Podcast Petra Viziny s Michalem Škodou

5. 5. 2022
Podcast Na dotek Petra Viziny z Aktuálně.cz

Výtvarník, galerista a architekt Michal Škoda právě vystavuje v pražském Trojském zámku své objekty, jeho kresby zase zdobí obálku aktuální ročenky Česká architektura. A třebaže stavitelství má podle svých slov ještě raději než výtvarné umění, věnovat by se mu nemohl.

Vystudoval keramiku na uměleckoprůmyslové škole v Bechyni, v Jižních Čechách působí dodnes. Michal Škoda, ročník 1962, vede od konce 90. let Galerii současného umění a architektury v Českých Budějovicích. Ta má díky němu reputaci prestižní mezinárodní instituce.

Zároveň je Škoda uznávaným výtvarným umělcem. Coby teoretik oceňuje v architektuře jednoduchý a strohý prostor, střídmost. Což je popis, který zároveň dobře charakterizuje jeho vlastní výtvarnou práci. Posoudit ji mohou návštěvníci expozice nazvané Suška – Kameny / Škoda – objekty v Trojském zámku, který je výstavním prostorem Galerie hlavního města Prahy a kde nyní host dnešního podcastu vystavuje se sochařem Čestmírem Suškou.

Škodovy práce mají často jednoduché tvary, obvykle v černé a bílé barvě nebo odstínech šedi. „Nerad moc vyprávím o svojí tvorbě, natož abych se ji snažil vysvětlovat. Má díla jsou vesměs bez názvu, komunikaci nechávám na těch, které moje práce zajímá. Mohou si v mém díle přečíst svůj vlastní příběh,“ přibližuje.

Autorovo uvažování o výtvarné práci a světě architektury se nedávno propojilo ve výmluvném detailu. Obálce ročenky Česká architektura by mohla dominovat fotografie některé z vybraných realizací. Letošní číslo, jehož kurátorkou byla architektka Pavla Melková, na titulní straně ale přináší Škodovy kresby.

Jsou podobně prosté jako architektura, která byla letos oceněna. Coby příklad může posloužit třeba rozšíření hřbitova v šumavských Prášilech. Místní se tam pod vedením architekta Ivana Adama zasadili o obnovu duchovního místa. Na půdorysu zaniklého kostela svatého Prokopa vznikla jednoduchá zeď a zvonička z pohledového betonu. „Zaujala mě bezkonkurenčně nejvíc. Prostší už to být nemohlo,“ komentuje výsledek Škoda.

Podobně jsou mezi současnými tuzemskými tvůrci Škodovi blízcí architekt Petr Stolín nebo výtvarník Jaromír Novotný. O Stolínovi, který se vymezuje proti nákladnosti a okázalosti, se někdy mluví coby o architektovi „poetické střídmosti“. Malbu Jaromíra Novotného zase kurátor Radek Wohlmuth popsal v časopisu Art & Antiques jako postupně směřující ke zjednodušení pojmů a forem: „Jednou z nejzásadnějších se postupem času ukázala být linie, jinými slovy čára, ať už měla význam a fyzickou podobu okraje, hranice, hrany, škvíry, nebo spáry.“

Dokáže nám tedy přímočarost umění zprostředkovat oddech od leckdy komplikovaného myšlení architektury? „Na rozdíl od výtvarného umění je architektura věcí kompromisu. Ačkoliv mám architekturu ještě raději než výtvarné umění, asi bych ji kvůli kompromisům nemohl dělat,“ přiznává Škoda. „Ctím kompromisy v osobním životě, v partnerských vztazích, ale ne ve své profesi,“ říká.