Nejrozsáhlejší část expozice představuje návštěvníkům výběr historických zobrazení psů, koní a dalších zvířat ze sbírek šlechtických sídel a rezidencí včetně nově nalezeného obrazu z původního šternberského inventáře. Obrazy si návštěvník může vychutnat v zámeckých interiérech vybavených dobovým mobiliářem. >>>

Ve sbírkách šlechtických sídel se zachovala početná historická zobrazení psů a koní. Kromě obrazů někdejších pomocníků a miláčků šlechty tu jsou zastoupeny i dokumentárně cenné olejomalby zachycující další druhy ze zvířecí říše - například ptáky a lovnou zvěř. V prvém případě šlo nejčastěji o reprezentativní zpodobení se zvláštní péčí chovaných ušlechtilých jezdeckých koní i psů, celých loveckých smeček. Víme, že je šlechta nakupovala a přivážela i z daleké ciziny. Vyhledáváni byli například honicí psi a závodní koně anglického původu. Tyto obrazové zvířecí série jsou dokladem úrovně chovatelství v minulosti.
Historické zprávy například uvádějí, že jednotlivá stání ve stáji pražského Valdštejnského paláce byla v minulosti opatřena reálnými obrazy koní. Své čtyřnohé oddané přátele - koně i psy - si šlechta nechávala na památku portrétovat a někdy i preparovat.
Do dnešních dnů se tak zachoval oblíbený kůň slavného válečníka Albrechta z Valdštejna (1583-1634), vystavený v prostorách Chebského muzea, a také jeho obraz ve sbírce hradu Frýdlantu. Kůň padl pod vojevůdcem v bitvě u Lützenu roku 1632.
Kdysi si i Černínové nechali vypreparovat koně, jenž je měl zachránit z bitevní vřavy. Zcela výjimečný dokumentární význam má unikátní kolekce preparovaných zástupců (nejednou již vyhynulých) psích plemen ve sbírce jihomoravského hradu-zámku Bítova.

Malíři činní ve šlechtických službách vytvářeli celé početné série obrazů psů a koní. Jedním z nejproduktivnějších byl rodák z někdejšího šporkovského panství - Lysé nad Labem - Petr Václav Berger. Narodil se tam roku 1698. Kromě obrazů se sakrální tematikou nám zanechal zvláště početnou kolekci obrazů psů datovanou rokem 1729. Podstatná část z tohoto velkého cyklu tvořila svéráznou výzdobu jihočeského černínského loveckého zámku Jemčiny a některé z těchto olejomaleb dekorovaly i sály rodového jindřichohradeckého zámku.
Zvířecí žánr jako svébytný výtvarný druh se v minulosti stal doménou řady významných malířských osobností. V období baroka i v době pozdější byla například vyhledávána díla členů umělecké rodiny Roosů - především Johanna Heinricha (l631-1685), Philippa Petera, zvaného Rosa da Tivoli (1651-1705), a Josefa, zvaného Rosa (1726-1805).
Oblíbeným a typickým námětem těchto malířů se stala stáda chovného dobytka - ovcí, koz, krav a koní. Jejich plátna obsahovala většina věhlasných šlechtických obrazáren a v Praze například dekorovala sály (především prostory jídelen) několika významných rodových rezidencí, například Nostického a Fürstenberského paláce.

Zvláštní pozornost zobrazení zvířat věnovali již v době renesance umělci rudolfínského dvora. Do císařských sbírek tehdy patřil i slavný zajíc - dílo Albrechta Dürera (1471-1528), obdobná práce - Zajíc mezi rostlinami od Hanse Hoffmanna (1540/5- po 1616), díla Georga Hoefnagela (1542-1600), Roelanta Saveryho (1576 či 78-1639) a řady dalších.
Umělecký zájem zvířecí říši - specielně zobrazení ptactva, drůbeže věnoval Melchior Hondecoeter (1636-1695) a Jacobus Victors (1640-1705).
Šelmy a lovnou zvěř v krajině zobrazoval bravurně Carl Andreas Ruthardt (1630-1703).
Isaac Godyn (1687-1716) a u nás i malíř Jan Antonín Vocásek-Hrošecký (1706-1757) prosluli svými zátišími s ulovenou zvěří a ptactvem. Téma lovu a lovné zvěře jednoznačně dominovalo v tvorbě Johanna Eliase Ridingera (1698-1767). Početné série jeho tisků dekorovaly řadu interiérů šlechtických sídel.
Malíř Johann Georg Hamilton (1672-1737), později i Rus - Pavel O. Kovalevskij (1843-1905) a členové čtyř generací bavorské malířské rodiny Adamů se věnovali s úspěchem malování koní.
Zvířecí žánr jednoznačně dominuje v pracích Franze Pausingera (1839-1915), činného pro následníka rakouského trůnu korunního prince Rudolfa. Jeho olejomalby a kresby dekorují interiéry někdejšího fürstenberského sídla - hradu Křivoklátu, a zámku dalšího následníka rakouského trůnu - arcivévody Františka Ferdinanda d'Este - Konopiště. Práce všech těchto proslulých a vyhledávaných umělců jsou zachovány v zámeckých sbírkách na našem území i v souborech předních světových galerií.

Malíři, kteří se zvířecím žánrem v minulosti zabývali, pracovali ve většině případů na zakázku šlechty, dvorních kruhů a později i zámožného měšťanstva. Jejich díla byla chápána nejen jako dekorace historických interiérů, ale i jako doklad majetku a ušlechtilého chovatelství. To se týká především obsáhlejších sérií koní a psů.
V případě zátiší s mrtvou ulovenou zvěří šlo nejen o symbol pomíjivosti života přírodní říše, ale i o výraz lidské poživačnosti a gurmánství.
Specielní kapitolu tématu tvoří jinak orientované práce. Jsou to například zpodobení zvířat, která žila v minulosti na jiném než evropském kontinentě, nebo olejomalby zobrazující kuriózní či deformované zvířecí typy.

V současné technicky orientované civilizaci jako by v umění na zvířecí žánr nezbylo mnoho místa. Téma krajiny a přírodních druhů zůstalo na okraji zájmu výtvarníků i diváků. Čím méně se nám však dnes obojího dostává, tím více máme potřebu se k těmto cenným hodnotám vracet. Dokladem toho je i současný rozkvět krajinomalby jako svébytného uměleckého žánru. Ani zvířecí žánr zřejmě nezůstane tak zcela zapomenut.

Umělecká díla, s nimiž se dnes na zámku v Troji můžete seznámit, byla dosud uložena převážně v depozitářích památkových objektů. Nejpočetněji jsou zastoupeny olejomalby z černínských sbírek. Jde o soubor zobrazující psy různých ras hraběcí smečky a obrazy koní starošpanělského typu s kupírovanýma ušima a ocasy, datované rokem 1720. Tyto obrazy byly zapůjčeny z depozitáře národní kulturní památky, severočeského státního zámku Krásný Dvůr, a mnohé z nich zdobily v minulosti salony nedalekého zámku v Petrohradě.
Další plátna, rovněž obrazy koní, pocházejí ze sbírkového fondu národní kulturní památky, státního zámku Slatiňany.
Čtyřčlenný soubor s rodovými znaky, včetně obrazu pelikána, byl uložen v depozitáři národní kulturní památky, zařazené do seznamu UNESCO, státního zámku Litomyšle.
Jiné, historicky cenné olejomalby jsou zapůjčeny ze státních zámků, národních kulturních památek Hrubého Rohozce a Sychrova.
Obsáhlou kolekci zobrazení různých typů zvířecí říše poskytlo ze sbírek jihočeského zámku Ohrada Národní zemědělské muzeum. Mnohá z těchto pozoruhodných, dosud nevystavených historických děl však dnes již nezbytně vyžadují restaurátorský zásah.