Frida Kahlo mluví z bolesti, proto povznáší i deptá

27. 10. 2021
Podcast Na dotek Petra Viziny z Aktuálně.cz

S historikem umění Pavlem Štěpánkem o slavné mexické malířce, která svedla Lva Trockého, fotky svých oblíbenců označovala rtěnkovým polibkem a do konce svých dnů věřila komunismu.

„Díky nekrologu, který u nás vyšel roku 1954, nebyla v socialistickém Československu Frida Kahlo neznámým jménem,“ konstatuje kunsthistorik a bývalý diplomat Pavel Štěpánek.

V jistém ohledu tak „tábor pokroku“ opravdu předběhl dobu. Na Západě se obdiv k nepoddajné feministce, jež se svými autoportréty výrazně zapsala do dějin výtvarného umění, zrodil až o dost později. Nejprve díky velkým výstavám, po nichž se v 80. letech jednou z velkých sběratelek malířčina díla stala například popová superhvězda Madonna. Především ale pak vlivem oscarového filmu Frida z roku 2002, v němž úžasnou fyzicky handicapovanou výtvarnici hraje Salma Hayek.

Podcast věnovaný Fridě Kahlo si můžete poslechnout zde:

 

„Říkala, že ji v životě potkala dvě neštěstí. Jednak srážka s autobusem a jednak s jejím budoucím mužem, malířem Diegem Riverou,“ přibližuje malířčin osud Pavel Štěpánek.

Proslulé malby Fridy Kahlo, které často vznikaly v těžkých životních situacích, jaké představují potrat, bouřlivé manželské rozepře či amputace nohy, relativně nedávno doplnila fotografická sbírka. Tu po malířčině smrti v roce 1954 zdědil Rivera. Ženu, s níž do manželství vstoupil hned dvakrát, přežil o necelé tři roky. Během nich pak stanovil podmínku, že teprve půlstoletí po jeho skonu smějí být snímky z její sbírky zveřejněny.

Ke zhruba šesti tisícům shromážděných fotografií měla Frida Kahlo silný, intimní vztah. Opatrovala je, protože jí nahrazovaly osoby, které milovala nebo obdivovala. Kurátor výstavy, jež je momentálně k vidění v domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze, vybral z této kolekce 241 fotografií rozdělených do šesti kapitol: Původ, Modrý dům, Politika revoluce a Diego, Rozbité tělo, Lásky a Fotografie.