázky: Jak by vypadal život, kdybychom se na něj podívali z perspektivy hmyzu? Může nás jiný živý tvor inspirovat natolik, že změníme vlastní život? Odpovědi na ně hledaly skrz svá vlastní těla. Jak oživit tělesnost sebeironií a tanec humorem? Jak může tanec a hra oživit vnímání našeho těla a vytvořit hravou atmosféru?

Autor
Tereza Ondrová, Silvia Gribaudi

Performeři
Tereza Ondrová & hosté

Hosté
Michaela Raisová a Fedir Kis

Výběr lokací je konzultován se zámeckou zahradnicí a laickou entomoložkou Marií Steinerovou.

 

Workshop pořádá Mezinárodní festival TANEC PRAHA ve spolupráci s  GHMP v rámci doprovodného programu Bio Troja.

Chcete-li být aktivními účastníky workshopu, zaregistrujte se do 25. května 2022 zde

transparadiso: Společenství internacionální

Rakouská umělecká skupina transparadiso, tvořená dvojicí Barbara Holub a Paul Rajakovics, ve spolupráci s Městskou částí Praha-Suchdol a Českou zemědělskou univerzitou připravila pro občany Suchdola, studenty i pedagogy ČZU a širokou veřejnost skupinovou uměleckou performance s názvem Společenství Internacionální. Po důkladném zvážení aktuální situace se transparadiso i GHMP shodly na přesunutí termínu závěrečné umělecké intervence projektu z plánovaného termínu 23. března 2022 na neurčito.

Myšlenky, které stojí za vznikem performance, však zůstávají aktuální, a to ve stále narůstající míře. Koncepce dlouho připravované akce spočívala v podpoře idejí vzájemnosti, sousedství, spolupráce a komunikace. V hodnotách, které jsou nadčasové, ale zároveň v mimořádné míře nabývají na aktuálnosti v současné chvíli, kdy válečné okolnosti postavily všechny naše činnosti do zcela nové perspektivy. Schopnost soužití a tolerance, stejně jako ochota ke vzájemné podpoře a spolupráci se ukazuje jako klíčová nejen pro kvalitu našich životů, ale pro přežití samotné.

Projekt Společenství ‘Internacionální’ vznikl na základě umělecké výzvy Galerie hlavního města Prahy, programu Umění pro město/TriangulUM k vytvoření dočasného uměleckého díla do veřejného prostoru. Záměrem bylo otevřít veřejnou debatu nad problematikou komunikace České zemědělské univerzity a MČ Praha-Suchdol, které zde, ve vzájemném respektu, ale bez viditelného propojení, sídlí v těsném sousedství už sedmdesát let.

Po sérii setkání a důkladném průzkumu zhodnotili zahraniční autoři situaci jako mimořádně zajímavou a inspirativní z hlediska sociálních i prostorových (urbanistických) vztahů. Výsledkem byl projekt umělecké performance s účastí zástupců z obou komunit (MČ i ČZU) a přizvaných umělců. Během společného alegorického průvodu od suchdolské radnice k rektorátu ČZU a zpět měly být symbolicky překonávány fyzické překážky, které v této cestě stojí, a zaznít příspěvky občanského i uměleckého charakteru. Čelo průvodu měla podle plánu tvořit skupina přizvaných účastníků s tzv. „Blanket of Knowledge“ – širokým pásem látky, do něhož se může „obléci“ až dvacet osob. Chůze a překonávání překážek s tímto „kolektivním tělem“ vyžadují vzhledem k těsnému spojení textilním objektem velkou vzájemnou koordinaci a spolupráci všech zúčastněných – v symbolickém kontrastu k běžnému jednání ve prospěch individuálních zájmů.

Umělce inspirovala metaforická situace dvou suchdolských náměstí spojených ulicí s nadčasově symbolickým názvem „Internacionální“ k uskutečnění „oslavy vzájemnosti”. Cílem bylo otevřít otázky typu: Co symbolizuje plný a neúplný kruh obou suchdolských náměstí? Může neúplný kruh před ČZU otevřít prostor pro dosud neplánované vize k propojení obou oblastí a komunit? Jak by bylo možné tyto vize podpořit a snažit se o jejich vyjádření v reálném prostoru?

V anglické verzi názvu celé intervence je výraz „together-hoods“ slovní hříčkou, která pracuje s anglickými výrazy pro „společně“ a „kapuce“. Proto jsou také idea a forma ústředního uměleckého objektu „Blanket of Knowledge“ založeny na společném sdílení, jednání a látka je symbolicky opatřena dvaceti kapucemi, odkazujícími na skryté vědění, které se v komunitě nutně nachází. Myšlenku propojení skupiny lidí s určitým společným záměrem do jednoho „kolektivního těla” realizovala například už v roce 1968 v ulicích v Rio de Janeira brazilská umělkyně Lygia Pape. Její zásadní dílo „Divider“, jehož ústředním motivem byl podobně navržený látkový objekt, bylo později několikrát re-performováno v různých politických a společenských kontextech (např. v Hongkongu, 2013). Dílo „Divider“, postavené na procesu sdílené zkušenosti, ale také náhodě, improvizaci a experimentu, ukazuje jednu z možností, jak si lze osvojit téměř libovolný veřejný prostor, jak vnést do městského života tvůrčí změnu i jak narušit rozhraní mezi uměním a divákem. Skupina transparadiso navrhla oproti tomu svou „Blanket of Knowledge“ pro konkrétní místo a kontext v zájmu vytvoření prostoru pro společné jednání ve smyslu překračování hranic ve fyzickém významu, ale i metaforickém smyslu utopických vizí společného soužití.

V osobní rovině také obě díla pracují s ambivalentními emocemi, které prožíváme, když se rozhodujeme mezi individualismem / osobním komfortem a solidaritou s kolektivními zájmy prostřednictvím sdílených činností. Zejména tato kvalita nabývá na aktuálnosti tváří v tvář současnému kontextu politické a humanitární krize způsobené ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Pohledem na aktuální dění v dotčeném prostoru lze dnes konstatovat, že idea performance Společenství internacionální se tomto kritickém okamžiku naplňuje a realizuje sama od sebe – a to nikoliv v uměleckém kontextu, ale v reálném životě. V obdivuhodné míře se dnes rozvíjí spolupráce České zemědělské univerzity, která zajišťuje ubytování a další péči o stovky ukrajinských žen a dětí, zatímco MČ Praha-Suchdol se podílí na jejich stravování a zajištění školní docházky. V děsivých kulisách nepředstavitelně kruté reality dochází k naplnění idejí vzájemnosti v míře, jakou si v běžném životě nikdo z nás nedokázal představit. Přejme si, abychom se k původní ideji měli příležitost vrátit, a zhodnotit energii, vloženou do ní zahraničními umělci a místním realizačním týmem, a to v době, kdy se naše myšlenky opět vrátí k nádherně všedním starostem i radostem. Přejme si společně, aby tato chvíle nastala co nejdříve.

blanket from the side_0675_1000
from above_totale_0742cr_1000
on the street_0737_1000

VJ LIPP: Digitální archiv Lipenců – dvoukanálová projekce na budovu pošty v Lipencích

Zveme vás na druhou projekci na budovu pošty v Lipencích novomediální umělkyně Magdaleny Kašparové, při které ožije na stěnách budovy České pošty video-koláž, složená z historických i současných fotografií, videí, záznamů z kronik a dalších materiálů, jež se úzce pojí s historií i současností Lipenců.

Autorka mapuje nejen překotný rozvoj lokality, ale také způsob užívání médií v průběhu času. Formou video-koláže s četnými záměrnými chybami v obraze (tzv. glitch) tak komponuje „novou paměť“ obce a jejích obyvatel. Prolínají se zde různé časové roviny, obrazové materiály a mediální artefakty, jako jsou zapomenuté analogové fotografie, útržky digitalizovaných filmových pásů, nahrávky ze smartphonů nebo 3D skeny objektů spjatých s místem.

Na akci bude zajištěno občerstvení.

Můžete přicházet v průběhu celé doby promítání – projekce se bude ve smyčce opakovat.

Projekt byl vybrán k realizaci v otevřené výzvě TriangulUM 2021.
Akci pořádá Galerie hlavního města Prahy v rámci programu Umění pro město a Neolokátor.

 

Více informací o akci na webu Umění pro město