Dům U Kamenného zvonu
30. 6. – 3. 10. 2010
út – ne 10.00 – 20.00

Cílem Bienále mladého umění ZVON 2010 je představit veřejnosti mladé umělce současnosti, s důrazem na co nejširší spektrum tvůrčích přístupů. Zastoupené umělce nespojuje jedno téma nebo podobný formální jazyk. Při jejich výběru byl naopak kladen důraz na co největší rozmanitost, vedený snahou překlenout zavedené vnímání výtvarného umění a ukázat jeho návaznost na další oblasti kultury. Na výstavě se tak vedle obrazů, fotografie či konceptuálního umění objeví i komiks, street art, dokumentární film nebo hudební videoklip. >>>

Výstavy se zúčastní dvacet umělců. Někteří z nich již za sebou mají řadu domácích i zahraničních úspěchů a jsou považováni za nadějné představitele českého umění. Jiní doposud téměř nevystavovali a jsou širší veřejnosti neznámí. Oproti předchozím bienále se věková hranice posunula směrem k mladším ročníkům, řada z vystavujících doposud studuje. Vedle klasických uměleckých škol, jakými jsou pražská Akademie výtvarných umění nebo Vysoká škola uměleckoprůmyslová, se na bienále poprvé ve větším množství uplatňují i umělci z FAMU a z dalších škol mimo hlavní město. Pět umělců má své kořeny na Slovensku, i když dlouhodobě žijí a pracují v České republice.
Nepřehlédnutelným prvkem řady projektů je jejich kolektivní charakter. Umělci již nepracují v osamělosti ateliéru, ale svá díla realizují ve spolupráci s ostatními tvůrci, nebo za přispění veřejnosti, jež se tak stává jejich spoluautorem. Tradiční způsob kolektivního přístupu reprezentuje skupina Rafani, do které se sdružilo několik tvůrců umělecky aktivních i jako jednotlivců. Zájem o zkoumání stejného tématu k sobě přivedl fotografky Gabrielu Kontra a Janu Štěpánovou, jež dokumentují rozmanité možnosti rodinného soužití. VJ Kolouch svůj hudební videoklip realizoval ve spolupráci se studiem Anymade. Katarína Hládeková zorganizovala "výstavu ve výstavě", na kterou pozvala své umělecké přátele. Jejich projekty nainstalovala do speciálně vytvořených miniaturních galerií. Pavel Sterec nebo Vladimír Turner se každý po svém stali centry produkčně i koncepčně náročných aktivit, jejichž uskutečňováním zkoumali fungování společenských mechanismů a možnosti umění do těchto mechanismů vstoupit.

Nepřekvapí, že dalším spojujícím prvkem mnoha děl je zájem o sociální otázky, o různé, často osobní analýzy světa, ve kterém žijeme. Film Viery Čákanyové nahlíží na téma lidské paměti v emotivním příběhu pacientky s Alzheimerovou chorobou, jejíž osobní boj se zapomínáním má i nečekaně celospolečenský přesah. Zkoumání totalitní minulosti nebo sociální, rasové či genderové diskriminace v současnosti ovšem nemusí mít nutně traumatizující efekt. Umění je platformou, která umožňuje o podobných otázkách hovořit, ať už dokumentární, nebo vysoce stylizovanou formou. Hned v několika dílech na výstavě najdeme budovy nebo městské prostředí. Dům jako symbol domova i soužití s ostatními lidmi se objevuje v malbách Ladi Gažiové, ve videu Jana Pfeiffera nebo v komiksu autorky Toy_box.
V neposlední řadě mladí umělci obracejí pozornost k umění jako takovému: Jiří Thýn ve svých abstraktních fotogramech nahlíží na samu ontologii fotografického obrazu, kdežto snímky Ladislava Babuščáka demonstrují schopnost fotografického média zprostředkovat krásu. Umělecké postupy na hranicích objektu, videoartu, kresby, textu, fotografie a performance jsou typické pro díla Pavly Scerankové, Kateřiny Držkové, Martina Kohouta, Petry Herotové či Martina Kubáta. Počítačová animace Viléma Nováka vznikla speciálně pro prostředí Domu U Kamenného zvonu, jehož schodiště změní v oživlou promítací plochu. Místně i časově specifické dílo vytvořil i Dominik Lang. Jeho instalace ve foyeru výstavy reflektuje celé bienále, ve kterém autor vyhotovil různým způsobem posunuté repliky vystavovaných děl.



Novinkou letošního bienále je rozsáhlá prezentace výstavy na internetu.

Vstupné: 120,- / 60,- Kč
Kurátorská / Autorská prohlídka: čt 16. 9. v 17.00 (s Tomášem Pospiszylem)
Lektorská prohlídka: čt 9. 9., 23. 9. v 17.00