The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu – tematická prohlídka pro školy

Cíl a smysl prohlídky

Edukační program k výstavě The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu nabízí žákům a studentům všech stupňů vzdělávání možnost seznámit se s jedinečným přírodním prostředím jezera Bajkal a s aktuálními ekologickými tématy, která se k němu vážou. Program vychází z vystavených děl – fotografií, videí a autorské fotoknihy – a otevírá otázky vztahu člověka a krajiny, klimatické změny a odpovědnosti za životní prostředí.

Interaktivní formou přiměřenou věku účastníků kombinuje pozorování uměleckých děl, společnou diskuzi, výtvarné a další kreativní aktivity či reflexe vlastních prožitků přímo ve výstavě. Složitější výtvarné techniky budou realizovány během specializovaných výtvarných dílen pro veřejnost (v Edukačním centru GHMP). Edukační program podporuje rozvoj vizuální gramotnosti, kritického myšlení, smyslového vnímání i schopnosti osobní reflexe a nabízí prostor pro vlastní tvůrčí reakci na témata výstavy v kontextu současného umění.

Komentovaná prohlídka Zámku Troja (en)

Komentovaná prohlídka Zámku Troja s lektorem GHMP v angličtině.

Komentovaná prohlídka Ateliéru Františka Bílka (en)

Komentovaná prohlídka Bílkovy vily s lektorem GHMP.

Prohlídka se koná v anglickém jazyce.

Komentovaná prohlídka výstavy Second Fire: Milostný dopis Bajkalu (v angličtině)

Výstava The Second Fire představuje působivý pohled na sibiřské jezero Bajkal, nejstarší, nejhlubší a objemově největší jezero na světě, které obsahuje více než 20 % světových zásob sladké vody. Autoři Gabriela Bulišová a Mark Isaac strávili rok ve východní Sibiři a vytvořili mnohostranný projekt, který klade zvláštní důraz na environmentální problémy jezera, včetně rostoucího znečištění a rychlých klimatických změn. Prostřednictvím experimentální fotografie, vícekanálových videí a jedinečně navrženého fotoknihy zachycují rozlehlost a majestátnost jezera, intimní okamžiky jeho odolných obyvatel a podivuhodná místa, stejně jako naléhavá nebezpečí, která je ohrožují.

Prohlídka s výkladem se bude konat v angličtině a povedou ji autoři výstavy Gabriela Bulišová a Mark Isaac.

Komentovaná prohlídka výstavy The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu

Jezero Bajkal je nejstarší, nejhlubší a nejobjemnější jezero na světě, které obsahuje více než 20 % světové sladké vody. Gabriela Bulišová a Mark Isaac strávili rok na východní Sibiři a vytvořili mnohostranný projekt, který klade zvláštní důraz na ekologické problémy jezera, včetně rostoucí míry znečištění a rychlé změny klimatu. Pomocí experimentálních fotografií a multikanálových videí zachycují rozlehlost a majestátnost jezera, intimní okamžiky jeho odolných obyvatel a svérázná místa a naléhavost nebezpečí, která je ohrožují.

Výstavou návštěvníky provede edukátorka GHMP.

Komentovaná prohlídka výstavy The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu

Jezero Bajkal je nejstarší, nejhlubší a nejobjemnější jezero na světě, které obsahuje více než 20 % světové sladké vody. Gabriela Bulišová a Mark Isaac strávili rok na východní Sibiři a vytvořili mnohostranný projekt, který klade zvláštní důraz na ekologické problémy jezera, včetně rostoucí míry znečištění a rychlé změny klimatu. Pomocí experimentálních fotografií a multikanálových videí zachycují rozlehlost a majestátnost jezera, intimní okamžiky jeho odolných obyvatel a svérázná místa a naléhavost nebezpečí, která je ohrožují.

Výstavou návštěvníky provede edukátorka GHMP.

Komentovaná prohlídka výstavy Labyrint: Krajina vnitřního bloudění / v rámci Zahradní slavnosti

Labyrint – struktura, bludiště, metafora. Místo, kde bloudění a hledání cíle spojují nejistota, napětí a strach, s nimiž se poutník rozhoduje, kudy dál. Každé rozhodnutí je zásadní, neboť bez Ariadnina vlákna těžko rozklíčujeme své kroky zpět. Co nás vede k rozhodnutí? Porozumění struktuře? Strach z nejistoty? Galerie hlavního města Prahy představuje letošní edici projektu Labyrint s podtitulem Krajina vnitřního bloudění, kterou nás provede kurátorka výstavy Karla Dvořák Hlaváčková.

Vystavující

Tereza Bartůňková, Veronika Homolová, Hedvika Hlaváčková, Vojtěch Hrubant, Eva Koťátková, Matouš Lipus, Eva Palčič, Klára Samcová, Dominik Styk

Akce se koná v rámci Zahradní slavnosti.

pohled do výstavy Labyrint: Krajina vnitřního bloudění, GHMP Zámek Troja, 2026. Foto Jan Kolský
pohled do výstavy Labyrint: Krajina vnitřního bloudění, GHMP Zámek Troja, 2026. Foto Jan Kolský
Tereza Bartůňková, z výstavy Hra, galerie Benedikta Rejta v Lounech. Foto Johana Němečková
Tereza Bartůňková, z výstavy Hra, galerie Benedikta Rejta v Lounech. Foto Johana Němečková
pohled do výstavy Labyrint: Krajina vnitřního bloudění, GHMP Zámek Troja, 2026. Foto Jan Kolský
pohled do výstavy Labyrint: Krajina vnitřního bloudění, GHMP Zámek Troja, 2026. Foto Jan Kolský
Eva Koťátková, The Machine for Restoring Empathy, 2019
kombinovaná technika, 4×4×6 m. Foto Sahir Ugur Eren, Istanbul Biennial, se svolením umělkyně a Hunt Kastner
Eva Koťátková, The Machine for Restoring Empathy, 2019 kombinovaná technika, 4×4×6 m. Foto Sahir Ugur Eren, Istanbul Biennial, se svolením umělkyně a Hunt Kastner
Pohled do výstavy, foto: Jan Kolský
Pohled do výstavy, foto: Jan Kolský

Komentovaná prohlídka výstavy KRÁLOVNIČKY

Přidejte se 28. 4. nebo 5. 5. na komentovanou procházku výstavou KRÁLOVNIČKY s autorem Jakubem Jahnem a kurátorkou Kristýnou Hájkovou. Výstava končí již 10. 5. 2026, kdy proběhne poslední komentovaná prohlídka.

KRÁLOVNIČKY představují vyústění stejnojmenného participativního projektu, který vznikl v rámci programu Umění pro město a na několik dní proměnil stanici metra Kačerov v místo rituálu, péče a sdílené imaginace. Autor Jakub Jahn a kurátorka Kristýna Hájková zde společně se šestnácti dívkami ze ZŠ Cimburkova oživili lidovou tradici „otevírání studánek“ a přenesli ji do kontextu současného městského prostoru.

Čištění zanedbané fontány, rozdávání květin cestujícím i závěrečný průvod za doprovodu hudby Amelie Siba narušily rytmus každodenního provozu stanice a navrátily do utilitární anonymity města zapomenutou vrstevnatost. To, co bývá obvykle vnímáno pouze jako tranzitní uzel, se stalo prostorem zastavení, sdíleného zážitku i symbolické obnovy. Projekt tak subtilním zásahem otevřel stanici metra jinému způsobu vnímání.

Výstava v Kobce 17 na Smíchovské náplavce nyní tento efemérní zásah poprvé uvádí v galerijním formátu. V premiéře představuje dvoukanálovou videoprojekci doprovázenou autorskou hudbou Amelie Siba, fotografiemi a dalšími artefakty, které společně vytvářejí imerzivní prostředí na pomezí dokumentu, výtvarné stylizace a prostorové instalace. Nejde přitom pouze o záznam již proběhlé události, ale o nové významové uspořádání, v němž se původní akce dále proměňuje a získává další vrstvy čitelnosti.

KRÁLOVNIČKY se tak pohybují na pomezí participativního umění, happeningu, rituálu, dokumentárního filmu a prostorové instalace. Vycházejí z folklorní inspirace, aniž by ji doslovně rekonstruovaly – spíše ji aktualizují jako živý kulturní impuls, skrze nějž lze znovu promýšlet vztahy na mnoha úrovních. Ukazují, že umění nemusí být oddělenou exkluzivní sférou života určenou pouze malé skupině poučených diváků, ale může se stávat způsobem, jak znovu otevírat prostor pro sdílení, citlivost a proměnu našeho společného pobývání ve světě.

Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot

Komentovaná prohlídka výstavy KRÁLOVNIČKY

Přidejte se 28. 4. nebo 5. 5. na komentovanou procházku výstavou KRÁLOVNIČKY s autorem Jakubem Jahnem a kurátorkou Kristýnou Hájkovou. Výstava končí již 10. 5. 2026, kdy proběhne poslední komentovaná prohlídka.

KRÁLOVNIČKY představují vyústění stejnojmenného participativního projektu, který vznikl v rámci programu Umění pro město a na několik dní proměnil stanici metra Kačerov v místo rituálu, péče a sdílené imaginace. Autor Jakub Jahn a kurátorka Kristýna Hájková zde společně se šestnácti dívkami ze ZŠ Cimburkova oživili lidovou tradici „otevírání studánek“ a přenesli ji do kontextu současného městského prostoru.

Čištění zanedbané fontány, rozdávání květin cestujícím i závěrečný průvod za doprovodu hudby Amelie Siba narušily rytmus každodenního provozu stanice a navrátily do utilitární anonymity města zapomenutou vrstevnatost. To, co bývá obvykle vnímáno pouze jako tranzitní uzel, se stalo prostorem zastavení, sdíleného zážitku i symbolické obnovy. Projekt tak subtilním zásahem otevřel stanici metra jinému způsobu vnímání.

Výstava v Kobce 17 na Smíchovské náplavce nyní tento efemérní zásah poprvé uvádí v galerijním formátu. V premiéře představuje dvoukanálovou videoprojekci doprovázenou autorskou hudbou Amelie Siba, fotografiemi a dalšími artefakty, které společně vytvářejí imerzivní prostředí na pomezí dokumentu, výtvarné stylizace a prostorové instalace. Nejde přitom pouze o záznam již proběhlé události, ale o nové významové uspořádání, v němž se původní akce dále proměňuje a získává další vrstvy čitelnosti.

KRÁLOVNIČKY se tak pohybují na pomezí participativního umění, happeningu, rituálu, dokumentárního filmu a prostorové instalace. Vycházejí z folklorní inspirace, aniž by ji doslovně rekonstruovaly – spíše ji aktualizují jako živý kulturní impuls, skrze nějž lze znovu promýšlet vztahy na mnoha úrovních. Ukazují, že umění nemusí být oddělenou exkluzivní sférou života určenou pouze malé skupině poučených diváků, ale může se stávat způsobem, jak znovu otevírat prostor pro sdílení, citlivost a proměnu našeho společného pobývání ve světě.

Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot

Komentovaná prohlídka výstavy KRÁLOVNIČKY

Přidejte se 28. 4. nebo 5. 5. na komentovanou procházku výstavou KRÁLOVNIČKY s autorem Jakubem Jahnem a kurátorkou Kristýnou Hájkovou. Výstava končí již 10. 5. 2026, kdy proběhne poslední komentovaná prohlídka.

KRÁLOVNIČKY představují vyústění stejnojmenného participativního projektu, který vznikl v rámci programu Umění pro město a na několik dní proměnil stanici metra Kačerov v místo rituálu, péče a sdílené imaginace. Autor Jakub Jahn a kurátorka Kristýna Hájková zde společně se šestnácti dívkami ze ZŠ Cimburkova oživili lidovou tradici „otevírání studánek“ a přenesli ji do kontextu současného městského prostoru.

Čištění zanedbané fontány, rozdávání květin cestujícím i závěrečný průvod za doprovodu hudby Amelie Siba narušily rytmus každodenního provozu stanice a navrátily do utilitární anonymity města zapomenutou vrstevnatost. To, co bývá obvykle vnímáno pouze jako tranzitní uzel, se stalo prostorem zastavení, sdíleného zážitku i symbolické obnovy. Projekt tak subtilním zásahem otevřel stanici metra jinému způsobu vnímání.

Výstava v Kobce 17 na Smíchovské náplavce nyní tento efemérní zásah poprvé uvádí v galerijním formátu. V premiéře představuje dvoukanálovou videoprojekci doprovázenou autorskou hudbou Amelie Siba, fotografiemi a dalšími artefakty, které společně vytvářejí imerzivní prostředí na pomezí dokumentu, výtvarné stylizace a prostorové instalace. Nejde přitom pouze o záznam již proběhlé události, ale o nové významové uspořádání, v němž se původní akce dále proměňuje a získává další vrstvy čitelnosti.

KRÁLOVNIČKY se tak pohybují na pomezí participativního umění, happeningu, rituálu, dokumentárního filmu a prostorové instalace. Vycházejí z folklorní inspirace, aniž by ji doslovně rekonstruovaly – spíše ji aktualizují jako živý kulturní impuls, skrze nějž lze znovu promýšlet vztahy na mnoha úrovních. Ukazují, že umění nemusí být oddělenou exkluzivní sférou života určenou pouze malé skupině poučených diváků, ale může se stávat způsobem, jak znovu otevírat prostor pro sdílení, citlivost a proměnu našeho společného pobývání ve světě.

Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot
Královničky. Foto Jean-Claude Etegnot