Komentovaná prohlídka výstavy Margity Titlové Purpurová vertikála s kurátorkou Magdalenou Juříkovou.
Margita Titlová Ylovsky ještě jako studentka AVU (studium 1977–1983) hledala cestu k tématům a výrazu, kterým by se mohla osvobodit od stereotypů tehdejší výuky poznamenané ideologickými požadavky režimu. Zaujalo ji konceptuální umění a performance. Pro svůj průzkum zvolila konfrontaci vlastního těla s geometrickými a silovými poli v přírodě a později také v interiéru (1980–1982). Zjišťovala, co její fyzická přítomnost způsobuje v těchto vztazích. Prostřednictvím akcí, při kterých intenzivně definovala svůj stín obrysovou kresbou (1984–1985), dospěla až k monumentálním dotýkaným dílům na papíře, ve kterých využívala rtěnku (1982–1983).
Titlová Ylovsky využívá jak jednoduchých až banálních prostředků, tak také nejrůznější fyzikální principy, jako je magnetismus nebo lom světla v optickém hranolu. Do centra jejího zájmu zároveň vstupuje stále významněji světlo, které pak figuruje jako důležitý komponent mnoha instalací a nakonec i obrazů, kde spektrum přenášené na plochu odrazem je součástí i předlohou pro další malířské zpracování (1997–1999).
Vedle zcela abstraktních děl se zabývá historickou pamětí – osobní, když různými metodami reinterpretuje fotografie z rodinného archivu, nebo tuto paměť rozšiřuje a zaciluje naši pozornost k ženám, které každá svým osobitým způsobem historii tvořily.
Pracuje netradičním způsobem s fotografií, kdy na snímcích zachytává manipulovaný spektrální odraz světla, s termovizí, před níž performuje a investuje do obrazu vlastní tělesnou energii, nebo za pomoci substancí různých tepelných vlastností kreslí na zeď a zaznamenává díky termovizi kombinaci všeho, co se na scéně před kamerou děje (2008–2010).
V současnosti Titlová Ylovsky usiluje o syntézu všech metod, nyní důvěrně a poctivě odzkoušených, a pracuje s nimi s pocitem svobody a uvolněnosti, které si dopřává díky bravuře, s jakou je postupně ovládla ve prospěch svých tematických zájmů.
